V roce 2023 platí, že je-li hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce do limitu 10 tisíc korun měsíčně, tak se z ní neplatí pojistné ani na sociální zabezpečení ani na zdravotní pojištění, a to bez ohledu na počet takových dohod, které má zaměstnanec v daném měsíci uzavřeny.
Účast na nemocenském pojištění vzniká až tehdy, pokud měsíční odměna zaměstnance z konkrétní dohody o provedení práce překročí tento rozhodný příjem. Tímto způsobem však lze být nyní zaměstnán u více zaměstnavatelů najednou a dochází tak ke kumulaci dohod o provedení práce. Následně tak může dojít k situaci, kdy takový zaměstnanec neplatí pojistné odvody i z poměrně velkých měsíčních příjmů.
Co se týká daně z příjmu, měsíční daňová sleva na poplatníka činí 2 570 korun. Při podepsaném prohlášení poplatníka k dani se tak neplatí z příjmu z dohod o provedení práce ani žádná daň z příjmu až do hrubé výše měsíční odměny 17 100 korun – pokud všechny tyto dohody jsou uzavřené s jedním zaměstnavatelem.
„Pokud jsou tyto dohody uzavřené s různými zaměstnavateli, měsíční daňovou slevu na poplatníka může uplatnit pouze jeden z nich, a to ten, u nějž zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka k dani, ostatní mají povinnost odvést srážkovou nebo zálohovou daň,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
„Zaměstnanec se nicméně po uplynutí kalendářního roku může rozhodnout podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a deklarovat v něm veškeré příjmy z dohod o provedení práce, a v případě dostatečně nízkých příjmů mu může být zaměstnavatelem odvedená zálohová či srážková daň vrácena,“ dodává Gabriela Ivanco.
Příklad čtyř uzavřených DPP
Má-li v současné době zaměstnanec po celý kalendářní rok uzavřené například čtyři dohody o provedení práce u čtyř různých zaměstnavatelů a u každého z nich dostává odměnu ve výši 5 tisíc korun hrubého měsíčně, neplatí ani z jedné odměny pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
„Pokud by si po skončení kalendářního roku podal daňové přiznání, po odečtení výše uvedené slevy na poplatníka ve výši 2 570 korun měsíčně, zaplatí pouze daň z příjmu připadající na jeden měsíc ve výši 430 korun. Jeho čistá měsíční mzda tak bude činit 19 570 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco daň, která je výsledkem násobku 0,15 a součtu odměn ve výši 20 tisíc korun, od kterého je odečtena sleva na dani.
Nově by měly být dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance
Dle aktuálních vládních návrhů se nově stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody či více dohod o provedení práce (a tím i limity pro vznik povinnosti placení pojistného na sociální zabezpečení):
- první limit bude stanoven pro veškeré dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy;
- druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude z odměn z dohod o provedení práce odvedeno pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod.
Vznikne nárok na starobní důchod
Vládní návrh odůvodňuje nutnost změny v této oblasti tím, že v současné době nejsou osoby pobírající pouze příjmy z výše uvedených dohod o provedení práce důchodově pojištěny, a tak jim nevzniká nárok na starobní důchod, což se následně po ukončení jejich práceschopnosti odráží v čerpání sociálních dávek.
Zároveň explicitně nezmiňuje, zda navrhovaná změna povede k povinnosti odvodu pojistného pouze na toto důchodové pojištění, nebo pojistného na sociální zabezpečení, které by dle vládního návrhu nově mělo být tvořeno odvodem pojistného na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta vyměřovacího základu a na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu, nebo pojistného jak na sociální zabezpečení, tak na zdravotní pojištění.
„Bude-li mít výše uvedený poplatník opět čtyři dohody uzavřené po celý kalendářní rok se čtyřmi různými zaměstnavateli a odměna z každé z těchto dohod bude činit 5 000 korun měsíčně, bude potřeba porovnat výši celkového hrubého měsíčního příjmu předmětného zaměstnance, což je 20 tisíc korun, s částkou 40 procent průměrné mzdy v české ekonomice,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Průměrná mzda v roce 2023 a jak by fungoval výpočet
Pokud by uvedená úprava platila již v roce 2023, kdy částka průměrné mzdy činí 40 324 korun, porovnával by se příjem zaměstnance s částkou 16 130 korun (40 procent ze 40 324 korun). Jelikož zde došlo k překročení uvedeného limitu, z příjmů předmětného zaměstnance by bylo nutno odvést pojistné na důchodové pojištění ve výši 1 300 korun (6,5 procenta z hrubé mzdy)., popř. pojistného sociální zabezpečení ve výši 1 420 korun (6,5 procenta z hrubé mzdy na důchodové a 0,6 procenta z hrubé mzdy na nemocenské pojištění), popř. jak pojistného na sociální zabezpečení ve výši 1 420 korun, tak pojistného na zdravotní pojištění ve výši 900 korun (4,5 procenta z hrubé mzdy).
„Zdanění výdělku z dohod zůstává stejné, na dani z příjmu tedy zaplatí zaměstnanec po podání daňového přiznání průměrně 430 korun za jeden kalendářní měsíc.
Čistá měsíční mzda předmětného zaměstnance tak bude činit 18 270 korun v případě odvodů pojistného pouze na důchodové pojištění, 18 150 korun v případě odvodů pojistného sociální zabezpečení dle navrhované úpravy, nebo 17 680 korun v případě, že bude nově zaveden odvod nemocenského pojištění a zároveň bude odměna z dohod o provedení práce podléhat za výše popsaných podmínek jak pojistnému na sociální zabezpečení, tak na zdravotní pojištění,“ dodává Gabriela Ivanco.
