Obilná krize: Potřební hladoví, evropská sila praskají ve švech

Za drahou pšenici může Rusko bránící Ukrajině v exportu. Globálně zvyšuje ceny na trhu a přispívá k hladu v zemích třetího světa, které jsou na ukrajinské pšenici závislé. Obilí neodpovídající standardům EU naopak zůstává ve střední Evropě, kde mu místní zemědělci nemohou cenově konkurovat. Polští překupníci našli slepé místo tras solidarity, a tak křtí technické obilí z dovozu na domácí potravinářské.

Obilná krize je dalším z mnohých dopadů války na Ukrajině. Rusko drží v šachu klíčové černomořské přístavy, částečně umožňuje jen zlomek vývozu a hrozí úplným zrušením obilné dohody. Evropská komise loni zareagovala vytvořením tras solidarity, které nahrazují lodní dopravu a umožňují přepravu plodin na Blízký východ a do Afriky přes členské státy, a zároveň uvolnila podmínky prodeje na unijním trhu zrušením celních kvót.

„Je to pochopitelné, ukrajinský trh je mimo Evropskou unii v naprosto jiném regulatorním rámci. Kontrola pěstování neodpovídá standardům vyspělých ekonomik. Proto jsou určité obavy, že sem může přijít pšenice nebo jiné potraviny kontaminované,“ komentuje diskutovanou kvalitu ukrajinských plodin profesor Josef Soukup z ČZU v Praze.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují, že kvůli levnější alternativě mohou mít naši zemědělci problém prodat poslední úrodu. Za levnější pšenici u nás ale může i její držení ve skladech při čekání na růst cen, česká produkce obilí je soběstačná. Jednání ministrů zemědělství Evropské unie o exportu z Ukrajiny proběhne 25. dubna.

Obilí, o které se nikdo neprosil

Obilí z Ukrajiny zůstává ve střední Evropě. Narušuje tak konkurenceschopnost místního trhu, protože nepodléhá přísným evropským regulacím pro pěstování a skladování, a nejen díky tomu je cenově dostupnější. Polská vláda schválila pomoc zasaženým zemědělcům v přepočtu více než padesáti miliard českých korun. Vedle toho Evropská komise chystá kompenzaci zemědělcům ve výši přes dvě miliardy korun. 

Trasy solidarity, kterými putují ukrajinské plodiny přes Polsko, Maďarsko a Slovensko, vznikly jako reakce na přeplněné kapacity na černomořském pobřeží v dubnu 2022, jejichž vývoz blokovalo Rusko. Sila bylo potřeba vyprázdnit a udělat místo pro nadcházející sklizeň, jinak by se musela úroda doslova vyhodit.

Slovensko, Maďarsko a Bulharsko dovoz potravin z Ukrajiny úplně zakázalo, za což z EU pochopitelně schytali kritiku za narušování jednotnosti unijního trhu. Testování ukrajinského obilí na Slovensku potvrdilo výskyt Unií zakázaného pesticidu, který je pro zdraví člověka závadný. Země samotné obilí i z něho vyrobenou mouku nepustí na trh, přes zakázaný dovoz ale tranzit neomezí. 

Polsko z původního zákazu nakonec ustoupilo, přestože polští překupníci dotáhli obchod s obilím o úroveň výš – technické obilí z Ukrajiny, nevhodné pro konzumaci, prodali výrobcům mouky a pustili ho do oběhu potravin. S polskými volbami, které se konají na podzim, to vzhledem k početnému zastoupení zemědělského venkova může ještě zamíchat.

„V okamžiku, kdy se někdo snaží zamezovat exportu obilí, de facto podrývá celkovou pomoc Ukrajině,“ kritizuje postup trojice členských zemí agrární analytik Petr Havel.

Panika z nekvalitního obilí

České ministerstvo zemědělství samostatně omezení dovozu neplánuje, kontroly dozorových úřadů dosud nezjistily nevyhovující vzorek. „V laboratořích Státní zemědělské a potravinářské inspekce se u každého vzorku dělá rozbor na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek,“ popisuje intenzivnější kontroly dováženého zboží ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Ministerstvo zdůrazňuje soběstačnost české produkce obilí, i proto tvoří obilí z dovozu jen malou část celkových zásob. „Je důležité nešířit paniku. Ukrajinské pšenice se k nám loni dovezlo čtyři tisíce tun. Naše celková produkce je asi pět milionů tun, tedy tyto dovozy nepředstavují ani desetinu procenta v porovnání s českou produkcí,“ řekl Nekula.

Zatímco cena pšenice v Česku klesá, v zemích, kde se bez jejího dovozu prohlubuje hladomor, stoupá. Ruská invaze dopadá na globální dodávky potravin, Ukrajina nejzranitelnějším zemím pšenici dokonce darovala. Čím dál více existenčně závislí na humanitární pomoci začínají být v zemích, jako je Jemen, Súdán nebo Somálsko. Především proto je potřeba zefektivnit pozemní tranzit ukrajinského obilí přes evropský kontinent, s kontrolními mechanismy a bez narušení ekonomik členských států Evropské unie.