Bývalý kanonýr Zelenka o Řezníčkovi: Byl to janek, ale ukázal srdce

Zelenka se kdysi v Brně magické stovce taky přibližoval, také on tam chytil dlouho po třicítce druhou mízu. Když se s ním klub rozloučil, chybělo mu osm gólů, další ligový už nikde jinde nepřidal.

„Pro mě byla chyba, že jsem měnil působiště.

Kdybych zůstal v Brně, dopadlo by to lépe,“ ohlíží se za svojí střeleckou bilancí devětačtyřicetiletý veterán.

Řezníčkovi chybí ke stovce dva góly. Odhadnete, na co bude myslet, až půjde se Zbrojovkou do nedělního zápasu v Liberci?
Jednoznačně v hlavě má: prosím tě, hlavně na to nemysli! (usmívá se) Strašně to chce upozadit, přitom to ze všech stran slyší. Cítí, že to přijde. Je to hrozně těžké a je to o zkušenostech, jak kdo se sebou umí pracovat. Dát poslední gól bude svazující, protože bude poslední. Řezňa ví, že prvořadý je úspěch týmu hrajícího o záchranu, k tomu má tuhle svoji super motivaci. Na psychice to musí být znát.

Jak na to?
Tak, že bude v první řadě myslet na tým, nebude řešit sebe. Týmový výkon a výsledek pak může pomoct i jemu. Když dá gól někdo jiný a Zbrojovka povede v zápase 2:0 nebo 3:0, spadne to i z něho.

Má Řezníček v Brně výhodu, že jeho góly znamenají větší naději na udržení, takže se nikdo nebude pozastavovat nad tím, že za nimi půjde?
Neřekl bych, že je to výhoda. Daleko víc by mu prospělo hraní v mužstvu někde na osmém místě, které dává gólů hodně, které není tak bytostně odkázané na jednoho hráče. Druhá strana mince je ta, že tím, jak na něho v Brně všichni spoléhají, tak ho do koncovky i tlačí. Nikdo mu neřekne, že se schválně cpe na penaltu, protože on na ně chodí furt.

Bylo to u vás podobné, když jste ke stovce taky mířil?
Právě že vůbec ne. Pro mě to tehdy nebylo důležité a není pro mě důležité ani to, že jsem na ni nakonec nedosáhl.

V zápase mezi fotbalisty Zbrojovky Brno a Hradce Králové svádí souboj brněnský útočník Jakub Řezníček (v červeném) s Františkem Čechem. V ligovém utkání, hraném 8. dubna 2023 v Brně, vyhráli hosté 2:1.

S nastřílenou devadesátkou branek a po deseti letech v lize jste neměl před očima, že se stanete stovkařem?
Nebyl jsem tak blízko jako Řezňa a neměl jsem v sobě ten chtíč, že jde o něco klíčového. Lidé mi předhazovali, jaká škoda je, že jsem na stovku nedosáhl, ale já jsem ji necítil jako mytickou hranici. Bral jsem to tak, že 96 je jen o něco málo méně než 102. V Brně jsem byl nadšený, konec sezony 2006/07 mi vyšel, neměl jsem důvod nebýt spokojený. Čekal jsem, že dostanu novou smlouvu, k čemuž bohužel nedošlo.

Co v Brně teče ve vodě, že tam tak ožívají útočníci bezmála už za zenitem?
Kdyby Řezníček po sezoně jako nejlepší střelec druhé ligy odešel z Brna jinam, tak by těch současných devatenáct gólů určitě nedal. On zůstal v prostředí, které znal, které znalo jeho, nemusel nikomu nic dokazovat, měl svoji jasnou pozici a naučenou spolupráci s klíčovými hráči. To je pro útočníka hrozná výhoda. Se mnou to nebylo tak, že bych odcházel jinam za stogólovou metou, mojí pointou byl návrat domů na sever. Pointa byla v tom, že Radek Bělák (tehdejší ředitel 1. FC Brno) mi nenabídl pokračování smlouvy. Až v momentě, kdy jsem podepsal v Jablonci, přišel s tím, že smlouvu pro mě má. Nebyl jsem spokojený s tím, jak se mnou zacházel. Stoprocentně bych zůstal v Brně, kdybych dostal nabídku, byl jsem tam moc spokojený. Takhle mě vlastně Radek Bělák přinutil odejít jinam, což se pro mě ukázalo jako nedobrý krok.

Ligu jste pak hrál kromě Jablonce i na Bohemians, ale gól jste už nedal. Proč?
V Jablonci se nám od začátku nedařilo, po pěti kolech přišel nový trenér, pan Komňacký, a řekl, že staré hráče nechce. Tak mě Míra Pelta (šéf Jablonce) uklidil do Klagenfurtu, odtud jsem se vrátil do druhé ligy, hrál jsem za Duklu, pak už jen půl roku na hostovačku na Bohemce. Chuť po gólech jsem neztratil, ale asi už jsem neměl motivaci trénovat. Zimní přípravy, co jsme měli my, byly úplně něco jiného než teď.

