Joseph Heller: Hlava XXII. Významný román kritizující nesmyslnost války černým humorem i absurditou

Příběh kapitána Yossariana je situován na středomořský ostrov Pianosa do doby 2. světové války a časové roviny děje se složitě prolínají. Soudržnost roztříštěné dějové linie je dána postavou kapitána a jeho snahou vymanit se z ubíjející válečné mašinerie. V cestě domů mu brání především Hlava XXII vojenského řádu. Ta mj. říká, že letecké povinnosti může být zbaven ten, kdo je uznán za psychicky narušeného, a zároveň požádá o uvolnění. Ovšem to, že o uvolnění požádá, svědčí o jeho psychickém zdraví, takže být uvolněn nemůže: to staví celou zápletku do absurdní roviny.

Po stálém zvyšování povinného počtu letů plukovníkem Cathcartem a po smrti nejbližších přátel je Yossarianovi jasné, že jedinou cestou, jak se zbavit války, je útěk: kapitán za podpory dvou přátel dezertuje a odchází za vidinou nedosažitelných nohatých švédských blondýn.

Na rozdíl od hemingwayovského válečného hrdiny s ideály je Hellerův hrdina individualistou, jenž pochopením manipulátorských principů válečné mašinerie ideály ztrácí. S touto ztrátou ideálů souvisí odpatetizování závažné tématiky i celkové vyznění románu jakožto příběhu o živelné touze zachránit si ve válečné vřavě vlastní kůži. Jedna věc je nesporná: Hellerova Hlava XXII zůstává jedním z nejvýznamnějších protiválečných románů 20. století a román je dodnes předmětem živého čtenářského zájmu.