Gargamelovi jsem viděla až do nosních dírek

První vyhlídka na Brno byla z Titania, které se nachází přímo v centru města. Odtud se nám naskytl výhled na park s bazénkem a vodní fontánou. Z 9. patra jsme viděli krásně na Petrov i Špilberk. Následovala cesta na výstaviště za malinkými modrými postavičkami. Šmouly jsem chtěla vidět hlavně proto, že mě provázeli mým dětstvím. Takové nahlédnutí do minulosti, kdy jsme se dohadovali, jestli jim říkat Smurfs nebo počeštěně Šmoulové. Dnešní děti mají jasno  - český název Šmoulové mají zažitý a postavičky malých modrých skřítků je těší stejně jako kdysi nás. Celá výstava na brněnském výstavišti je nejen detailně propracovaná a promyšlená, ale má překvapivě naučný charakter. Naprosto nenásilně si děti osvojují způsoby ochrany planety a celá výstava má ekologický podtext. Vše začíná videem na začátku expozice a provází naučnými úkoly po celou dobu prohlídky. Nejprve jsou Šmoulové maličcí a my velicí, postupně se role vyměňují a my se stáváme malinkými v obrovské šmoulí říši. Máme co dělat, abychom se dostali z obrovské klece, uvařili kouzelný lektvar v taťkově laboratoři, zhoupli se na lanech a šlapali v obřím otáčivém bubnu. Zkrátka zábava v každé místnosti. Nejpůsobivější dojem na mě udělaly fosforeskující rostliny a houby. K dokonalosti je doveden Gargamel, který leží na zádech a při průchodu nad ním je mu vidět až do nosních dírek.

Vyhlídková věž na brněnském výstavišti z železobetonové konstrukce nám poskytla výhled z ptačí perspektivy na celé výstaviště a mnohem dál.