Podle ministerstva vnitra v celé zemi demonstrovalo na 782 000 lidí, zadrženo jich bylo téměř 300. Odbory odhadují účast na 2,3 milionu lidí, přes půl milionu v Paříži. Zraněno bylo 108 policistů a strážníků. Násilnosti odsoudila premiérka Élisabeth Borneová i ministr vnitra Gérald Darmanin, prezident Emmanuel Macron se k dění nevyjádřil.
V Nantes agresivní část průvodu střílela dělbuchy, strážci zákona se útoku bránili slzným plynem. V Paříži pak ekologičtí aktivisté rozlili barvu před budovou ministerstva spravedlnosti nebo na sídlo nadace Louis Vuitton. Protestovali tím proti takzvané daňové optimalizaci.
Početné demonstrace byly také v Toulouse, Bordeaux nebo v Marseille. V Paříži se lidé brzy odpoledne teprve scházeli, průvod se zatím nedal do pohybu, psalo Le Monde. Policistům v Paříži a v Bordeaux byli s dohledem nad davy pomáhat bezpilotní letouny, justice schválila jejich použití, které umožňuje nový dekret.
Demonstrace v Paříži začala později než jinde, ale rovněž ji provázely násilnosti. Po průchodu davu, v jehož čele byli opět Black Block, zůstalo několik rozbitých výloh a bankomatů. Výbušnina poškodila propagační stánek Komunistické strany Francie. Policie pozdě odpoledne použila i slzný plyn a vodní děla. Kvůli násilnostem a ničení majetku policie v Paříži zadržela zatím 46 lidí.
V Marseille, na konci demonstrace, asi 200 lidí krátce okupovalo luxusní hotel InterContinental a poškodilo jeho vybavení. Policie demonstranty rychle vytlačila pomocí slzného plynu, čtyři lidi zatkla za útok na bezpečnostní síly. Jedním z akcionářů hotelu je podle odboráře Sébastiena Fourniera společnost BlackRock, která pomáhala prezidentu Emmanuelu Macronovi s přípravami kritizované důchodové reformy. „Otázka důchodů je širším problémem rozdělení bohatství,“ řekl Fournier.
„Násilné scény na okraj průvodů jsou nepřijatelné. Podporuji naše bezpečnostní složky,“ napsala na twitteru premiérka Borneová. Násilnosti odsoudil i ministr vnitra Darmanin. Molotovův koktejl v Paříži vážně popálil jednoho zasahujícího policistu, uvedl ministr na twitteru.
Úřady předtím oznámily, že čekají účast až 600 000 lidí, z toho v Paříži až 100 000. Letošní denní rekord byl 1,28 milionu demonstrantů.
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) se letos první máj rozhodla oslavit v Le Havru. Do přístavního města se silným zastoupením dělnické třídy a odborů se jich sjelo asi 1 400. Proti jejich přítomnosti se ve městě konala i protestní demonstrace, píše Le Monde.
Ve stejném městě vystoupil s projevem i bývalý premiér Édouard Philippe, který je dlouhodobě nejoblíbenějším francouzským politikem a někdejším starostou Le Havru. Strana RN má právo se ve městě sejít a vyjadřovat své názory, uvedl podle webu BFM TV Philippe a dodal, že s těmito názory rozhodně nesouhlasí.
„Letošní první máj bude významným milníkem,“ řekla podle agentury Reuters Sophie Binetová, vůdkyně levicové unie CGT. „Neustoupíme, dokud vláda nestáhne důchodovou reformu,“ dodala.
K jejím požadavkům se připojil také šéf reformně zaměřeného odborového svazu CFDT Laurent Berger. Macronova vláda podle něj nenaslouchá požadavkům jednoho z nejmocnějších sociálních hnutí za poslední desetiletí a důchodovou reformu protlačila i přes odpor opozice.
Nový vládní plán důchodové reformy představený v lednu, který schválila francouzská Ústavní rada v polovině dubna, je podle agentury AFP „velmi nepopulární“. Průzkumy naznačují, že většina Francouzů s ním nesouhlasí a považuje reformu za nespravedlivou.
Vláda hranici pro odchod do důchodu posunula o dva roky, tedy z 62 na 64 let. Zároveň prosadila také rychlejší prodloužení doby, po kterou je nutné přispívat do penzijního systému pro vznik nároku na plný důchod.
Ve Francii byla kvůli stávce dispečerů prvního května zrušena i řada letů z oblastních i velkých letišť, včetně mezinárodních pařížských.
Demonstrace v dalších zemích
Protesty, které pořádaly odbory a také různé další organizace u příležitosti Svátku práce, se pořádaly také v dalších zemích. Manifestace jsou plánovány tradičně například v Řecku, Španělsku či v Německu.
Stávkovali také lidé v Řecku, kde byla částečně ochromena veřejná doprava v Aténách a nevyjely trajekty a lodě z přístavů. Opět se zastavila i železniční doprava, která v Řecku nefungovala několik týdnů v březnu po srážce vlaků, která si vyžádala 57 obětí. V řadě řeckých měst, včetně Atén a Soluně se konaly prvomájové demonstrace.
Až 15 000 lidí očekávala policie v pondělí večer v Berlíně na tradiční manifestaci nazvané Revoluční prvomájová demonstrace, na níž v předchozích letech docházelo i k násilnostem radikálů. Během dne se konaly v Berlíně a dalších německých městech, například Lipsku či Hamburku, průvody, pořádané odbory, ale také levicovými či pravicovými extremisty.
Jen menší připomínku Svátku práce chystali letos na Kubě, a to kvůli nedostatku paliva, který tuto karibskou zemí trápí několik týdnů. Poprvé od vítězství kubánské revoluce v roce 1959 se tak z ekonomických důvodů neuskutečnily masové prvomájové oslavy v Havaně.
Na 60 000 lidí přišlo v pondělí na demonstraci ke Svátku práce v Madridu, uvedly podle deníku El País odbory, které akci organizovaly. Menší manifestace se konaly také v dalších španělských městech, například v Barceloně, Valencii či Bilbau. Mezi účastníky byli někde rovněž místní politici a v Madridu také několik ministrů španělské levicové vlády, koncem měsíce se totiž v zemi konají místní a regionální volby.
