Morová rána i zkáza Londýna. S čím se potýkali předchůdci Karla III.?

Současný král Spojeného království Karel, v pořadí třetí, dnes absolvoval akt slavnostní korunovace. Jací byli jeho předchůdci a jmenovci, tedy Karel I. a Karel II.? Období jejich vlády bylo poznamenáno mnoha problémy i katastrofami. 

Karel I. Stuart 

Dne 19. listopadu roku 1600 přivedla na svět skotská, anglická a irská královna Anna Dánská svému muži a panovníkovi Jakubovi I. Stuartovi syna a dědice trůnu, který dostal jméno Karel. Přídomek „Dánská“ měla Anna proto, že byla dánskou princeznou, dcerou dánského a norského krále Frederika II. Dánského a jeho manželky Žofie Meklenburské, která pocházela ze starého německého šlechtického rodu. Anna se v roce 1574 stala druhorozeným potomkem dánského královského páru, král byl prý při jejím narození velmi zklamán, že mu žena přivedla na svět již druhé děvče a ne očekávaného a vytouženého syna a dědice. Dcera znamenala pro dánského panovníka i jistou finanční zátěž, protože dánské království se tehdy považovalo za velice bohaté, a proto se o urozené dcery ucházeli aristokraté z jiných královských dvorů s vidinou bohatého věna. Tak se Anna Dánská provdala za anglického a skotského krále Jakuba I. 

Syn Karel nebyl prvorozený, jeho starší bratr Jindřich však ve věku osmnácti let podlehl tyfové nákaze, a tak se druhorozený syn stal dědicem královské koruny. Do Karla se přitom nevkládaly velké naděje, jevil se spíše jako člověk trochu rozumově nevyspělý, navíc často marodil. V dětství v mnohém zaostával za svými vrstevníky, mluvit i chodit se údajně naučil až ve třech letech. 

Před usednutím na trůn mu musela být vybrána vhodná manželka, tou se stala francouzská princezna Henrietta Marie Bourbonská. Manželský pár spolu trávil jenom minimum času, přesto přivedl na svět devět potomků. Je to s podivem, protože král s královnou k sobě nechovali žádné sympatie, dalo by se říci, že se až nesnášeli. Částečně bylo toto neporozumění způsobeno odlišnou kulturou původu i vírou – zatímco Karel I. byl protestant, Henrietta vyznávala katolickou víru. 

Anglický a skotský lid si královu choť neoblíbil, spíše naopak, a tak se Karel I. potýkal s jistými projevy nesympatie již v počátcích své vlády. Aby toho nebylo málo, zuřila v Evropě třicetiletá válka, která poznamenala britskou i skotskou politiku, v důsledku čehož se rozhořely i Karlovy spory s parlamentem. Ten navíc popudil svými snahami o absolutistickou vládu. Kromě toho tvrdě zasahoval i do poměrů náboženských, spory na církevní půdě vyvrcholily v ozbrojené konflikty označované jako války biskupů. Královy vleklé a všestranné střety nakonec přerostly až v anglickou občanskou válku, která se mu stala osudnou. Karel I. stanul před soudem parlamentu, který ho obvinil z velezrady a odsoudil k trestu smrti. Poprava stětím byla vykonána dne 30. ledna 1649. 

Karel II. Stuart 

Po smrti Karla I. Stuarta se vlády coby lord protektor ujal nejprve Oliver Cromwell, později jeho syn Richard. Roku 1660 došlo k znovunastolení vlády rodu Stuartovců. Panovníkem Anglie a Skotska se tehdy stal Karel II. Stuart, syn Karla I. 

Vláda Karla II. Stuarta byla poznamenána několika katastrofami. Tu první představovala epidemie moru, která zasáhla roku 1665 Londýn – do dějin se zapsala jako „velký londýnský mor“. Obava ze smrtelné choroby tehdy donutila panovníka opustit město i stanovit zvláštní opatření, aby se zabránilo šíření nemoci. Za jediný týden totiž v metropoli zemřelo klidně několik tisíc lidí! Proto se izolovaly zamořené čtvrti i domy. Jednotlivá stavení obývaná nemocnými se označovala a zapečeťovala, aby nikdo nemohl ven ani dovnitř. Takový dům se také neustále sledoval speciálně ustanovenými hlídači, ti nemocným obstarávali rovněž základní potřeby a potraviny. Dále se dbalo na dezinfekci a zvýšenou lékařskou péči, dodržovat se začala také hygiena na ulicích a na trzích. Omezil se kulturní život – zavřela se divadla i krčmy. 

Šíření morové nákazy zastavila paradoxně jiná tragická událost, a to rozsáhlý požár, který v Londýně vypukl na počátku září 1666. Tisíce domů lehlo popelem, lidských obětí naštěstí nebylo mnoho. Zkázu Londýna zřejmě neúmyslně zavinil místní pekař, když špatně uhasil oheň v peci a šel spát. Nad ránem již hořelo celé město. 

Karel II. vedl stejně jako jeho otec vleklé spory s parlamentními i církevními autoritami. Na smrtelné posteli konvertoval ke katolické víře. Zemřel dne 6. února 1685. 

Související

Více souvisejících

Velká Británie historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas

Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že Rusko nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neplánuje opustit východoukrajinský Donbas. Podle něj je uznávání principu územní celistvosti v případě Ukrajiny pouze teoretickým konceptem mezinárodního práva, zatímco případný mír by byl nákladný a Rusové momentálně dominují vojensky.

včera

včera

včera

včera

USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci

Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura  AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy