Festival Mrkev v zimě dal prostor zajímavým ženám

Lidé, kteří fandí zdravé krajině a jídlu od místních farmářů se sešli v polovině února v Praze na festivalu Mrkev v zimě.

V kulturním centru Kampus Hybernská v Praze se 17. února sešlo na 80 účastníků z řad farmářů, výzkumníků i milovníků kvalitního jídla, aby se navzájem inspirovali a sdíleli zajímavé příklady z praxe, zkušenosti i osobní příběhy.

Celým festivalovým dnem se prolínala témata jako komunitou podporované zemědělství a další potravinové iniciativy, městské zemědělství, hledání společných cest a spolupráce.

Mimo jiné se účastníci dozvěděli, jak se na místní komunity dívají výzkumníci z akademické sféry, kteří se zabývají souvislostmi mezi jídlem, zemědělstvím, člověkem a krajinou. Zajímavý byl také otevřený debatní stůl s ekologickými zemědělci zapojenými do systému komunitou podporovaného zemědělství.

Nepřehlédnutelné ženy

Ve zpětné vazbě sdílela jedna z účastnic: „Byla jsem překvapená, kolik zajímavých žen vystupovalo na pódiu a sdílelo své příběhy.“

Začněme třeba farmářkami: Jana Rosenbaumová hospodaří s manželem na Rodinné farmě Lukava, kde pěstují biozeleninu s pomocí koní plemene Slezský norik. K péči o hospodářství a pět dětí si Jana přibrala ještě ředitelování vzdělávacího Centra Konipas, kde můžou budoucí ekologičtí zemědělci sbírat zkušenosti s hospodařením.

Lucie Gallagher hospodaří s manželem Brettem v duchu permakulturních a bezorebných systémů v Prokopském údolí. Kromě vlastního pozemku si Prokopská farma pronajímá pozemky od pražského magistrátu: jejich zelenina a vajíčka se k pražským jedlíkům dostávají cestou komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Farma také spolupracuje s Farmářskou školou a vytváří prostor pro rozvoj studentů – stážistů v praktickém vzdělávání v duchu ekologického hospodaření.

Předávají lásku k zahradničení

Vendula Donátová je zakladatelka projektu zeleninové školky Kultivárium v prostoru komunitní zahrady Metrofarm. Ta se nachází v srdci Prahy 7 na Císařském ostrově a Vendula tu pěstuje sazenice zeleniny a bylinek.  Jak sama říká, jejím posláním je probudit v lidech stejnou vášeň pro pěstování zeleniny, jako má ona. Proto si také dává záležet na kvalitě nabízených rostlin a s tím spojeným výběrem odrůd a osiva, které získává převážně od bio zelinářů.

Ženská síla stojí také za Semínkovnou, která umožňuje svobodné sdílení a vyměňování přebytků semínek z chemicky neošetřovaných rostlin. Projekt vymyslela Klára Hrdá, která chtěla napomoci tomu, aby měl každý člověk svobodný přístup k osivu a mohl přírodně zahradničit. Dnes díky ní najdete v České republice více než 200 semínkoven: nejčastěji fungují v knihovnách, kavárnách, v komunitních zahradách nebo ve školách, kde se o ně společně starají učitelé a žáci, kteří zároveň sami semenaří.

Mnoho dalších zajímavých žen (i mužů) jste mohli potkat na Mrkvi v zimě, také v rámci otevřeného debatního stolu s ekologickými zemědělci zapojenými do KPZ. Celý program uzavřelo promítání filmu o stážistech na farmách zapojených do KPZ. Film má název CSA as LifeCOACH, natočili ho Martin Matěj s Ondřejem Sovíkem a je k vidění na Youtube.

A jaké další zajímavé ženy můžete potkat v ekologickém zemědělství a potravinových iniciativách?

