Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNapříklad v roce 2021 bylo v průměru na jednu ženu 1,8 dítěte. „Jedná se o takzvanou úhrnnou plodnost, což je ukazatel průměrného počtu dětí na jednu ženu v daném kalendářním roce. A je to číslo, které je v evropském porovnání jedno z nejvyšších. Byli jsme v tomto ohledu třetí v Evropě.“
V Evropě jsme v plodnosti úspěšní
Za rok 2022 se sice podle docenta Šídla očekává pokles této hodnoty zhruba o jednu desetinu, ale stále jde o vysoké číslo. „Musíme si uvědomit, že je to mnohem vyšší hodnota než třeba v devadesátých letech, kdy jsme dosahovali extrémně nízkých hodnot pod 1,3 dítěte, a dokonce v roce 1999 to bylo asi 1,18 dítěte na jednu ženu.“
Ženy v devadesátých letech podle všeho odkládaly mateřství na pozdější věk. Do té doby byl průměrný věk matky při rození kolem 22 let a v současné době se zvýšil na 30. „Je pravdou, že jsme pod hranicí prosté reprodukce, ale nejsou to zase úplně nízké hodnoty, jako třeba můžeme sledovat v některých ekonomicky vyspělých zemí na světě.“
Podle Luďka Šídla tak Česko nevymírá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle realistické prognózy Českého statistického úřadu by mohlo v České republice v roce 2100 žít 10 milionů lidí, tedy podobný nebo jen o něco nižší počet obyvatel než dnes.
Dokonce za loňský rok se podle statistiků počet obyvatel ČR zvýšil o 16 tisíc. Pravdou ovšem je, že za to může zejména migrace. Odvrácenou stranou mince je fakt, že ačkoliv se do budoucna počet obyvatel radikálně nesníží, naroste počet seniorů. Rostou tak obavy z toho, že budou chybět lidé, kteří budoucím důchodcům vydělají na penze.
Politici nenaslouchají demografům
„Neřekl bych, že se máme vyloženě bát, ale měli bychom na to být připraveni,“ míní demograf. „Při pohledu na věkovou pyramidu České republiky je jasné, že vzroste zatížení systému. Budou totiž do důchodu odcházet lidé z početně silných generacích ze sedmdesátých let. A to bude představovat zvýšené nároky nejen na penzijní systém. Bude docházet k určitému nepoměru co do nových pracovních kapacit, které by mohly udržet současný systém funkční.“
A kdy přijde největší zatěžkávací zkouška? „Zvyšující se podíl počtu seniorů už trvá několik let. Změny systému měly být započaty už na konci minulého tisíciletí a teď jen doháníme resty. Někdy kolem roku 2050 až 2060 pak mohou přijít největší problémy.“
Na rizika budoucího vývoje přitom demografové upozorňují už dlouhou dobu. Politici jim ale příliš nenaslouchají. „Z jejich strany je to krátkozrakost, protože varujeme před trendy, které se dají poměrně dobře odhadnout. Doufáme, že budeme víc slyšet a že konečně přijde i odvaha s tím něco dělat.“
Kdyby prý politici naslouchali demografům, mohli z jejich prognóz dávno předpovídat, že budou chybět místa v mateřských, základních nebo středních školách. „Nevím, co to vypovídá o našem státu. Ale minimálně se tohle všechno dalo očekávat už několik let zpátky,“ říká Luděk Šídlo s tím, že se tak úřady mohly na současnou krizi lépe připravit.
Fenomén „Husákových dětí“
V Rozstřelu pak docent demografie odpovídal na to, zda lze ze strany státu vyvolat podobný „baby boom“ jako v sedmdesátých letech, kdy se narodilo díky štědrému sociálnímu systému velké množství takzvaných „Husákových dětí“.
„My demografové toto pojmenování nemáme moc rádi,“ odpovídá Luděk Šídlo. „Z mého pohledu je to určitý nepřirozený zásek do věkové pyramidy, byť pozitivní. Ale musíme si uvědomit, že tehdy panoval jiný politický systém. Společnost byla jinak nastavena, nebyly takové možnosti. Seberealizace přes dítě byla jednou z mála možností, kterou mladí lidé měli.“
Zopakovat takový „fenomén“ by bylo velmi těžké. Mladým rodinám s dětmi by musel stát nabízet takové bonusy, které by je nasměrovaly k plození většího množství dětí, což si lze jen těžko představit.
„Musel by se vytvořit prostor pro ty, kteří chtějí mít děti, aby se toho nebáli, ať už z ekonomického či jakéhokoliv jiného důvodu. Je tu totiž skutečně značný podíl lidí, kteří děti mít nechtějí a ani neusilují o rodinný život,“ myslí si demograf.
Pozitivní vliv migrace
Z dlouhodobého hlediska bude mít podle docenta Šídla významný vliv migrace. „Prognózování migrace je jeden z nejobtížnějších parametrů. Vidíme to v současné době. Existují různé možné migrační vlny, které mohou nastat a které jsou způsobeny vnějšími faktory.“
„A to nemohou demografové, ale ani politici, ovlivnit. Je třeba sledovat, zda se jedná o nějakou přechodnou migraci, kdy se migranti buď opět vrátí do svých původních zemí, nebo například budou pokračovat dál na západ,“ pokračuje demograf.
„Z tohoto pohledu bychom se měli spíš zaměřit na migranty, na lidi, přicházející ze zahraničí, kteří by chtěli zůstat na našem území a kteří by mohli pomoci v rámci zvýšení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. A právě ti by mohli mít pozitivní dopad třeba na lepší zvládání péče o seniory. A myslím si, že tady ten prostor na trhu práce je. Může to mít pozitivní efekt,“ uzavírá demograf.
Jaký vliv měl na demografický vývoj covid? A co ekonomická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině? Jak bude vypadat demografická křivka za 80 let? A bude Česko zemí starých lidí? I na to odpovídal předseda České demografické společnosti Luděk Šídlo z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Rozstřelu.
