Režie hry psané přímo pro zdejší divadlo se ujal spící člen úpické ochotnické Společnosti doktora Krásy, bývalý kmenový režisér Národního divadla a držitel mnoha ocenění Jan Frič.

„Jde o nekompromisně realistickou komedii o těžkém životě moderních spiritistů a ochotnických divadelníků z Nové Paky. Ti se po nocích scházejí v místní pekárně, kde se oddávají seancím a zkoušení inscenací. Při jednom setkání, přesně v den jarní rovnodennosti, však majitelé pekárny Vilém a Jana zjistí, že pece nepečou a že pekárna byla odstřižena od elektřiny. Divadlo, spiritismus i celý život hrdinů se otřese v základech. Jelikož se ale nevzdávají, najdou řešení,“ nastiňuje děj dramaturg Martin Satoranský.

8 fotografií

Inscenace však není jen třeskutou komedií plnou výstředních hrdinů a černého podkrkonošského humoru. Dotýká se i takových věcí, jako je víra, fanatismus, vliv dezinformací, ale třeba i otázek o smyslu divadla, o potřebě ho dělat a jakým způsobem. To vše je ještě okořeněno láskou autora k východním Čechám. René Levínský navíc napsal svůj nový kus přímo pro Klicperovo divadlo a na tělo konkrétním hercům.

Ochotnické divadlo a krkonošský spiritismus

„Spiritismus je dodnes hluboce spjat s východočeskou krajinou. Kdykoliv zavítám za svou přízní na Mostek či do Levínské Olešnice, jsem se spiritismem a okultismem konfrontován na denní, skutečně žité bázi,” říká autor. „Nemám ve svém okolí snad nikoho, kdo by se o zásadních životních otázkách, jako je volba střední školy či životního partnera, neradil s duchy předků, případně alespoň nechodil meditovat na místa, která jsou energií předků z minulosti prodchnuta. Téma spiritismu je tak pro mne stejně přirozené jako třeba ranní čištění zubů, je pro mne inherentní součástí každodenní obyčejnosti.“

„Smyslem divadelničení je předávat radost ze smrti. Divadlo je rituálem permanentní pomíjivosti, extatický tanec smrti: radostně zaniká v momentu, kdy vzniká. Tedy krása. Rádi bychom si – i vám – to udělali hezký. Zadal jsem tedy Renému, nejvtipnějšímu současnému dramatikovi, ať je to pocta ochotnickému divadlu a krkonošskému spiritismu, neboť co jiného v tomto kraji, když navíc obě tradice jsou si v principu tak blízko – ne náhodou,“ vypráví režisér Jan Frič.

„Abychom se při zkoušení kochali, požádal jsem ho o to, aby se ve hře pohybovaly předměty po stole a proběhlo pár mordů, protože práce s červenými tekutinami je to nejlahodnější a nejdůležitější, co v divadle vůbec lze dělat. A herce jsem poprosil, aby hráli co kdy v životě nejlíp – a skutečně! Myslím, že se tedy není čeho bát,” říká režisér, pro něhož je zkoušení inscenace Celý život nestačí nejen několikátou spoluprací s Klicperovým divadlem, ale i s Reném Levínským.

Majitele pekárny, nadšené ochotníky a talentované spiritisty, Janu a Viléma Jasné ztvární Lucie Andělová a Jakub Tvrdík, místní učitelku Emílii Martákovou, osobu schopnou vyřešit jakýkoliv problém, pak Zora Valchařová Poulová.

Postavě Antonína Hanče, majitele prodejny lyží a kol, dodá své charisma Filip Richtermoc. Anna Kratochvílová se ujala nejlepšího média v celých Krkonoších Marie Votočkové. V roli Karla Záhorského se divákům představí Jan Vápeník, v úloze jeho matky Karly Záhorské Lenka Loubalová.

V roli místního kolemjdoucího a pravidelného zákazníka pekárny Gottlieba Schnabela se alternují emeritní šéf umělecko-technického provozu Klicperova divadla Ladislav Svoboda a legendární člen party jevištní techniky Klicperova divadla Milan Téra, Kapitána Josefa Mareše z krajského ředitelství policie ČR v Hradci Králové hraje William Valerián, který je rovněž autorem scénické hudby.

Režisér Jan Frič si ke spolupráci přizval kolegy, se kterými v hradeckém divadle vytvořil inscenace jako Fligny, koks a kutilové, Nikdy nebo Bylo nás pět, a to scénografa Nikolu Tempíra a kostýmní výtvarnici Janu Hauskrechtovou. Na návrhu scény se dále podílel Jakub Peruth.