Podporou periferií zmírní propast mezi regiony, pomůže autobus na přivolání

  12:48
Jihomoravské hejtmanství se zaměří na ekonomicky zaostalé regiony. Podle nové analýzy jsou na tom nejhůř odlehlé periferie. Kraj hodlá řešit dopravu nebo vzdělání. Opatření mají zpomalit propad a vylidňování těchto oblastí.

Pohled z hradu Děvičky na vodní nádrž Nové Mlýny a okolí | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

Když se člověk ocitne v obci ležící na okraji Jihomoravského kraje, často zjistí, že linkový autobus do většího města jede až za dlouhou dobu. Už zanedlouho se ale nemusí smířit s několikahodinovým čekáním na zastávce. Stačí si v chytrém telefonu otevřít aplikaci Autobus na klik, kde si přivolá minibus, který ho obratem vyzvedne.

Připravovaná novinka je jedním z opatření, která mají zlepšit situaci v ekonomicky zaostávajících oblastech na jihu Moravy.

„Poptávková doprava doplní klasické veřejné spoje v lokalitách a časech, kdy se nevyplácí provozovat velký autobus. Její smysl vidíme v řídce osídlených územích. Výhledově může jít třeba o Vranovsko nebo další okrajové části,“ popisuje Jan Tichý z Jihomoravské agentury pro veřejné inovace, kde aplikaci ladí.

Těžší život na periferiích

Znevýhodněné lokality hodlá hejtmanství podporovat i dalšími způsoby. Ze všeho nejdřív však zmapovalo všechny regiony, aby vědělo, kam pomoc zacílit. Vznikla tak nová hospodářská strategie až do roku 2030. Snahou je podpořit vzdálenější oblasti, u nichž analýza ukázala, že ve srovnání s Brnem a okolím zůstávají hospodářsky, sociálně i třeba vzdělanostně ve stínu.

„Náš kraj není jen Brno. Jsou tu vnitřní periferie s těžším životem. Odcházejí odtud lidé a bez nich také služby a pracovní místa. Nevyřeší se to hned, ale musíme ekonomicky znevýhodněné oblasti podpořit systematicky a dlouhodobě, aby tu byly kvalitní školy, dalo se tu podnikat, bydlet a trávit čas,“ shrnuje hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Důsledkem rozevírání pomyslných nůžek je třeba odliv mladých lidí, stárnutí populace, nižší vzdělanost a také podprůměrná podnikatelská aktivita na periferiích. „Jde nám o nastolení trendu, který tohle změní,“ zdůrazňuje náměstek hejtmana Jiří Nantl (ODS) s tím, že začít zlepšovat stav se může prakticky hned. Podle něj stačí již běžící i ty připravované projekty nasměrovat primárně do upadajících regionů.

Nejhůř z analýzy vyšly periferie na jihozápadě, jihovýchodě a severu kraje. Jmenovitě jde o Vranov nad Dyjí a Hrušovany nad Jevišovkou na Znojemsku, Velkou nad Veličkou na Hodonínsku a Velké Opatovice na Blanensku. Právě do těchto míst prioritně zamíří podpora vedoucí ke zpomalení propadu a vylidňování.

Hejtmanství toho chce dosáhnout poskytnutím zázemí pro podnikatele a inovativní firmy, zlepšením vzdělávání, pracovních příležitostí nebo dostupného bydlení. „Investicemi do těchto klíčových oblastí se region může stát atraktivnějším pro obyvatele a podniky, což následně podpoří dlouhodobý ekonomický růst a rozvoj,“ má jasno ekonom Petr Pelc z projektu Zainvestuj.to.

Krajské silnice v havarijním stavu

Vedle na první pohled neviditelných oblastí, jako je podpora podnikání či zaměstnanosti, se mezi sedmi prioritami ocitla i jedna taková, kterou lidé poznají přímo v reálu. Jde o dopravní infrastrukturu a obslužnost území.

Právě na krajských silnicích v okolí Velkých Opatovic ilustruje tamní starostka Kateřina Gerbrichová (nez.) přehlížející postoj hejtmanství k nejsevernější části regionu. „Chtěla bych, aby jejich havarijní stav každý zažil, jinak neuvěří. Dlouhodobě máme pocit, že jsme méně preferovaní a že se do našeho malého území neinvestuje, nebo jen velmi omezeně,“ míní Gerbrichová s tím, že další „dopravní“ ránou pro oblast bude zrušení vlaku mezi Velkými Opatovicemi a Boskovicemi. Kvůli nízkému vytížení ho od června zastoupí autobusy.

Sto obřích děr na půl kilometru. Evropské zdroje na látání silnic vysychají

Podle sociologa Pavla Pospěcha z Masarykovy univerzity je přitom klíčovým faktorem ovlivňujícím vyspělost regionu dojezdová vzdálenost. „V Česku je hustá síť malých a velkých měst a dojíždění za prací je velice časté. V řadě okrajových obcí chybí dobré a pravidelné napojení veřejnou dopravou a cesta se může natáhnout i na 45 minut, což se netýká jen zaměstnání. Pokud si rodiče chtějí vybrat, do jakých škol dají děti, musí počítat s dalšími kilometry, časem a povinnostmi navíc. Spoustu těchto problémů Brňané běžně nezažijí,“ zmiňuje Pospěch.

A přidává ještě jednu nevýhodu periferií. „Místní dopravu objednávají kraje. A obce ležící na okraji regionů – třeba v okolí Letovic nebo Boskovic – na to často doplácí, protože na přeshraničních spojích se hejtmanství musí domluvit mezi sebou. A to je často velice komplikované,“ upozorňuje Pospěch.

Poptávku firem uspokojí lycea

Na Hodonínsku a Znojemsku s řadou znevýhodněných regionů plánuje hejtmanství zlepšit vzdělanostní strukturu technickými lycei. Mají pomoci zajistit potřebnou pracovní sílu. Jejich vznik kraj chystá ve Veselí nad Moravou či Strážnici, od nového školního roku už nová lycea spustí v Břeclavi a Znojmě.

„Vnímáme poptávku místních firem i potenciálních investorů právě po absolventech technických oborů. Musím však zdůraznit, že tohle není jediná oblast, na kterou se potřebujeme zaměřit při rozvoji regionu. Stále trpíme nevyhovujícím dopravním napojením, a to i přes opravu důležitých tahů na Brno či Jihlavu. Akutní problém je i nedostatek lékařů, hlavně pediatrů, ale také zubařů a praktiků. Pokud nebude fungovat základní vybavenost regionu, těžko tu udržíme lidi,“ říká starostka Znojma Ivana Solařová (ANO).

Na jižní Moravě přibude lyceí, na odborné školy dohlédne „nadředitel“

Znevýhodněné regiony mohou kromě pomoci od kraje těžit ve větším množství také z aktivit ministerstva pro místní rozvoj. Resort pracuje s takzvanými hospodářsky a sociálně ohroženými územími, kam řadí okolí Veselí nad Moravou, Hodonína, Kyjova, Moravského Krumlova a Znojma.

„Pro ně je určená podpora z evropských fondů. Tyto regiony jsou bodově zvýhodněny i oproti ostatním při podpoře z našich programů. Totéž prosazujeme také u podpůrných titulů ostatních resortů,“ informuje mluvčí ministerstva Petr Waleczko.