Integrace uprchlíků z Ukrajiny se v Česku daří poměrně dobře, i tak ale naráží na různé pracovní nebo jazykové bariéry. Nevládní organizace mají za to, že větší jistotu všem by dodalo rozhodnutí státu nabídnout uprchlíkům trvalý pobyt.
Česká republika zůstává zemí s největší masou ukrajinských uprchlíků, pokud se toto číslo vztáhne na počet obyvatel. Od začátku ruské agrese v únoru loňského roku do 1. dubna toho letošního vydalo ministerstvo vnitra celkem 504 107 tzv. dočasných ochran. To však neznamená, že všichni tito lidé v Česku stále jsou – část z nich se vrátila na Ukrajinu, případně odešla do jiné země či svou registraci z nějakého jiného důvodu zrušila.
Ministerstvo teď však má nově k dispozici přesná čísla, kdo v tuzemsku opravdu zůstal. Získalo je díky tomu, že uprchlíci se zájmem prodloužit svou dočasnou ochranu až do 31. března 2024 se museli do konce března elektronicky zaregistrovat.
„V rámci registračního procesu jsme získali aktuální informace o počtu osob, které chtějí i nadále zůstat v České republice. K 1. dubnu evidujeme 325 742 osob s dočasnou ochranou. Toto číslo zahrnuje jak osoby, které si dočasnou ochranu prodloužily, tak osoby, které o ni požádaly v letošním roce. Tento výsledek odpovídá našim odhadům,“ uvedla v tiskové zprávě ministerstva vnitra ředitelka odboru azylové a migrační politiky Pavla Novotná.
Jak už samo označení napovídá, ochrana je opravdu pouze dočasná. Ukrajince neopravňuje k tomu, aby v Česku mohli dlouhodobě žít. Dát jim tuto možnost by však bylo žádoucí. Myslí si to alespoň ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
„(…) měli bychom jako Polsko jasně říci, že budou-li chtít, mohou u nás zůstat trvale,“ napsal na Twitter.
https://twitter.com/RozumekMartin/status/1643883189461475328
Jak redakci potvrdila ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR Andrea Krchová, zatím neleží na stole žádná nabídka, jak by držitelé dočasné ochrany mohli status svého pobytu změnit.
„V Konsorciu bychom byli rádi, kdyby taková možnost již existovala, protože dokud lidé nebudou mít představu, za jakých okolností by tu mohli zůstat, nebudou tak o své budoucnosti ani uvažovat,“ upozornila ředitelka.
Podobně je to podle ní u zaměstnavatelů – pokud nebudou mít základní představu, zda by uprchlíci a uprchlice chtěli v Česku zůstat, budou je držet pouze v nízkokvalifikovaných pozicích a nebudou usilovat o jejich větší zapojení do chodu firmy.
Jak se (ne)daří integrace?
Samotné téma integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti je poměrně komplexní a problematické. Integrace se sice podle nedávné studie CERGE-EI postupně zlepšuje, Češi to však tak nevnímají. Zároveň s tím klesá ochota přijímat další Ukrajince, jejich příliv přitom neustává.
Podle Andrey Krchové se téma integrace v mediálním prostoru redukuje na oblast zapojení Ukrajinců do pracovního trhu nebo na informování o tom, že v Česku nedochází k sociopatologickým jevům, které by veřejnost zneklidňovaly.
„Integrace na trh práce se daří do té míry, dokud sledujeme zejména počet lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní a fakticky pracují. Toto číslo je vysoké, ale nic nám neříká o tom, jak kvalitní a stabilní tyto pracovní vztahy jsou, zda nedochází k pracovnímu vykořisťování a v neposlední řadě tím nesledujeme, zda uprchlíci/uprchlice na pracovním trhu plně uplatňují své kompetence, dovednosti a vzdělání,“ upozornila Krchová.
Míru integrace lze měřit i tím, jak dobře uprchlíci umí česky. Z výzkumů PAQ Research z přelomu února a března vyplývá, že příchozí z Ukrajiny ve svém zdokonalování češtiny stagnují, a to jak dospělí, tak děti.
„Je mnoho tříd, kam chodí větší počet ukrajinských dětí, ty pak spolu raději mluví ukrajinsky. Další skupina dětí chodí nadále do ukrajinské školy on-line a s českým prostředím se tak setkává minimálně,“ popsala Krchová s tím, že ukrajinské děti zároveň netráví svůj čas na volnočasových aktivitách, kde by navazovaly nové vztahy, díky nimž by se jejich úroveň znalosti českého jazyka přirozeně posouvala.
Se všemi těmito výzvami uprchlíkům pomáhá zmíněné konsorcium, které zastřešuje 18 členských organizací a Charitu ČR, která je pozorovatelem. Organizace jsou ale i po mnohonásobném navýšení svých kapacit plně vytížené. Podle Krchové jim chybí seniorní pracovníci, kteří by mohli vychovávat nováčky, stejně tak finanční situace není stabilní.
Organizace se také potýkají se špatnou koordinací, což by se však podle Krchové mělo výhledově zlepšit se stabilizací pozice Národní koordinátorky pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků z Ukrajiny. Tou je od 21. února vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Problémy organizací ale ani tam nekončí. „Aktuálně přichází v platnost Lex Ukrajina 5, potýkáme se s malou mírou informovanosti, potřebovali bychom od MPSV (ministerstva práce a sociálních věcí) přesnější informace,“ vyzvala Krchová.
Konsorcium zároveň tlačí na vládu, aby dělala informovaná rozhodnutí. „Usilujeme o to, aby opatření, která vláda činí, činila na základě dobré znalosti terénu, tedy aby o uprchlících věděla co nejvíce informací, na základě kterých by činila úpravy legislativy,“ uzavřela ředitelka.
Pokud jde o konkrétní kroky, vláda v poslední době například prodloužila platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Ta mají, stejně jako dočasná ochrana, platit do konce března 2024.
