Je to padesát let, co zemřel spisovatel a novinář Ota Pavel. Opustil svět v pouhých 42 letech, ale díky talentu a sepsaným dílům jeho jméno žije dál. V rámci výročí Vás pozveme do divadla, na výstavu i do knihovny.
„Umět se radovat. Ze všeho. Nečekat, že v budoucnu přijde to pravé. Protože je možné, že to pravé přichází právě teď a v budoucnu nic krásnějšího už nepřijde.“
Lidická knihovna
Dokumenty, fotografie a knihy najdete v knihovně v Lidicích každou středu odpoledne. Jedná se o výstavku Slávky Kopecké, která autora vydávala a má k němu osobní vztah. Informační panely v prosklených výlohách si můžete počíst i v době zavřené knihovny.
Buštěhradské muzeum Oty Pavla
Od roku 2015 je muzeum v budově Kulturního střediska na hlavní Kladenské ulici č.p. 207, které poskytlo spolku město Buštěhrad. Umožnilo to rozšířit expozici Oty Pavla o další exponáty, či vznik literární pracovny Oty Pavla. Expozice byla doplněna o možnost zhlédnutí filmového dokumentu o Otovi Pavlovi.
Městské divadlo Kladno: Jak jsem potkal Ďábla
Autorská inscenace tvůrčí režijně-dramaturgické dvojice Petra Svojtky a Jiřího Janků vznikla přímo pro soubor Městského divadla Kladno a byla uvedena ve světové premiéře. Předlohou hry se stal život a dílo Oty Pavla, jehož osudy jsou spjaté nejen s Buštěhradem ale i s oblastí Kladenska obecně. Jak název hry napovídá – vznikl spojením názvu jednoho z nejslavnějších děl autora Jak jsem potkal ryby a citace vzpomínek Oty Pavla na návštěvu Innsbrucku. Tvůrci představí postavu Oty Pavla ve vší celistvosti: jako spisovatele, reportéra, malého chlapce i jako člověka zkoušeného závažným psychickým onemocněním.
„Hra kombinuje autobiografické povídky Oty Pavla, ty z jeho dětství, s dalšími epizodami z jeho života – tady jsme čerpali z různých dokumentů, korespondence a tak podobně. Pavlovy povídky v sobě mají úžasný humor a laskavost, osud mu nicméně v jeho životním příběh příliš laskavosti a humoru nenadělil. Čili ten žánr bude lomený – chceme, aby tam byl Pavlův humor, ale rádi bychom, aby byli diváci nějak zasaženi jeho osudem, aby pocítili, čím byla jeho tvorba vykoupena, čím byl vykoupen jejich čtenářský zážitek,” říká režisér inscenace Petr Svojtka. Ten společně s Jiřím Janků spolupracuje s Městským divadlem Kladno pravidelně, na repertoáru divadla je například jejich autorská inscenace České Vánoce. Mezi lety 2002 a 2006 byli navíc Petr Svojtka s Jiřím Janků ve vedení kladenské činohry.
Skvěle zpracované téma, herci i scéna vás vtáhnou do děje a čeká Vás divadelní kus plný emocí. Na představení můžete tuto sezónu zajít 10. a 11. května v Táboře, 21. května a 23. června 2023 na Kladně. Více informací o inscenaci ZDE.
„Slíbil jsem tátovi, že napíšu knížku o něm a o Karlu Proškovi. O strejdovi. Bude se to jmenovat Smrt krásných srnců. Už to mám rozepsaný, ale nejde mi to. Chci, aby to bylo to nejlepší, co jsem kdy napsal.”
Ota Pavel (1930-1973)
Český novinář, sportovní reportér a spisovatel, autor autobiografických próz Jak jsem potkal ryby a Smrt krásných srnců či próz ze sportovního prostředí Dukla mezi mrakodrapy či Pohádka o Raškovi. Narodil se sice v Praze, ale od roku 1939 žil v Buštěhradu, kde také docházel do školy a se kterým zůstalo jeho jméno spjato dodnes. Osudy rodiny silně poznamenaly události druhé světové války. Zatímco Ota Pavel zůstal s matkou v Buštěhradu, jeho otec Leo Popper i jeho dva starší bratři Hugo a Jiří Popperovi museli nastoupit do transportu do koncentračního tábora – jako zázrakem všichni válku přežili. Po válce si celá rodina změnila jméno z původního židovského Popper na Pavel – Otto Popper se stal Otou Pavlem. Po válce hrál úspěšně hokej za Spartu, chvíli dokonce trénoval žákovský oddíl. Začal se ale, také pod vlivem přátelství s Arnoštem Lustigem, zajímat o psaní a novinařinu. Jako sportovní redaktor (působil v Československém rozhlase, později také v časopisech Stadion a Československý voják) doprovázel například roku 1962 fotbalové mužstvo Dukly do USA, roku 1964 pak odcestoval na zimní olympiádu do Innsbrucku. Tam se poprvé naplno projevila duševní choroba, kterou pak Ota Pavel trpěl do konce svých dní. Šlo zřejmě o bipolární afektivní poruchu (dříve známou pod název maniodepresivní psychóza). Zemřel na selhání srdce ve věku nedožitých 43 let.
Kterou knihu od Oty Pavla máte nejraději Vy? (případně film na jeho motivy)