Také vyskočila inflace a snížila se poptávka po nábytku, což zavinily vysoké úrokové sazby, které zpomalily výstavbu domů a bytů. A když se vlivy sečetly, vyústilo to v propuštění 93 z celkově zhruba 600 zaměstnanců, kteří z podniku odejdou do konce června. Jde o administrativní pracovníky i dělníky. Jako první informaci přinesla ČT.
„Je to o třetinu méně, než jsme ohlásili úřadu práce. I tak nás mrzí každý zaměstnanec. Vždyť ještě loni jsme je pracně sháněli. Musíme však chránit podnik pro případ, že se globální ekonomické obtíže budou protahovat,“ potvrdil MF DNES ředitel TONu Milan Dostalík. „Poslední tři roky jsou pro TON jako na houpačce,“ posteskl si.
Nejdříve výrobu i odbyt utlumil covid, po krátkém oživení poptávky pak zdražily energie a suroviny. „Tato mimořádná situace nahrává společnostem, které vyrábí mimo Evropu,“ popsal Dostalík s tím, že 80 procent stolů, židlí a doplňků TON vyváží. „Pokles nových objednávek se bohužel týká celého trhu, koncových spotřebitelů i restaurací a hotelů, které tvoří významnou část našich zákazníků,“ doplnil.
Firma v rámci úspor některé investice pozdržela, jiné naopak urychlila. Například do obnovitelných zdrojů, které ušetří peníze a zlepší ekologii. Její šéf doufá, že podnik nebude muset sahat k dalším opatřením. „Věříme, že to bude stačit, bohužel další vývoj je v rukách vlád a centrálních bank,“ řekl Dostalík.
Jak se české židle z Bystřice dostaly na vrchol, kde jsou dodnes |
Podle něho nazrál čas, aby vláda aktivovala plán kurzarbeit, což by mohlo zmírnit hrozící vlnu propouštění v celém průmyslu. Šlo by o zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy. Stát má nová pravidla pro zavedení od loňského července. Přesné podmínky stanoví vláda ve svém nařízení. To však zatím nevydala. Podle nedávného prohlášení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky neplánuje, že by kurzarbeit spustila pro firmy, které se dostanou do potíží kvůli ztrátě surovin, dodávek či zakázek po ruské invazi na Ukrajinu a po zavedení sankcí vůči Rusku.
Ministerstvo nabízí program podpory zaměstnanosti. „V obou příkladech se jedná o veřejnou podporu, kterou je nejdříve nutné oznámit Evropské komisi za účelem posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem EU,“ přiblížila vedoucí tiskového oddělení vlády Vanesa Šandová.
O práci přijdou lidé i jinde
TON navíc není jediným podnikem v kraji, který v poslední době hromadně propouští. Ke konci března jich bylo pět.
„Tento krok by se mohl v následujících měsících dotknout 283 zaměstnanců. Jedná se o pracovníky ve výrobě i v administrativě,“ sdělila ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.
Podle ní by měli propuštění lidé rychle najít novou práci, protože nabídka volných míst je velká, i když klesá. Zejména po dělnících je stále poptávka.
O práci ve zbrojovce má přijít asi stovka lidí z Uherského Brodu a okolí |
Mezi další společnosti, které propouští, patří Česká pošta a Komerční banka, které však snižují stavy plošně. U výrobních firem se jedná o uherskobrodskou Českou zbrojovku, kterou má do konce roku opustit asi 100 lidí. Stojí za tím pokles poptávky především na americkém trhu.
„Odbyt není takový, což se promítá i do výroby, a takový počet zaměstnanců není zapotřebí. Také modernizace a robotizace výroby přináší úbytek pracovních míst,“ uvedl předseda odborů České zbrojovky František Janča.
Společnost Trelleborg Wheel Systems (dříve Mitas), která působí ve zlínském baťovském areálu, během první poloviny roku ukončí výrobu motocyklových plášťů, kde pracuje kolem 200 lidí. Někteří budou propuštěni, pro jiné chce firma najít uplatnění v dalších svých závodech. Výrobu přesouvá do zahraničí. Už loni spadla do insolvence skupina NWT působící také ve Zlíně. Po zdražování plynu i elektrické energie se její dluhy vyšplhaly na 460 milionů korun. Do ohrožení se dostalo 200 zaměstnanců.
