Položením věnců a květin ocenili a připomněli si Svobodovo hrdinství při bojích o osvobození Československa od nacistických okupantů i statečné činy jeho rodiny působící v domácím odboji. Pietního aktu se zúčastnil i pravnuk Ludvíka Svobody Miroslav Klusák.

Pedagog kroměřížského gymnázia Evžen Petřík, který je členem hned několika organizací, které se zaměřují na vojenskou historii, připomněl, že generál Svoboda se podílel na řadě významných historických událostech.

„Letos si připomínáme 85. výročí mobilizace v roce 1938, když vrcholilo nebezpečí ze strany nacistického Německa. Ludvík Svoboda tehdy působil v Kroměříži. Sám šel na hranice. I když nemusel, šel sám ostatním příkladem. Letos si také připomínáme 80 let od bitvy u Sokolova, kde generál Svoboda a jeho lidé obstáli. Poté se podíleli na osvobození Kyjeva, hlavního města Ukrajiny, což je v kontextu dnešních bojů Ukrajinců za svobodu více než symbolické,“ uvedl Petřík.

Pravnuk Svobody Miroslav Klusák připomněl, že letos uplyne 82 let od prvního výsadku na území protektorátu. Čtveřice parašutistů seskočila na Kroměřížsku. Pověřeni byli zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Do spolupráce s nimi se zapojila také Irena Svobodová, manželka pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody, a její děti Zoe a Miroslav. Za pomoc parašutistům rodina Svobodových krutě zaplatila, stejně jako desítky dalších rodin.

Zoe Klusáková-Svobodová loni v prosinci zemřela. Urna s jejím popelem byla před několika dny uložena do rodinného hrobu v Kroměříži. „Vzpomínám na ni jako na dámu, která měla velký zájem o to, co se kolem ní děje, jako na člověka velkého intelektu a s velkým přehledem a také se skromností, s jakou přistupovala k jiným lidem,“ řekl místostarosta Kroměříže Pavel Motyčka.

Svoboda bojoval v československých legiích v první světové válce. Po ní působil jako kapitán u vojenské posádky v Kroměříži. Za druhé světové války bojoval na východní frontě, kde později převzal velení 1. československého armádního sboru, s nímž se podílel na osvobození Československa. Svoboda se po válce stal ministrem obrany a v roce 1968 byl zvolen prezidentem Československa, kterým byl do roku 1975. Zemřel v roce 1979.

Pietního aktu se zúčastnili i další zástupci radnice, armády, Českého svazu bojovníků za svobodu, Československé obce legionářské, Svazu válečných veteránů a Společnosti Ludvíka Svobody.

Zlínskénovinky.cz informoval Jan Vondrášek, tiskový mluvčí, Městský úřad Kroměříž.