Praha - Sedm z deseti Češek nad 15 let si myslí, že sex bez jasného souhlasu by měl být trestný. V zajištění spravedlnosti a ve spravedlivé potrestání činů věří třetina lidí. Ukázal to průzkum, který pro organizaci Konsent vypracovala agentura NMS Market Research (NMS). V lednu se zapojilo 1400 lidí nad 15 let. Výsledky jsou podle Víta Pavliše z NMS reprezentativní.
Organizace Konsent se zaměřuje na prevenci sexuálního násilí. Prosazuje změnu definice znásilnění v zákoně. Nyní jde o trestný čin, pokud pachatel použije násilí, pohrozí jím či zneužije bezbrannost oběti. Podle návrhu by to měl být sex bez souhlasu. V Česku se podle organizace Konsent ročně stane na 12.000 znásilnění. Z 90 procent jsou obětí ženy. Policii se nahlásí pět až deset procent případů.
Valná většina dotázaných si podle Pavliše dovede představit, jak by souhlas se sexem měl vypadat. Měl by být slovní či neverbální. "Když se píše o definici znásilnění založené na absenci souhlasu, tak se můžeme dočíst, že se zmiňuje podepisování lejster, ověřování u notáře či aplikacích na souhlas. Jen dvě procenta lidí si myslí, že je potřeba podepsat papír," uvedla Johanna Nejedlová z organizace Konsent. Dodala, že definici znásilnění změnilo 14 evropských zemí.
Tři čtvrtiny lidí berou souhlas jako součást sexuální aktivity. Dvě procenta ho považují za hloupost. Část mužů, kteří vyžadovaný souhlas zpochybňují, se obává zneužití. Jen třetina lidí si myslí, že je v ČR zajištěna spravedlnost a činy se spravedlivě trestají. Z žen je o tom přesvědčena jen čtvrtina.
Podle zjištění změnu definice znásilnění podporují častěji ženy a mladší lidé. Největšími odpůrci jsou naopak muži mezi 35 a 54 lety a s nižším vzděláním. Politické preference podle Pavliše nehrají v názorech na úpravu zákona roli s výjimkou přívrženců SPD.
Podle šéfky sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťány Malé (ANO) by změna definice znásilnění přispěla k tomu, že se víc případů nahlásí. Nízký počet oznámených činů označila za alarmující. Podotkla, že zkušenosti se změnou nastavení a uzákoněním souhlasu ze Švédska, Dánska, Německa či Británie obavy z případného zneužití vyvracejí. "Je namístě se v tématu posunout," uvedla Malá. Podle ní o možné změně budou 18. dubna jednat ve Sněmovně šéfové sněmovních stran a hnutí s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Novelu může připravit buď vláda, nebo ji podají poslanci. Pokud by to byl poslanecký návrh, podle Malé by se na něm podíleli zákonodárci napříč spektrem.
