Senioři se vzdělávají v uměleckých oborech, leckdy jsou starší než lektoři

  8:02
Sedmdesátníci mají více životních zkušeností než jejich – zpravidla mladší – lektoři, přesto je uctivě oslovují pane učiteli/paní učitelko. Vzdělávání seniorů si základní umělecké školy v kraji nemohou vynachválit, zájemců o studium přibývá.

ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Senioři coby žáci základních uměleckých škol obohacují školní akce, motivují děti, přinášejí čerstvý vítr do hodin i neotřelé podněty lektorům. S některými se dokonce scházejí po vyučování, u kávy rokují o hudbě a umění.

Smysluplné naplnění volného času seniorů a rozvoj dospělých v hudební, taneční nebo výtvarné činnosti podporuje kraj sedmým rokem, v říjnu 2016 se do projektu Akademie umění a kultury pro seniory zapojily čtyři umělecké školy – v Liberci, Jablonci nad Nisou, Žandově a Turnově. Letos se jejich řady rozrostly na deset.

„Senioři se chtějí vzdělávat i v takových malých městech, jako je třeba Žandov. Někteří se vrátili k tomu, co dělali v mládí, třeba k hraní na hudební nástroj. Je to velice pozitivní zkušenost i pro lektory. Konzultace a hodiny se seniory je naplňují, je to úplně něco jiného než s dětmi,“ komentuje Alena Losová, ředitelka ZUŠ v Žandově, kde přijímají kromě dětí i studenty v důchodu – ať už starobním či invalidním. Jejich průměrný věk je kolem 70 let, na hodiny docházejí ale i osmdesátníci. „Když mají elán a radost z toho, co dělají, tak to věkově neomezujeme,“ říká Losová.

Certifikát po třech letech

Studentky – protože až na jednoho muže jde o samé ženy – nejraději navštěvují výtvarné kurzy. Dvouhodinové skupinové lekce jsou naplněné, počet účastníků limituje kapacita ateliéru. O hudební obor, kde jsou hodiny individuální, taková tlačenice není. Studium je rozdělené na zimní a letní semestr. Po třech letech získají absolventi certifikát. „Akademii otevíráme každý rok pro doplnění studentů,“ dodává Losová. V některých školách senioři na lekce přispívají, v Žandově neplatí nic.

„Asi padesát procent studia, od ledna do června, hradíme my. Od září do prosince máme dotaci z Libereckého kraje. Je to úžasný projekt a určitě by měl dát pokračovat. Nechceme, aby si naši senioři za studium připláceli,“ uzavírá Losová. Omlouvají se, když nemohou dorazit na hodinu kvůli návštěvě lékaře, v přátelské atmosféře se domlouvají s lektory, co budou na hodinách dělat. Když se touží naučit konkrétní skladbu, lektor se jim snaží vyjít vstříc. Někdy si o hudbě jen povídají. O tom, co slyšeli nebo co zažili v divadle. Oboustranně rozvíjející vztah mezi lektory a žáky z řad seniorů vnímá i ředitel ZUŠ v Mimoni, která je vzdělává třetím rokem.

„My to kolikrát ani neodlišujeme. Na akcích školy se tu potkávají staříci s dětmi, je to velmi obohacující i z hlediska sebereflexe dětí, protože senioři mají chuť se vzdělávat. Pořádali jsme ples školy, kde dělali senioři předtančení, má to skvělé ohlasy,“ vypráví Zdeněk Lorenz.

V Mimoni si s vyučujícími tykají

Vzdělání nabízejí nejen lidem od šedesáti let výš, ale i dospělým. Ti by však na rozdíl od seniorů museli za lekce platit sami, protože výuku dospělých nikdo nedotuje. Za půlroční studium v „zušce“ by dali asi 10 tisíc korun, kdežto školné dětí se pohybuje kolem 1 200 korun. Senioři mají díky dotacím kraje hodiny zdarma. „Žáci jsou dotovaní ministerstvem školství, kdežto dospělí by to museli platit kompletně celé. Naše stavy jsou ale naplněné, dáváme přednost dětem,“ uvádí Lorenz. ZUŠ v Mimoni navštěvuje asi 25 seniorů, až na dva hudebníky nejčastěji směřují na hodiny tance či výtvarné kreativity.

Senioři si zde s vyučujícími tykají, vztahy mezi nimi jsou bezprostřední. Lektorům navíc odpadá výuka etikety, kterou u dětí není radno zanedbávat. „Senioři už mají něco za sebou a dost často jsou vyučující mladší než oni, takže je to takové rodinné,“ popisuje Lorenz.

S optimismem hodnotí dosavadní zkušenosti i ředitel ZUŠ v Turnově. „Vyučujeme lidi, kteří o to mají enormní zájem. Nejsme svázaní předpisy, vzdělávání je velice volné. I samotní studenti si mohou určit, co chtějí studovat. Pro naše učitele je to něco zcela nového,“ líčí Bohuslav Lédl. Nejrychleji se jim zaplňují divadelní kurzy, keramika, klavír a sólový zpěv.

Začlenění seniorů i rozvoj pedagogů

Liberecký kraj v letošním roce rozdělil mezi deset uměleckých škol přes šest set tisíc korun. Peníze mohou školy v Tanvaldu, Novém Boru, Žandově, Jablonci nad Nisou či Liberci využít například na mzdy lektorů. Krajský odbor školství očekává, že žadatelů o dotaci bude napřesrok více, o vzdělávání seniorů se totiž zajímají i další obce. Kromě jejich začlenění do společenského a komunitního dění v obci projekt rozvíjí i profesní a osobní růst pedagogů jednotlivých škol.

O vlastní osvěžující zkušenost se podělil také náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti Jiří Čeřovský: „Jednou týdně navštěvuji kurzy hry na trumpetu v jablonecké základní umělecké škole. S hrou na trumpetu jsem spokojený, mám výborného lektora.“

Z výroční zprávy jablonecké ZUŠ ze školního roku 2021/2022 je zřejmé, že počet studentů hudebního oboru převýšil počet výtvarníků i tanečníků. Celkem se lekcí zúčastnilo 95 dospělých, přičemž nejmladšímu bylo 56 a nejstaršímu 83 let. „Dosavadní zkušenosti ukazují, že projekt přináší všestranný užitek a veškeré ohlasy od studentů, učitelů i veřejnosti nás utvrzují o správnosti cesty, na kterou jsme se vydali,“ shrnuje ZUŠ.