Po dvou kuchařkách, mateřský a covidu to prostě muselo přijít… Stavíme bistro Bjukitchen,“ oznámila loni v červnu Bára Karpíšková na sociálních sítích a od té doby nenechala gastro nadšence v klidu. My pro všechny nedočkavce máme dobrou zprávu: po pár týdnech zkušebního provozu, kdy se v designově vyladěném podniku vychytávaly poslední detaily, barevné bistro v Jungmannově ulici funguje na plné obrátky.
Z relativně rušné třídy vás láká nápaditý vizuální design, pod nímž je podepsaná grafička a art directorka studia Najbrt Zuzana Lednická. Pro účely nového loga a identity si vybrala jednoduchý tvar půlkruhu. Symbolizuje misku, tedy nádobí, které hraje v podniku autorky dvou úspěšných kuchařek stěžejní roli. Jsou to totiž právě misky, v nichž se tady servíruje ručně mletá granola, nejrůznější kaše nebo saláty.
„Já vlastně ani nevím, co mi tu chutná nejvíc,“ říká Bára Karpíšková, kterou jsme k rozhovoru museli doslova odtrhnout z kuchyně. Od chvíle, kdy se pustila do příprav svého vůbec prvního podniku, tu tráví denně dlouhé hodiny. Do práce většinou chodí v 6 ráno a odchází až během pozdního odpoledne, kdy vyzvedává syna Cypriána ze školky. „Všechno mi chutná asi stejně dobře,“ říká absolventka hotelové školy v Poděbradech k nabídce.
V té najdeme nejen pokrmy, které energická Bára Karpíšková ráda připravuje své rodině a známým, ale i recepty, k nimž má osobní vztah. Například sladké pečivo podle její babičky nebo kaše z její kuchařky. „Kuchařka vyšla před sedmi lety, takže recepty jsme dost posunuli. A protože je něco jiného dělat kaše dětem a servírovat je hostům, nechala jsem finální podobu na šéfkuchařce Elisabeth Svátkové.“
Mělo to tak být
Bára Karpíšková o bistru mluvila už před deseti lety. „Došla jsem k tomu, jak je mým zvykem, přirozeně. O ničem dlouho nepřemýšlím, nejsem typ, který by si dělal nástěnky na Pinterestu a přesně věděl, co jak v životě bude,“ přiznává milovnice dobrého jídla, „nemám pocit, že by Bjukitchen bylo vyvrcholením mé cesty. Spíš to vnímám tak, že to, co jsem dělala celou dobu, konečně dostalo hmatatelnou formu. Je to začátek.“
Za onu hmatatelnou formu tu odpovídala architektka Tereza Froňková, která má v portfoliu několik podniků gastro skupiny Ambiente: Kuchyň na Hradě, Esku v Karlíně nebo třeba vinárnu Bokovka v Dlouhé ulici. Prostoru podle jejího návrhu vévodí velkorysý pult, který zároveň funguje jako místo pro přijímání objednávek nebo přípravu granoly. Příchozí si tu mohou posedět na designových židlích dánské značky Frama či kultovního brandu Hay.
Lásku k designu, severské estetice a obecně hezkým věcem tu projevila i Bára Karpíšková: nakoupila nádobí, na které je zvyklá z domova a které si ve většině případů dovezla z rodinných cest na sever nebo do Japonska. „Nedala bych sem nic, co bych sama nechtěla mít v kuchyni,“ říká s odkazem na keramické nádobí značky Duedahl, jež leží před námi.
To si tu mimochodem můžete zakoupit, stejně jako balíčky navážené granoly, které duše bistra Bjukitchen připravuje. „Granoly a pečení jdou za mnou. V kuchyni jen plním rozkazy,“ směje se s tím, že svou roli v podniku by definovala jako „holka pro všechno“. Nevadí jí to. Bára Karpíšková má i po náročných měsících příprav a zkušebního provozu energie na rozdávání. Říká o sobě, že je hyperaktivní a že má ráda, když ji práce fyzicky vyčerpává.
„Všichni mě strašili s tím, jak náročné a hrozné to bude. Náročné to sice je, ale hrozné ne. Dává mi to všechno smysl,“ říká a jedním dechem dodává, že mnohdy vyčerpávající práce na place jí vyhovuje i z dalšího důvodu: není velkým fanouškem administrativních a virtuálních činností. Eufemisticky řečeno. „Když se mě někdo zeptá, kde je jaká faktura, jsem ve smrti. Pro mě je daleko jednodušší vyběhnout na Sněžku nebo být 16 hodin v kuchyni než vyřešit jeden administrativní papír,“ krčí rameny.
Maličkosti všedního dne
Ať už si v bistru Bjukitchen dáte kávu, misku granoly s jogurtem, lanýžovou kaši, nebo šťavnatý salát k obědu, Bára Karpíšková by chtěla, abyste si kromě naplněného žaludku s sebou odnesli i „lehkost bytí“. Její ambicí, jak bez okolků přiznává, není měnit českou gastronomii nebo udělat z bistra místo s nejlepšími saláty v Praze. Chce, aby tu lidé načerpali energii a aby si užili čas, který tu sobě budou i díky zdravým jídlům nebo čerstvě vymačkaným ovocným šťávám věnovat. „Takové každodenní maličkosti vás ve výsledku udělají daleko šťastnějšími než ta jedna vytoužená dovolená za rok,“ věří.
Co plánuje dál? Během rozhovoru vyjmenovala mezi řečí asi desítku dalších podnikatelských nápadů. Ještě jedna pobočka Bjukitchen, tentokrát na druhém břehu řeky? Bed and breakfast? Concept store s designovými doplňky a nábytkem či komunitní centrum se zahradou nebo třeba prodejna luxusních domácích potřeb? To všechno se může stát.
Stejně jako večeře v Bjukitchen po vzoru londýnských pekáren Jolene, které párkrát do týdne pořádají vyhlášené a na několik měsíců dopředu vybookované komorní večeře. „Když večer uklízím, má to tady úplně jinou atmosféru. Svíčky jsem si tu už zkoušela zapálit a vypadalo to opravdu kouzelně,“ říká k dalšímu možnému kroku nového pražského bistra jeho autorka Bára Karpíšková.
