Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů, tedy 47,9 bilionu korun, rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně třicet let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o třináct procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své zprávě informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Země západní a střední Evropy loni utratily za zbrojení 345 miliard dolarů, 7,4 biliony korun, a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. Ruská invaze na Ukrajinu měla přímý dopad na rozhodnutí navýšit tyto výdaje a ze stejného důvodu lze jejich růst očekávat i letos, dodal analytik švédského institutu. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko.
Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů, tedy 942 miliard korun, více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Rusko loni na armádu a zbraně poslalo ani 86,4 miliardy dolarů, 1,85 bilionu korun, což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.
„Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo,“ uvedla Lucie Béraudová-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.
Spojené státy zůstávají navzdory vysoké inflaci zdaleka největším světovým vojenským investorem. Výdaje ve výši 877 miliard dolarů, tedy 18,8 bilionu korun, představují 39 procent veškerých světových prostředků na vojenské účely a jsou třikrát vyšší než výdaje Číny, která je na druhém místě.
„Nárůst vojenských výdajů USA v roce 2022 byl z velké části způsoben bezprecedentní výší finanční vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině,“ uvedl Nan Tian, vedoucí výzkumný pracovník SIPRI. „Vzhledem k rozsahu výdajů USA má i nepatrné zvýšení v procentním vyjádření významný dopad na výši globálních vojenských výdajů,“ dodal Tian.
Spojené státy poslaly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř dvacet miliard dolarů, 428 miliard korun, což je nejvyšší částka poskytnutá kteroukoli zemí jedinému příjemci od konce studené války. Přesto tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů, upozorňuje SIPRI.
Nejvyšší výdaje, 68,5 miliardy dolarů, tedy 1,46 bilionu korun, ve střední a západní Evropě měla loni Británie, přičemž více než 3,5 procenta z této částky putovalo na pomoc Ukrajině. Vojenské výdaje naopak klesaly Turecku nebo Nigérii.