Měl jste ve své době v Brně těžší pozici, protože v kádru byli další zkušení útočníci jako Wagner nebo Pacanda, zatímco Řezníček konkurenci nemá?
Jenže já jsem je na hřišti jako konkurenci nebral. Bylo mi jedno, kdo dává góly. Měli jsme výborný závěr sezony, končili jsme ji pátí, vyhrávali jsme a já jsem byl rád. Pro hráče je kolikrát i lehčí dát na 3:0, než když celý zápas každý čeká, kdy dá na 1:0 a jestli se díky němu vyhraje. O to víc mě štvalo, jak se vedení tehdy chovalo, za každým nezdarem se hledal něčí úmysl. Sestava se ustálila, gólů jsme dávali jako tým dost a mezitím se řešily negativní věci.

Brněnský útočník Jakub Řezníček si zpracovává míč před Nemanjou Mičevičem z Teplic.

Řezníčkovi zjevně čekání na jeho gól a hubenou výhru nevadí, spíš to vypadá, že ho to žene kupředu.
Možná to pomáhá jeho egu, třeba se díky tomu cítí silnější. Kdo ví. Mně přišlo, že kdybych tehdy v Brně zůstal, měl bych to snadnější, než to má on teď. Tým jsme měli fantastický, gól mohl dát kdokoli.

Zaregistroval jste nedávné prohlášení jabloneckého útočníka Chramosty, že se nechce hnát za góly za tu cenu, aby se choval ke svým spoluhráčům tak sobecky jako Řezníček v Brně?
Nečetl jsem to a ani nevím, jestli bych s tím souhlasil. Z toho, co vidím, se mi Řezníček nejeví jako abnormální chrt. Kdybych viděl, že třikrát místo přihrávky do lepší pozice raději zakončí a zahodí to, tak řeknu, že to je na škodu, ale já jsem to v zápasech Zbrojovky nepozoroval.

Řekl byste o Řezníčkovi, že je se svými výkyvy v kariéře a nenadálým obrozením po sezoně ve druhé lize atypickým čekatelem na Klub ligových kanonýrů?
Rozhodně jeho cesta nebyla růžová, neměl to jasně nastartované. Potřeboval se k téhle brankové produkci propracovat, měl období, kdy i sám svoji kariéru uzavíral. Právě na tom pak ukázal svoje srdce, že se zvládl i z druhé ligy, z týmu, který postoupil, vypracovat v útočníka s dvacítkou ligových gólů na kontě. To je unikum, v české lize se to moc neděje. Řezňa je ukázkou útočníka, který se s věkem zklidnil jak v životě, tak v koncovce. Jako mladý kluk byl bláznivý janek, jednak žil jinak, než fotbal potřeboval, jednak se v koncovce choval jinak. Postupem času jeho výkonnost vygradovala a zřejmě bude mít i ten zlatý punc.

Patří se svou současnou formou do lepšího klubu, než je Zbrojovka?
Nedokážu říct. Asi mu víc vyhovuje to, že v Brně není pod tlakem, že by měl hrát někdo jiný. Na hřišti má specifický projev, protože mančaft na něho musí trochu pracovat, on mu to pak vrátí a zase ten tým strhne. Ve velkoklubu bych ho asi neviděl. Příznačné pro tohle téma je, že ani v této jeho formě ho trenér Jarda Šilhavý nevzal do nároďáku, i když by si to vzhledem ke statistikám zasloužil. To asi vypovídá o mnohém.

Řezníček si vyhádal penaltu a zase se trefil, na Šilhavého telefon ale nečeká

Zasloužil by si zápas za národní tým?
Kdyby byl takhle výrazný na podzim, jak je teď, tak by asi na přátelské zápasy jel. Na kvalifikaci si ho trenér Šilhavý vzít nedovolil. Pro Řezňu je to škoda. Start v nároďáku nemá, a myslím si, že by mu slušel.

Jak dlouho mu současný střelecký apetit může ještě vydržet?
Opravdu strašně důležitá je psychika. Vidíme, že teď je nahoře, a jak té stovky dosáhne, může to pro něho být vzpruha, díky které může góly dávat dál. Nedokážu to odhadnout. Každý asi vidí, že kariéra mu pomalu dobíhá do závěrečné fáze.

Zapíše se mezi stovkaře už v neděli v Liberci?
Ne, myslím, že ne.

Proč jste si tak jistý?
(směje se) Zrovna koukám na liberecký stadion. Jsem odtud, tak proto říkám, že tady v neděli nezavěsí.