Před dvaceti lety 40 tisíc korun, teď až dva miliony. Ve Víru postavili dětské hřiště, tentokrát za dotace
Před dvaceti lety postavili ve Víru první hřiště s dětskými prolézačkami za 40 tisíc korun, o deset let později to už bylo za desetinásobek. Teď, po další dekádě, mají nové skoro za dva miliony korun – a sami se už do stavby nepouští.
Jak dětské prolézačky v průběhu let zdražují, si všimli ve Víru na Žďársku. Nové pořizují k tamní škole a školce po deseti letech. Jenže zatímco před 20 lety si hřiště postavili svépomocí za desetitisíce, dnes platí ke dvěma milionům.
„Je to stejný materiál. První hřiště nás stálo 20 tisíc, další 400 tisíc. Třetí generace má poprvé certifikát a stojí 2 miliony korun,“ shrnuje starosta Víru Ladislav Stalmach (Piráti).
„První dvě hřiště jsme stavěli ze dřeva, ze smrku. Teď jsme se, po 20 letech, pokusili pořídit si hřiště trvanlivější. Ale takové peníze bychom za ně nedali, kdyby na to nebyla dotace,“ přiznává starosta.
Na plochu pro dětské aktivity přispělo zhruba 1,25 milionem korun ministerstvo pro místní rozvoj. Na hřiště postavené svépomocí by Vír dotaci nedostal. Místní můžou jako spoluúčast dodat materiály nebo dobrovolnickou práci.
Kdyby si děti mohly samy budovat svoje okolí, bylo by plné bludišť a skrýší, říká sociální geograf
Číst článek
„Takto dodaný materiál nebo práci na stavbě hřiště musí doložit posudkem inženýra nebo soudního znalce,“ dodává mluvčí ministerstva Veronika Hešíková.
Kdyby si obec navrhla a postavila dětské hřiště podle svého, musela by si pak vyřídit certifikaci.
„Zaplatili by si certifikaci stejně jako ten výrobce, který pak na základě jednoho certifikátu vyrábí tři nebo pět let třeba houpačky,“ uvedla předsedkyně Zdeňka Houžvičková, předsedkyně Svazu odborných technických kontrolorů, výrobců, pracovníků montáží a opravářů zařízení hřišť, dětských hřišť, tělocvičen, sportovišť a posiloven.
Rozdíl v ceně prolézaček s certifikací oproti necertifikovaným se liší, podle předsedkyně komory jde až o dvojnásobek.
