Některé prohlížeče vaše soukromí nechrání tak dobře jako jiné. Očekávání jsou dle testu naplněna tak, jak byste si to představovali. Chrome je děravý, mnohé prohlížeče na něm postavené také, světlou výjimku představuje Brave, který chrání soukromí zřejmě nejlépe ze všech běžných prohlížečů.
Pak je tady ještě Tor, což je ovšem zvláštní případ. Je to prohlížeč určený pro specifické účely, kdy se opravdu chcete chránit, aby nikdo neodhalil vaši identitu (jako jediný ani neprozradí vaši adresu IP), těžko ho ale budete používat na běžné prohlížení. Pokud stojíte o co možná nejlepší soukromí, nejlépe vám bude s Bravem, Firefoxem nebo Safari.
Otevřená sada pro testování internetových prohlížečů PrivacyTests.org v dubnu povýšila na verzi 52 a dopodrobna ukazuje, jakými způsoby vás někdo může při surfování identifikovat. Může jít přinejmenším o desítky různých drobností, které protistraně říkají, že jste to vy, respektive tedy identifikují váš prohlížeč.
Díky této identifikaci pak stránky mohou sledovat vaše chování a přizpůsobit vám své služby, což tedy není automaticky špatně. Jen je dobré, aby si toho byl každý vědomý.
Google Privacy Sandbox
Iniciativa Privacy Sandbox si za cíl klade vyvážit zájmy inzerentů (sledování) a uživatel (soukromí). Umožní sledování, které nebude tak invazivní, aby vám reklamní systémy nadále doručovly personalizované reklamy. Mnohé internetové subjekty návrh odmítly včetně Bravu, dříve nesouhlas vyjádřily také Wordpress, Vivaldi nebo EFF.
Technologie Topics a Fledge, které pod Privacy Sandbox spadají, Google testuje od Chromu 101 z loňského jara. Zákaz sledovacích cookies Google neustále odkládá, Mezitím němečtí vydavatelé s v čele s mediálním domem Axel Springer si u Evropské komise stěžují na ukončení podpory cookies, podle nichž to odporuje právu hospodářské soutěže. Google tvrdí, že chce systém, kde uživatel nebude moct být sledován napříč weby. Mnozí jeho návrh rozporují.
Také si musíme říct, že nic jako dokonalá ochrana neexistuje, problémy ostatně byly dříve zjištěny také s expertním Torem. Čím hůře ale budete identifikovatelní, tím více se snižuje pravděpodobnost důkladného sledování. Jak ukazují výsledky, je také těžké vyhodnotit, který prohlížeč je v ochraně soukromí nejlepší, protože v některých oblastech je jeden silnější než druhý, ale jinde si třeba pozici prohodí.
Izolace prvků
Standardní režimy prohlížení beze změny nastavení ukazují, že Brave exceluje v izolaci prvků uložených v paměti prohlížeče. Když izolované nejsou, mohou být použity pro sledování napříč weby, protože identifikují jiné uložené prvky.
Skvělých výsledků dosahují také Firefox, jeho klon Librewolf, Safari a Mullvad, který se na ochranu soukromí specializuje. Naopak se v tomto ohledu jako špatní ochránci ukazují Chrome, Edge, Opera a Vivaldi.
Důraz na použití HTTPS
Testovací sada se v jedné části zaměřuje na použití HTTPS kdykoli, kdy je to možné. Většina běžných webů už na šifrovaný provoz přešla, ale pokud použijete nezabezpečené připojení, může obsah komunikace kdokoli přečíst nebo do něj vstoupit. Běžně se o použití HTTPS za každou cenu nejlépe snaží Safari, Librewolf a Mullvad.
Existuje důvod, proč je ale záměna nešifrovaného komunikačního protokolu za šifrovaný kontroverzní – pokud cílová stránka HTTPS nenabízí, tak se nenačte. Proto prohlížeče v tomto ohledu postupují opatrně. Pokud o funkci přesto stojíte, zpravidla ji najdete v nastavení prohlížeče.
Fingeprinting a sledovací prvky
Skrze tzv. zachytávání otisků může webová stránka identifikovat váš prohlížeč. Test si vybírá pár parametrů jako detekce typů písem uložených v počítači a velikost okna a obrazovky. Před sledováním těchto parametrů vás plně ochrání jen Librewolf, Safari a Mullvad, dobře na tom kupodivu nejsou ani Brave, ani Firefox. Každý z nich blokuje jediný z parametrů, Chrome, Edge a Vivaldi žádný.
Odstraňování parametrů z adres URL se zatím příliš nerozšířilo, za standardních podmínek si s ním poradí pouze Brave a Librewolf. Totéž platí pro blokování sledovacích prvků, které na stránky vkládají typicky služby Googlu, Facebook apod. Snahu o omezení sledovacích cookies už z mainstreamových prohlížečů špičkově zvládá také Firefox a snaží se dokonce i Edge.
Nepočítejte však s jakoukoli snahou u Chromu, Google ostatně na reklamách vydělává, takže ochrana soukromí uživatelů a uživatelek není jeho primárním zájmem. Snaží se místo toho vymyslet alternativní řešení ke sledovacím cookies, které ale neustále odsouvá, protože na něm nepanuje shoda s dalšími hráči na poli webových technologií.
Závěr
Dokonale vás neochrání žádný prohlížeč, někdy můžete ochranu zvýšit instalací doplňků, hlavně ale změnou nastavení, která je rychlá a bezbolestná. Dnes už prohlížeče docela často integrují aspoň základní ochranné filtry, ale ne vždycky je zapínají, protože jde o kontroverzní krok. Ve Firefoxu si můžete nastavit přísnější ochranu, v Edgi také, zcela neaktivní ochranu nabízí třeba Opera.
Vždycky si ale rozmyslete, co na internetu děláte, protože dokonalé soukromí nebudete mít nikdy. Pro některé případy se nejvíce hodí Tor. Při standardním nastavení můžete být spokojeni s Bravem, Safari nebo Firefoxem, případně maličkými alternativami jako LibreWolf nebo Mullvad.
Výrazně slabší ochranu poskytuje Edge. Bez změny nastavení si nevedou dobře Opera, Vivaldi a zejména Chrome. Aspoň to tedy platí pro varianty prohlížečů pro klasické počítače.
Autor je zaměstnaný v Bravu
Pro úplnost musíme dodat, že PrivacyTests.org byly po několik měsíců soukromým projektem Arthura Edelsteina, dokud se nestal zaměstnancem Bravu. Potvrzuje to na oficiálním webu, kde tvrdí, že na projektu nadále pracuje nezávisle a nejde o součást marketingu Bravu. Ke střetu zájmů v tomto případě ovšem dochází. K ochraně nezávislosti zase přispívá open source povaha projektu.
Zdroje: PrivacyTests.org
