Zaměstnanci začnou od roku 2024 znovu odvádět nemocenské pojištění. Dostanou tak nižší čistou mzdu, přestože samotná daň nestoupne. Počítá s tím vládou navržený balíček na ozdravení veřejných financí.
Z průměrné mzdy (loni 40 353 korun hrubého za měsíc) si tak stát vezme o 242 korun měsíčně víc než dosud. Zaměstnanec ale pořád dostane zhruba o 2300 korun měsíčně víc, než by dostával podle pravidel platných do konce roku 2020, kdy se daň počítala ze superhrubé mzdy.
Kdo si vydělává 30 tisíc hrubého, dostane kvůli zvýšení nemocenského pojištění od roku 2024 měsíčně o 180 korun méně než dosud. Jeho čistý výdělek ale pořád bude zhruba o 1850 korun měsíčně vyšší než před „zrušením superhrubé mzdy“.
Lidé s příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy zaplatí podle vládního balíčku i vyšší daň. Zvýšená 23% sazba se totiž má nově platit už od třínásobku průměrné mzdy místo dosavadního čtyřnásobku.
„V současnosti zaměstnanec platí 23% daň z příjmů, které přesahují částku 161 300 Kč. Do této sumy platí 15% daň. Nově bude hranice zhruba ve výši 121 000 Kč,“ upřesňuje ministerstvo financí. Zmíněné částky jsou aktuální pro letošní rok, každý rok se zvyšují podle růstu průměrné mzdy.
Co to udělá právě s vaší výplatou, vám ukáže naše kalkulačka (zatím jen orientačně).
Vládní balíček přitom nepočítá s tím, že na trojnásobek průměrné mzdy současně klesne i strop pro odvody na sociální pojištění, který je teď na čtyřnásobku průměrné mzdy.
Celkový výdělek od roku 2024 mohou ovlivnit také zrušení daňové slevy za předškolní zařízení (školkovné), konec slevy na vyživovaného manžela, zrušení slevy na studenta, konec odpočtu členských příspěvků za odbory, zrušení daňového osvobození nepeněžních benefitů nebo nadlimitních stravenek.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem