Právě čtete

Letnění pokojovek aneb vypusťte rostliny na léto ven

15163  
Sdílet: 

Letnění pokojovek aneb vypusťte rostliny na léto ven

Pokud máte balkon nebo zahradu a bydlí s vámi pokojové rostliny, některým z nich opravdu prospěje, když je na léto umístíte ven. Přečtěte si, které rostliny jsou na letnění vhodné a hlavně jaké venkovní podmínky jsou pro ně ty pravé.

9. 5. 2023 3 min. čtení Kvítka v bytě
Letnění pokojovek aneb vypusťte rostliny na léto ven

Letnění pokojových rostlin může být pro někoho samozřejmostí, pro někoho ovšem novinkou vyžadující odhodlání i odvahu. Letnit lze když máte vhodné podmínky, máte tedy v bytě balkon, pavlač, dvorek, máte zahradu nebo terasu, kam můžete své rostliny na čtyři teplé měsíce v roce umístit.

Co z toho rostliny mají? Pokojovky dáváme letnit proto, aby si alespoň část roku užily stanoviště neomezené zdmi bytu, záclonami, závěsy nebo žaluziemi. Venku nebudou zastrčené hluboko v zástavbě, jejich výhony tak budou kompaktní, více olistěné a silnější, aby nepropadly síle větru. Vítr podporuje sílu a pevnost stonků, déšť přináší živiny, osvěžení, zálivku a odnáší nečistoty pokrývající povrch listů.

Jsme národ chalupářů, sami milujeme pobyt na čerstvém vzduchu, zmoknout v letním dešti a nachytat vitaminy na slunci, které nám je dost vzácné. Letnění je pro rostliny zrovna tak blahodárné, o čemž se sami přesvědčíte hned po první venkovní sezoně. Venkovní pobyt pokojových rostlin má ale několik pravidel, která není radno podceňovat.

Kdy rostliny stěhujeme ven a kdy vracíme domů?

Začínáme a přesunujeme hned po ledových mužích (Pankrác, Servác, Bonifác), tedy po 14. květnu. Letnicí sezona pak většinou končí s posledními zářijovými dny.

V posledních letech se stává, že i po „třech zmrzlých“ noční teploty klesají hluboko pod 10 stupňů. V takovém případě letnění ještě odložte a začněte, až se noční teploty pod tuto hraniční hodnotu nebudou propadat. Možná bychom i daly ruku do ohně, že letos letnění posuneme vzhledem k tomu, jak chladné jaro zrovna probíhá.

Konec letnění zrovna tak přichází v čase, kdy se dlouhodobé noční teploty opět začnou propadat pod 10 stupňů. Většinou letní sranda končí v posledních týdnech září, po začátku astronomického podzimu. Někdy se protáhne babí léto a dovolí vám rostliny schovat až na začátku října. Ještě teploty nad 5 stupňů jsou snesitelné tak, že kvítka nezmrznou. Lépe jim ale bude doma, protože venku už to pro ně při nízkých teplotách nemá význam – prakticky už nerostou a jen čekají, co bude dál.

Vyberte stanoviště podle světové orientace

Nejlepší podmínky pro letnění mají balkony a terasy otočené na východ a odpolední západ – takový, kam sluníčko začne svítit až kolem 16. hodiny.

Jižní a jihozápadní terasy jsou příliš slunné. Myslete na to, že rostliny pěstované v bytě jsou většinou tropické rostliny nevyhledávající tolik slunečních paprsků. Proto nepohrdneme ani severními dispozicemi, kam přímé slunce udeří jen velice časně zrána, nebo naopak až úplně navečer.

Kolikrát jsme si myslely, že fíkusy, na které nám v bytě svítí slunce, se po přesunu ven nespálí! Vždycky se spálí. Během umístění v bytě rostlinám ubývá množství vosků na povrchu listů, nejsou tedy hned z první chvíle připraveny na ostré slunce. Například fíkusy nebo šeflery postavte nejdříve na stinné místo a po pár týdnech je posunete na přímé východní nebo lépe západní slunce.

Připravte se na mnohem častější zalévání

Rostliny mají venku více světla, protože i na tom nejtmavším venkovním místě je více světla než na nejsvětlejším místě uvnitř bytu. Zdá se vám to jako naprostá blbost? Je to ale svatá pravda!

Jakmile mají tedy rostliny více světla, rostou rychleji, zvětšují listy, posilují pokožku listů, jsou odolnější proti okupaci škůdců. Když se rostlina přizpůsobuje, zvětšuje a rychleji roste, potřebuje daleko více zálivky.

Venku vysychají květináče rychleji už jen kvůli větru a silnějšímu výparu povrchu zeminy. Při tropických dnech budete muset ty své staré známé pokojové rostliny zalévat i dvakrát denně. Tímto se kruh uzavírá – s pravidelnou a včasnou zálivkou si rostlina může dovolit růst rychleji, tedy vysychat rychleji, a tak pořád dokola.

Dávku hnojení ovšem nezvyšujte. Zpravidla hnojte jednou za dva týdny. Raději hnojte pravidelně, než abyste hnojení přeháněli. Přísun živin je pro letněnou rostlinu zásadní a pomůže jí růst ještě rychleji a zdravěji.

Nechte kvítka zmoknout! Máte-li možnost umístit své rostliny tam, kde budou v průběhu pobytu venku na dešti, určitě tak udělejte. Na déšť je vystrčte i jen tak, i když neletníte. Udělá jim to dobře a vy s nimi nemusíte do sprchy. Ven ale nepatří jedinci zasazení v květináči bez drenážní díry. Kam by asi ta voda odtekla?

Letnění a likvidace škůdců

Aby se snížila populace škůdců na takovou úroveň, která rostlinu neohrožuje, často je stačí jen letnit. Proti škůdcům pomáhá slunce, déšť, vyšší vlhkost a vítr. Dejte jen pozor, ať nezpůsobíte rozšíření škůdce na okolní balkony, kde se letní kvítka, která můžete ohrozit.

Kvítka vhodná pro letnění:

  • fíkusy, šeflery, palmy, dracény, blahočet, strelície, voskovky, zelence, asparágusy, pokojové břečťany, tchyniny jazyky, pepřince, poděnky, sukulenty, kaktusy, pryšce, oxalisy, africké kopřivy, ibišek, mučenky

Kvítka, která radši celoročně nechte doma:

  • áronovité rostliny, pokojové begónie, kapradiny, africké fialky, orchideje, maranty, kalateje, ktenante, avokádo a mango
Pokud se vám článek líbil, mohlo by vás také zajímat
Další články