Míle Hilgertové kdysi přišlo líto, že většina řezaných květin k nám putuje z Afriky a dalších vzdálených zemí, a na zděděném pozemku založila květinovou farmu Kytky od potoka. Pěstuje tu květiny bez chemie, ze semínek až po květ. Z nich pak váže kytice a věnce, pořádá workshopy…

Jak sama říká, na svém malém kousku země se snaží udělat něco dobrého pro krajinu. A není sama – květinový trh v České republice mění i ženy z platformy Výkvět, která sdružuje a vzdělává neustále se zvětšující komunitu ekologických květinářů.

Na stránkách Výkvětu najdete tipy na zodpovědné pěstitele i floristy. A protože dříve neexistovala legislativa pro ekologicky pěstované květiny, Výkvět vytvořil vlastní certifikaci na bázi tzv. Místního systému záruky kvality – PGS.

Její standardy vycházejí z legislativy o ekologickém zemědělství, ale obsahují i jiné nároky, např. na kvalitu či šetrné hospodaření s vodou. Principem PGS je, že komunita pěstitelů se navzájem kontroluje, a to formou vizit, které jsou zároveň nástrojem pro sdílení a vzdělávání. Více o systému PGS, které jsou dostupnější alternativou k oficiální bio certifikaci, se dozvíte na stránkách Lovíme.bio.

Členkou Výkvětu je i Lamya Zítková Kourdi z Květinové farmy pod Smrkem. Lamya vyvinula vlastní sadbovací nástroj pro pěstování zeleniny, květin a bylin, který vyrábí sadbovací kostky z hlíny nebo substrátu. Nástroj je vyroben z nerezu a vydrží navěky – na rozdíl od běžně užívaných plastových sadbovačů, z nichž se časem stane těžko recyklovatelný odpad. Rostliny vypěstované v hliněných kostkách mají navíc zdravější kořenový systém a lépe se s nimi manipuluje při přesazování.

Můžeme chránit krajinu jídlem?

O tom, že je možné chránit krajinu skrze dobré jídlo, je přesvědčená také Vratislava Janovská. Prostřednictvím online služby s názvem Výdejna chutí zjednodušuje cestu odběratelů ke kvalitním potravinám přímo od dodavatelů. Momentálně si můžete objednat produkty přímo od řeckých farmářů – bio citrusy, avokáda, olivy a další dobroty.

Ovoce je čerstvě utržené a do sedmi dnů po sklizni ho má zákazník doma. Plody tedy nemusí dozrávat ve skladech, dováží se jen tolik, kolik je zájemců. Ti si pak zboží vyzvednou na několika odběrných místech v Praze. „Celá myšlenka solidárního dovozu do ČR vznikla přímo v sadu, kde jsem měla možnost ochutnat pomeranč utržený přímo ze stromu,“ říká Vratislava Janovská o svém projektu, který je navíc propojený i s Potravinovou bankou a každý nakupující tak může podpořit lidi v nouzi.

 

 

Záznam z přednášek, které proběhly na Mrkvi v zimě, si můžete pustit zde. Vybrané fotografie najdete zde.

Festival spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli Mrkev v zimě pořádal tým Asociace AMPI ve spolupráci s Pro-bio Ligou a Ústavem geoniky AVČR.

 

Už jste slyšeli o KPZ? Není to jen krabička poslední záchrany, ale také zkratka pro komunitou podporované zemědělství – systém, který propojuje spotřebitele přímo s místními zemědělci. Organizace, která s myšlenkou úzké spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli přišla, se jmenuje AMPI neboli Asociace místních potravinových iniciativ. Kromě podpory „kápézetek“ pořádá tým z AMPI například programy pro mateřské i základní školy a provozují zahradní školku v Praze-Tróji. Jejich nejviditelnějším projektem je však momentálně Farmářská škola, která nabízí ucelený vzdělávací program v oblasti ekologického a biodynamického zemědělství. Letos se Farmářské škole podařilo získat oficiální akreditaci jako Vyšší odborná škola.

 

Autorka: Kateřina Kotěrová pro Lovíme.bio

Foto: archiv AMPI, Míly Hilgertové, Lamyi a Výdejny chutí