Hlavní obsah

Jaké jméno nesou nejčastěji české ulice? Masarykovo to není

Foto: Kateřina Mahdalová, Seznam Zprávy

Z názvů ulic lze vyčíst i to, která armáda město osvobodila v roce 1945.

Reklama

Uhodli byste rekordmana mezi českými, moravskými a slezskými ulicemi? Pokud jde o změnu jména, je to Americká ulice v Plzni.

Článek

Názvy ulic v sobě zrcadlí historii, ať už prostřednictvím osobností, či podle různých událostí, po nichž nesou název. Dnes pomalu nenajdete město, kde by nebyla ulice pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. A přesto budete překvapeni: Masaryk není v první trojici ulic pojmenovaných po osobnosti českých dějin, zjistily Seznam Zprávy.

Třída politických omylů

Začneme ale trochu jinde. Ulice se nejmenují pořád stejně, ale přejmenovávají se. Důvody jsou vcelku známé: nejčastěji je to spojené se změnou režimu či dalšími opravdu přelomovými událostmi.

Krásně se to ukazuje na známé plzeňské ulici, která dnes nese název Americká a která je doposud největším rekordmanem v počtu přejmenování. Vznikla v roce 1868 jako Stodolní. Od té doby se tato ulice nebo jedna či druhá její polovina přejmenovávaly jak na běžícím pásu. Právě na ní se dobře odráží, jak se prohnaly dějiny:

Od roku 1873 se jmenovala Jungmannova: slavilo se totiž sté výročí narození Josefa Jungmanna.

V roce 1913 v Plzni postavili přes řeku Radbuzu most Františka Josefa I. a část ulice od mostu k nádraží dostala také jméno tehdejšího panovníka.

Od roku 1918 Wilsonova: se vznikem Československa po první světové válce dostal most a část ulice směrem k nádraží jméno po americkém prezidentovi.

Za druhé světové války v roce 1940 se východní polovina Americké ulice přejmenovala na třídu Karla IV. (panovník je totiž dějinách našich sousedů chápán jako jeden z největších Němců), západní polovina pak v roce 1941 na třídu Vítězství.

Prohlédněte si osvobozování republiky

Jak se historie osvobozování v roce 1945, které si právě připomínáme, odrazila v názvech ulic, ukazuje následující mapa České republiky.

Stisknutím tlačítka „play“ se spustí animace, kde se zobrazují názvy ulic podle dat, kdy bylo dané město osvobozeno od nacismu. Je zde vidět postup osvobozujících armád v dubnu a květnu 1945 přes ČR od Hodonína s ulicí 12. dubna až po Milín u Příbrami, kde byly poslední výstřely druhé světové války na českém území a kde je ulice 11. května.

Na mapě lze podle jmen ulic také snadno vidět, kterou část České republiky osvobodila která zahraniční armáda - sovětská, americká, ale i polská a rumunská.

Rok 1945 v názvech ulic

Téma jsme zevrubněji zpracovávali loni včetně názvů ulic podle osvobozujících armád.

A nyní zpět k Americké ulici - ještě totiž nejsme u konce. Po válce se ulice jmenovala Stalinova, východní část k vlakovému nádraží se na chvíli vrátila ke svému původnímu označení Wilsonova, pak se - tentokrát již celá - sjednotila pod názvem Stalinova. Po zavrhnutí Stalinova kultu osobnosti po jeho smrti v roce 1953 se ulice přejmenovala na Moskevskou, poté nesla jméno generála Ludvíka Svobody, pak se opět změnila na Moskevskou. Název jí vydržel přesně do pádu komunismu, kdy ulice dostala dnešní název Americká. Jednoduše proto, že Plzeň v roce 1945 osvobodila americká armáda v čele se slavným generálem Pattonem.

Osobnosti vepsané do ulic

Mezi osobnostmi překvapivě není na prvním místě Tomáš Garrigue Masaryk, ale trojice Jan Amos Komenský, Jan Hus a Miroslav Tyrš. V pojmenovávání panuje viditelná genderová nerovnost: naprostá většina ulic je pojmenovaná (v největších třech městech ČR) podle mužů, zatímco ženy jsou zastoupeny desetkrát (Praha) i dvacetkrát (Brno, Ostrava) méně. Ze žen se do názvů ulic nejčastěji propsala spisovatelka Božena Němcová.

Pro zajímavost: hlavní město Rakouska Vídeň se v posledních letech soustředí na to, aby se významné ženské osobnosti připomínaly v názvech ulic, a zejména v nové výstavbě na to pamatuje.

„Barevné ulice“

Jedna z možností, jak se podívat na názvy ulic, je i podle barev, po nichž jsou tyto ulice pojmenované.

Nejčastější „barevná ulice“ v ČR je Zelená, která se v ČR vyskytuje 90×. Naopak Hnědá je jen jedna (ve slezském Petřvaldu), stejně jako již zmíněné Azurová, Lososová, Olivová nebo Platinová v Senci (části Zruče-Sence). Fialové a Vínové jsou potom dvě (v Brně a Chebu, resp. v Březí a Zruči-Senci), Oranžové tři. Existují např. i ulice Černé a Bílé, nikoliv však Šedé nebo Šedivé.

Výsledná mapa ukazuje i některé zajímavé regionální rozdíly. Na Vysočině je z „barevných ulic“ zastoupena pouze Zelená. Naopak v Olomouckém a Plzeňském kraji je více Duhových ulic než Zelených.

Největší koncentrace Černých/Hnědých ulic je v českém Slezsku, jsou zde čtyři z celkového počtu 11 v celé ČR.

V celém Plzeňském kraji kromě samotné Plzně a jejího nejbližšího okolí není jediná „barevná ulice“.

Nejzápadnější česká „barevná ulice“ je Zelená v Aši, nejvýchodnější Černá v Třinci.

Reklama

Související témata:

Doporučované