KAUZA: Soud s komunistickým ministrem Vajnarem

(4. 5. 2023) – Více než tři desítky let po pádu komunistického režimu začal 25. dubna 2023 proces s jedním z hlavních protagonistů sklonku jeho éry – někdejším federálním ministrem vnitra Vratislavem Vajnarem (92). Vysoký komunistický funkcionář čelí obžalobě pro zvlášť závažné zneužití pravomoci veřejného činitele za to, že nezabránil brutálním zásahům pohraniční stráže proti lidem, kteří chtěli v době komunistické totality opustit republiku. Při nich v 80. letech minulého století, kdy ministerskou funkci vykonával, zahynuli nejméně tři lidé a další tři byli zraněni. „Je to určitě zadostiučinění, protože orgán státu, státní moc, nahlas vysloví, co se tady odehrálo a kdo za to byl zodpovědný. Pro nějakou morální satisfakci tohoto národa je to, myslím, určitě velmi důležité,“ uvedla před soudním líčením Neela Winkelmannová z Platformy evropské paměti a svědomí, jež trestní oznámení (už v roce 2017 – pozn. red.) iniciovala.

Pět obviněných, jen jeden souzený

V souvislosti se zákroky na hranicích nakonec původně policie obvinila pět vrcholných představitelů komunistické strany a vlády. Dalšími byli tehdejší premiér Lubomír Štrougal, generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, šéfideolog strany Jan Fojtík a Vajnarův nástupce na postu ministra vnitra František Kincl. Všichni byli obviněni, že nesou spoluodpovědnost za to, že režim na státní hranici vedl k zbytečným úmrtím a zraněním těch, kdo chtěli z Československa odejít. Časově bylo trestní stíhání vymezeno lety 1976, kdy se stal pro Československo závazným Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a 1989, kdy padla tzv. železná opona.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání prvních tří koncem roku 2019 pro zneužití pravomoci, později přibyla obžaloba i Fojtíka a Kincla. Stíhání komunistických pohlavárů šlo ale brzy do ztracena. V červenci 2020 zemřel ve věku 97 let Miloš Jakeš. A o dva měsíce později žalobce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 zastavil stíhání Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara – ani jeden prý nebyl kvůli svému zdravotnímu stavu a duševní poruše schopen vnímat smysl trestního řízení. Ze stejného důvodu pak žalobce zastavil také stíhání později obviněných Jana Fojtíka a Františka Kincla. „Proti tomu podali poškození ústavní stížnost ve vztahu k žijícím obviněným. Poškození namítali podjatost znalců i nekvalitní vyhotovení posudků,“ uvedl právní zástupce poškozených JUDr. Lubomír Müller. Ústavní soud stížnosti vyhověl a Městské státní zastupitelství zadalo vypracování nových znaleckých posudků. To trvalo dalších osm měsíců, přičemž demence u Lubomíra Štrougala byla opětovně potvrzena a jeho trestní stíhání znovu zastaveno, ale v případě Vratislava Vajnara znalci tentokrát dospěli k závěru, že je schopen se soudního jednání účastnit a chápat jeho smysl. „Titíž poškození znovu podali ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání Štrougala, opět vznesli námitky proti znaleckému posudku a také proti rozporuplnosti samotného usnesení Městského státního zastupitelství,“ dodává doktor Müller. Stejná stížnost byla vznesena rovněž k podobným znaleckých závěrům v případě Fojtíka a Kincla. Počátkem února 2023 zemřel obviněný Lubomír Štrougal a z tohoto důvodu bylo následně i u Ústavního soudu zastaveno řešení zmíněné stížnosti.

Obviněni ze stejných skutků jako Vajnar byli na začátku ještě další čtyři bývalí vysocí komunističtí pohlaváři – Štrougal, Kincl, Jakeš a Fojtík

Nesoudí se všechno

Původní obvinění se po úmrtí Jakeše a Štrougala „smrsklo“ v obžalobě proti Vajnarovi jen na období let 1983-1988, kdy obžalovaný zastával funkci federálního ministra vnitra. Postavení poškozených tak ztratili zranění a pozůstalí po obětech z let předtím, než Vajnar začal ministrovat. Právní zástupce poškozených Lubomír Müller to kritizuje a uvádí k tomu pádné důvody: „Vajnar působil v letech 1974–1977 coby pomocník generálního tajemníka ÚV KSČ a v období 1977-1983 jako vedoucí sekretariátu generálního tajemníka ÚV KSČ. Generálním tajemníkem ÚV KSČ byl v té době Gustáv Husák, jehož odpovědnost za stejný závažný zločin, pro který je obžalován Vajnar, popsal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ve svém usnesení z 26. 11. 2020. Lidově řečeno, než se stal Vajnar ministrem, byl tzv. Husákovou pravou rukou. Vajnarova spoluodpovědnost v této době by tedy mohla být posouzena stejně jako jednání Husákovo.“ Podle Müllera je to významná otázka, neboť dotčeným osobám tak může být vráceno postavení poškozených v trestním řízení.

Zatím se bude soud zabývat případem šesti poškozených nebo jejich pozůstalých – Jürgena Seiferta (narozen 1951), zraněného pohraničníky na hranicích 7. 11. 1983, Františka Faktora (1951) usmrceného pohraniční stráží při přechodu hranic 30. 10. 1984, Harmuta Tautze (1968) usmrceného psy pohraničníků 8. 8. 1986, Johanna Dicka (1927) usmrceného na hranicích 18. 9. 1986, Wolfganga Güntera Hofmanna (1953) zraněného pohraničníky 12. 10. 1986 a Uweho Lenzendorfa (1966) zraněného pohraniční stráží 23. 8. 1988. Ve své výpovědi v přípravném řízení bývalý ministr popřel, že by se něčeho dopustil a uvedl: „Podrobnosti činnosti pohraniční stráže jsem nesledoval, měl jsem na to náměstka.“

Líčení odročeno

Obžalovaný soudruh Vratislav Vajnar k soudu 25. dubna 2023 nepřišel. Podle jeho obhájkyně se stav obžalovaného zhoršil natolik, že není schopen účasti na trestním řízení. Soud nařídil znovu vyšetření zdravotního stavu 92letého komunistického ministra vnitra Vratislava Vajnara, aby se rozhodlo, zda je schopen se trestního řízení účastnit. Líčení proto odročil o čtyři měsíce. Nabízí se tak otázka, jestli do doby, než bude moci zvítězit spravedlnost světská, nezasáhne ta Boží …