Ačkoliv by se mohlo zdát, že atmosféru Karlína převálcoval „office life“ a určují ji moderní kanceláře, restaurace a kavárny, není to tak docela pravda. Silná komunita obyvatel činžovních domů navzdory zásadní proměně čtvrti udržuje sousedské vazby a společenský život. „V podvečer tady vyrazím se psem a vrátím se pozdě v noci, protože se po cestě zapovídám se sousedem a na rohu mě pak vtáhnou kamarádi na pivo,“ popisuje hrdý „Karlíňák“ Václav Stránský.
Na kamarády většinou narazí v Karlínské pivnici, která spojuje víc místní než lidi z okolních kanceláří. Je to jedno z míst, které si navzdory proměně Karlína uchovalo původní atmosféru. Tu si Václav pamatuje ještě z doby, kdy v Karlíně nebydlel. Vzpomíná na devadesátá léta, kdy na Karlínském náměstí stála benzinová pumpa a okolní bloky nebyly zrovna pohostinným místem pro procházení.
Noví námořníci v přístavu
V roce 2006, kdy zde Stránský kupoval byt, už měl Karlín našlápnuto novým směrem. „I když to tady bylo hodně zničené po povodních, cítil jsem potenciál. Stále tady bylo hodně fabrik a já trochu doufal, že se promění v nějaké zajímavé prostory se skvělými nápady. To se bohužel nestalo a většina z nich zmizela,“ vzpomíná Václav na období po ničivých povodních v roce 2002. Právě ty ale byly pro Karlín zásadním restartem, čtvrť se ale vyvinula jiným směrem a začaly zde růst nové administrativní budovy.
I když je podle Stránského vývoj čtvrti v mnohém pozitivní, vidí i jeho opačnou stranu. „Veškerá stavební činnost může také za poměrně výraznou gentrifikaci. Původní podniky, do kterých chodili dělníci z fabrik, to nepřežily a nahradily je stylové kavárny. I když je super, že je všechno opravené a staví se zde nové domy, sociální prostupnost čtvrti poklesla a Karlín už dávno není pro všechny,“ hodnotí Stránský sociální situaci.
Vzpomíná například na skupinu nadšenců, která si pronajala zanedbané pozemky na břehu Vltavy a vytvořila zde sezonní bar Přístav 186 00 s posezením u vody, s dobrým jídlem, pitím i kulturním programem. „Přístav byla naprostá oáza klidu k setkávání místních, a i když je to pořád skvělé, tak teď už se tam setkávají lidé z kanceláří, kteří to mají z těch nábřežních budov kousek,“ popisuje Stránský.
Ostrov příležitostí
Další připravovaný development na Rohanském ostrově, který už začala společnost Sekyra Group stavět, ale vnímá jako velkou příležitost. „Situaci hodně sleduju i jako člen výboru pro územní rozvoj a vnímám velkou plasticitu. Jde o rozvojové území, které se má zastavět. Na druhou stranu je velká škoda, jak se město v minulosti vzdalo všech pozemků a tím i možnosti mít větší slovo,“ hodnotí obě strany Stránský.
Zároveň vidí příležitosti, které příliv dalších obyvatel do městské části přinese. Ten ale podle něj doprovází i řada nedořešených problémů. „Například místní základní škola má tak obrovský přetlak, že se do ní nedostanou ani děti, které bydlí tři sta metrů daleko. Zoufale bychom potřebovali polikliniku nebo sportovní centrum,“ vyjmenovává Stránský.
Snížená rychlost čtvrti
V Karlíně Václav již osmým rokem zde vede obchod s městskými koly Tokyobike. K jeho otevření Václava podnítilo zavedení zóny, která od roku 2010 snižuje povolenou rychlost na třicet kilometrů v hodině, v celém Karlíně. „Spolu s tím byly vyznačeny cyklistické obousměrky, takže poměrně progresivní dopravní opatření. Když si navíc uvědomíte, že je Karlín úplně rovinatý, je to v podstatě ideální místo pro prodej městských kol,“ říká Stránský.
Skrze podnikání dává Karlínu energii i několik Václavových kamarádů, kteří stejně jako on na osmičce bydlí. Jeden z nich si otevřel pekárnu a pražírnu kávy, další vede populární čajovnu Tea Mountain. Důležitým bodem je podle Stránského pro místní i škola na Lyčkově náměstí. Bohatý program, který připravuje, spojuje nejen děti, ale i rodiče a je důležitým sociálním inkubátorem oblasti.
