Nestabilní ekonomická situace a zvyšující se úrokové sazby centrálních bank zpožděně doléhají na startupový svět. Svědčí o tom stále nižší objemy peněz, které investoři v posledních měsících posílají do mladých firem po celém světě. Turbulence se nevyhýbají ani Česku.
Investoři v rekordním loňském roce napumpovali do startupů za první čtvrtletí 161,5 miliardy dolarů, letos ve stejném období to bylo 75,7 miliardy. Objem investic je přitom ještě značně zkreslený dvěma obřími investičními koly, ve kterých deset miliard dolarů zamířilo do Open AI a 6,5 miliardy do fintechu Stripe. Bez těchto finančních injekcí by propad vypadal ještě daleko dramatičtěji. Stejně tak se propadl evropský i český trh.
„Všichni jsou dnes opatrnější. Startupy se musejí mnohem více snažit, aby získaly investory,“ potvrzuje investor Petr Šíma z Depo Ventures. Na zpomalení trhu se shodují také ostatní oslovení investoři, Andrea Lauren z Rockaway Ventures a Ondřej Fryc z Reflex Capital.
„Největší pokles investic vidíme u pokročilejších startupů ve fázi Series B (zpravidla určené k budování mezinárodního obchodu, propagace a klientské podpory již zavedené firmy – pozn. red.) a vyšší. Investice v rané fázi se zatím poměrně drží,“ vysvětluje investorka Karolína Mrozková z Credo Ventures. „Dále teď více trpí firmy například v B2C (Business-to-Client – pozn. red.) sektoru, kryptu a ty, které mají nízkomaržové byznys modely a vysoké náklady na růst,“ doplňuje.
„Většina komentářů a statistik za rok 2022 poukazovala jen na relativně mírné ochlazení přísunu peněz jak do venture capital fondů, tak do samotných startupů, ale statistiky obsahovaly ještě velmi silný první kvartál roku, kdy se uzavíraly fondy a transakce rozjednané v roce 2021,“ vysvětluje Lauren, proč se vývoj ekonomiky propsal do světa startupů až s odstupem.
Kdy skončí momentální pokles, nikdo neví, existuje až příliš mnoho proměnných, které ovlivňují náladu investorů. „Těžko říci, jak dlouho útlum potrvá, domnívám se, že to bude korelovat s vysokými úrokovými sazbami,“ říká Fryc.
Právě vysoké úrokové sazby, na které západní finanční trhy nebyly dlouhé roky zvyklé, snížily dostupnost peněz, jež byla v posledních letech extrémní. Vstupní bariéry se v době růstu snižovaly, což ve výsledku znamenalo, že peníze získal téměř každý projekt s alespoň průměrnou powerpointovou prezentací.
„Valuace mnoha projektů byly a jsou nadsazené, je přirozené, že dochází k jejich úpravě. I když to říkám nerad, trh určitou očistu potřeboval. Některé startupy byly uměle drženy při životě levnými penězi a všeobecným technologickým optimismem,“ říká Jiří Sauer z poradenské společnosti Deloitte.
Propad by zároveň měl pokračovat i letos. Andrea Lauren kromě vysoké inflace, na kterou centrální banky reagovaly zvýšením úrokových sazeb, považuje za brzdy startupového trhu bankovní krizi, zamrzlý trh úpisů akcií na burzách a celkovou nejistotu.
Krize se nevyhýbá ani Česku. Podle dat organizace Czech Founders, která spojuje startupisty, se oproti loňskému prvnímu čtvrtletí propadl objem investovaných peněz z 50 milionů na 18 milionů eur. Obecně byl loňský rok pro české startupy příznivý, celkový výsledek ale značně zkreslují obří investiční kola, která v první polovině loňského roku podstoupily startupy, jako jsou Rohlík, Productboard, Kiwi nebo Ataccama.
Korekce se tedy bude zřejmě týkat i Česka, ale podle Mrozkové bude patrně mírnější. V zahraničí dochází k výrazným „downrounds“, tedy investičním kolům, během kterých klesne valuace startupu. „Česko a celkově střední Evropa jsou v technologiích do určité míry stále ještě rozvojovými trhy, takže se nám vyhnulo šílenství a nesmyslný nárůst valuací v letech 2020 a 2021 v takové míře jako ve Spojených státech a v severní Evropě. Zřejmě díky tomu pro bude náš region mírnější i nezbytná korekce,“ uzavírá investorka.
