Jako tenistka byla zvyklá na několik zápasů týdně, běžné turnaje se totiž hrají od pondělí až do neděle, grandslamy i celé dva týdny. Ale že by v rozmezí pouhých šesti dní uběhla více než 84 kilometrů, o tom nikdy nepřemýšlela. Až doteď.
První maraton si Puigová vyzkoušela loni v New Yorku, letos do sbírky přidala už další dva, když 17. a 23. dubna zaběhla prestižní závody v Bostonu a Londýně.
„Nemyslím si, že jsem byla takhle mentálně silná, když jsem hrála tenis,“ svěřila se webu olympics.com. „Dokážu se zmáčknout, abych posouvala svoje hranice, když proběhnu cílem, hned se ptám: ‚Oukej a kdy bude další závod? Hlásím se!‘“
Olympijská vítězka Puigová končí s tenisem, za dva roky odehrála zápas a půl |
Puigová během několika měsíců učinila fantastický progres. Zatímco newyorský maraton zaběhla za 4:32:39, v Londýně už závod dlouhý přes 42 kilometrů zvládla v daleko rychlejším čase 3:42:04.
A jako sportovní fanatička si stanovila jasný cíl. Ještě letos v říjnu chce startovat na maratonu v Chicagu, v příštím roce plánuje odběhnout zbývající dva majory v Tokiu a Berlíně.
„Do běhání jsem se naprosto zamilovala, tvrdě jsem bojovala, abych podnikla něco nového,“ vysvětlila. „Stalo se to mojí novou životní vášní a je to vážně osvobozující.“
Olympijská vítězka z Ria si v Bostonu kromě maratonu užila ještě jednu věc. Setkala se s výborným keňským běžcem Eliudem Kipchogem, kterému věnovala jednu ze svých raket a on jí na oplátku předal několik osvědčených rad.
„Je to ta nejvíc surrealistická lidská bytost, kterou jsem kdy mohla potkat,“ vyprávěla ohromená Puigová. „Trochu jsme si povídali o běhání, on mi dal nějaké tipy. Bylo skvělé ho potkat, je to největší sportovec, něco jako legenda legend.“
A co jí slavný Keňan poradil? „Říkal mi: ‚Jen pořádně běž a za dvě hodiny budeš mít hotovo.‘ To mě rozesmálo a odpověděla jsem: ‚To možná ty, já potřebuju trošku víc času!‘“
Kipchoge se k její radosti následně vrhl do tenisových kreací. „Někdo by mu raketu měl vzít, nebo s tím nepřestane“ vtipkovala Portoričanka.
Ač Puigová stále plane po nejlepších výsledcích, profesionální kariéru už nezamýšlí. „Je u konce, maraton je jenom koníček. Moje máma se sice ptala, jestli plánuju další olympijskou kariéru, ale ujistila jsem ji, že opravdu ne.“
Mónica Puigová ve čtvrtfinále turnaje ve Wu-chanu.
Přesto má devětadvacetiletá sportovkyně stále vysoké cíle. „Chci zaběhnout maraton pod tři hodiny, ale to chce samozřejmě čas,“ uvědomuje si.
Troufá si i na další závody: v září chce spolu s manželem soutěžit v polovičním Ironman závodu, který zahrnuje necelé dva kilometry plavání (1,2 míle), devadesát kilometrů na kole (56 mil) a půlmaratonský běh.
„Plavat umím, jezdit na kole taky a poloviční vzdálenost maratonu zvládnu uběhnout. Takže začínám s polovičním Ironmanem a třeba se někdy vrhnu na celý závod.“
