Standu Pekárka, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků a je manželce je nevěrný, kudy chodí, hraje Kryštof Hádek, který v seriálu nosí paruku. Právě tu museli maskéři vytvořit hned třikrát, přičemž výroba jedné trvala sto padesát hodin. Celkově bylo pro seriál vyrobeno třicet kotlet, sedm paruk, dvacet knírů, dva plnovousy a dvě brady. Komparzisté potřebovali dalších sto dvacet masek. A to nebyl jediný úkol!
Poslední role pro Brancuzského
Potřebovali také dobové oblečení, na které probíhal výkup. Nakonec se ho sešlo tolik, že to vydalo na pět set kostýmů. Celkově se jich v seriálu použilo více než dva a půl tisíce. Herec Stanislav Majer si mezi nimi zřejmě ale nevybral. Ve Volze si zahrál v bundě po svém otci. To nevěděla Aneta Krejčíková, která si zahrála sekretářku Květu. „Fakt? Ne, to je škoda, mohla jsem říct babičce. To mě vůbec nenapadlo,“ lituje nevědomosti.
Poslední role to byla pro fenomenálního herce Otmara Brancuzského, který ve Volze hraje hospodského. Skonal loni v říjnu. Všechny postavy v seriálu jsou fiktivní, ačkoliv diváci jistě najdou nějaké ty podobnosti. Jedna přišla hned v prvním díle. Standovi Pekárkovi dali tvůrci stejné číslo svazku, které měl Andrej Babiš – 25085. To některým u televizních obrazovek rozhodně neuniklo a perfektně se nad tím bavili. I smyšlené postavy mají své výjimky – patří mezi ně Pavel Landovský, český herec a dramatik a rovněž signatář Charty 77, a zpěvák Karel Gott.
S tím se sám Hádek jednou potkal a dodnes na to vzpomíná. „Bylo to nedlouho před jeho odchodem. Přišel na premiéru televizního filmu Klec, ve kterém hrála Jiřina Bohdalová a já. Představili nás, byl jsem poctěn. Uložil jsem si to do paměti jako takový transcendentální životní okamžik. Najednou přede mnou stál člověk, kterého jsem znal z televize a který se mnou vlastně byl celý můj dosavadní život,“ vzpomíná na výjimečný okamžik.
Ukažte podprsenku!
Hospodu u Klokoně však v Praze hledat nemusíte. Ta byla, stejně jako všechny bytové interiéry, které ve Volze vidíte, postavena v ateliérech České televize. Ne všechny záběry jsou však natáčeny v pražském prostředí. Natáčelo se zhruba ve sto padesáti lokacích a některé záběry, o kterých je divák přesvědčen, že jsou z Prahy, se točily ve Slaném.
Někteří diváci také rozporovali těžko uvěřitelná pravidla Československé televize. Možná jsou nesmyslná, v době normalizace však byla zcela platná. Patří mezi ně například kontrola podprsenek. Ženy musely v této době skutečně nosit povinně podprsenky jak do zaměstnání, tak před televizní kameru. „V minisérii Volha je, mimo jiné, narážka na soudružku Balašovou. Tehdy byla náměstkyně ústředního ředitele Československé televize. A ona vyžadovala kontrolu, jestli ženy nosí do práce podprsenky a jestli muži nemají džíny. Dohlíželi na to vybraní vrátní. Hodně se jich o tuhle funkci ucházelo, protože v popisu práce bylo sahání na prsa všem zaměstnankyním. A pro ty dědky to byla radost. Byl na to snad dokonce konkurz,“ vzpomíná Jiří Lábus, představitel garážmistra Míly Vyhnálka.
Muži nesměli mít dlouhé vlasy a náušnice, zvláště účinkující. Při natáčení písniček ve studiu se museli také režiséři vyhnout diskotékovému barevnému osvětlení, které by připomínalo buržoazní pojetí kultury.
Ačkoliv je Volha plná sexuálních zážitků egocentrického Standy, v době normalizace se postelové scény natáčet nesměly a v televizních hrách bylo také zakázáno kouření. Pokud by režisér toto pravidlo porušil, hrozilo mu, že bude televizní hra na jeho vlastní náklady přestříhána. Natáčet se nesměly ani kostely a další církevní stavby, na krku se nesměly nosit křížky.
Bonusový program České televize pro diváky Volhy
Při příležitosti uvedení Volhy na televizní obrazovky zpřístupnila v dubnu Česká televize také další archivní pořady, které se v minisérii objevily. Patří k nim Taková normální rodinka, Sejdeme se na Vlachovce, Zpívá Karel Gott, Když se řekne Jitex Písek z cyklu Filmový zpravodaj a Koncert sedmi armád z cyklu Kompas.
Rovněž se diváci mohou podívat na dobové pořady o Československé televizi a její výstavbě, o automobilismu nebo o revoluci v roce 1989. Nechybí ani populární Příběhy 20. století, Retro, Historie CS nebo Archiv 24.
Zdroj: Česká televize, ČSFD, Twitter
KAM DÁL: Pepa Horáček z Volhy a sekretářka Tondy Blaníka: Žijí takový punk, že jim v jednu chvíli vypnuli elektřinu.
