Nejdražšímu projektu lidstva je předurčena zkáza. Co se stane, až vědci shodí ISS do oceánu?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je nejdražším projektem lidstva a v našich životech je přítomna již více než dvě desetiletí. Co ale se stane, až o ni v roce 2031 přijdeme?
 

Za osm let Mezinárodní vesmírné stanice, bašta globální spolupráce a lidských schopností, skončí. Po řadě odkladů to tentokrát zřejmě bud již definitivní. Podle serveru BBC půjde o pochmurnou událost, která ale zároveň může být předzvěstí vzrušující budoucnosti pilotovaných vesmírných letů.

Projekt ISS začal v roce 1998 vypuštěním ruského modulu Zarja, který byl první součástí stanice. Desítky zemí tehdy spolupracovaly na vybudování největší člověkem postavené stavby ve vesmíru. Primárně za jí stojí dva státy do té doby znesvářené studenou válkou: USA a Rusko.

"Je to opravdu skvělý příběh spolupráce po studené válce. Ruský kosmický průmysl byl v úzkých. Byla to příležitost pro Spojené státy a Rusko, aby zahájily tuto novou éru spolupráce," řekla Wendy Cobbová, expertka na vesmírnou politiku ze školy pokročilých leteckých a vesmírných studií amerického letectva.

Výsledkem spolupráce je obří vesmírná stanice, která pojme i fotbalové hřiště a váží více než 400 tun, obíhající naši planetu rychlostí 28 980 km/h), za cenu nejméně 150 miliard dolarů (3,25 bilionu korun). Od příjezdu první posádky v listopadu 2000 je neustále obydlena, ale stárne. Podle plánů proto bude v roce 2031 stažena z oběžné dráhy a vědci ji nechají zřítit do oceánu.

O její užitečnosti ale mají experti pochyby. Na ISS se uskutečnily tisíce vědeckých experimentů, včetně zkoumání nemocí, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, vědci také testovali nové stavy hmoty i způsoby, jak pěstovat potraviny ve vesmíru. Cena stanice se ale nikdy nevrátila a ani výzkumy ji nedokáží zaplatit. Přesto se vědci shodují, že šlo o první krok v rámci kolonizace vesmíru.

Spolu s ISS tak skončí i éra ukázky lidské spolupráce, přežila totiž řadu válek a konfliktů. A na nějakou dobu byla posledním projektem, který dokázal mezinárodní spolupráci udržet naživu. Podobné partnerství se totiž v blízké budoucnosti znovu neobjeví. "Rusové se už nebudou účastnit," říká Cathy Lewisová, vesmírná historička z Národního muzea letectví a kosmonautiky v USA. 

Co nahradí ISS? Možná části ISS

Co tedy ISS ve vesmíru nahradí? Ve hře jsou například komerční vesmírné stanice. NASA také začala zadávat kontrakty v hodnotě stovek milionů dolarů společnostem na vývoj nových vesmírných stanic. Ty už ale zřejmě nebudou tak obrovské a mělo by jít spíše o malé výzkumné laboratoře nebo destinace pro vesmírné turisty.

Společnost Axiom Space doufá, že v roce 2025 začne připojovat k ISS své moduly, které se na konec odpojí a vytvoří vlastní stanici. Ta by pak měla být pronajata platícím zákazníkům. Jonathan McDowell, astronom z Harvard and Smithsonian Centre for Astrophysics, je k takovému nápadu ale skeptický. "Nejsem přesvědčen, že můžete provozovat vesmírnou stanici se ziskem," podotkl.

To ale v tuto chvíli nedokáže nikdo stoprocentně říct a jak NASA, tak i další partneři ISS chtějí tyto příležitosti prozkoumat. "Se všemi těmito hráči intenzivně diskutujeme," říká Josef Aschbacher, šéf Evropské kosmické agentury (ESA). "Snažíme se najít způsob, jak pokračovat i po skončení ISS," dodal.

NASA se nyní věnuje programu Artemis a snaží se o návrat na měsíční povrch. I v tom je ale podle expertů spojitost s ISS. "Stanice je drahá," říká John Klein, expert na vesmírnou politiku na Univerzitě George Washingtona v USA. "Snaží se ji obejít programem Artemis," míní.

NASA totiž plánuje s pomocí mezinárodních partnerů vybudovat novou vesmírnou stanici, tentokrát ale už v blízkosti Měsíce. Projekt známý jako Lunární brána by se mohl začít budovat už v tomto desetiletí, opět ale nebude odpovídat velikosti ISS. Přesto by se mohl stát klíčovou součástí budoucích pilotovaných letů do vesmíru a fungovat jako základna pro astronauty cestující na Měsíc a z Měsíce.

Podle BBC je ve hře ale ještě jedna varianta. Stále existuje možnost, že ISS zničena nebude. Některé společnosti se obávají, že shození celé stanice do oceánu by bylo plýtváním a že některé z jejích modulů a zdrojů by mohly být znovu použity.

"Nikdo, kdo se zabývá vesmírem, nechce ISS jen tak hodit do oceánu," říká Gary Calnan, generální ředitel společnosti CisLunar Industries která předložila Bílému domu návrh na opětovné využití aspektů stanice. Bílý dům byl vnímavý, NASA se k tomu ale nevyjádřila. 

Ať už bude osud vesmírných stanic jakýkoliv, projekt ISS v roce 2031 skončí. Možná v ohnivém pekle atmosféry, možná v oceánu, možná demontáží. Nejdražší projekt světa by mohly nahradit menší vesmírné stanice, čekající na budoucí snahy lidstva o kolonizaci vesmíru. ISS za sebou zanechá působivý odkaz, ale zároveň i začátek něčeho zcela nového.

Související

Více souvisejících

vesmir ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) Vědci

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy