V Praze a Karlovarském kraji, kde podíl činí 27,7 procenta, respektive 26,8 procenta. Na Vysočině a ve Zlínském kraji, a to 14,6 a 12,4 procenta.
Za poslední čtyři roky se podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera podařilo nově registrovat velké množství pacientů nově. Podle prezentovaných dat podíl registrovaných vzrostl o 18 procent. Viceprezident ČSK Robert Houba tvrdí, že zhruba milion lidí se k zubaři registrovat nechce, další část si péči platí samo.
Dentistu v Česku nemá 600 tisíc lidí. Zubařů je dost, tvrdí Šmucler |
„Zajistili jsme za poslední dva roky zubaře 2,2 milionu lidem,“ řekl Šmucler s tím, že jde o lidi, kteří zubaře změnili, nově se k němu přihlásili nebo změnili pojišťovnu. Na preventivní prohlídku jde každý rok jen zhruba polovina registrovaných, ostatní řeší jen akutní obtíže.
Pokud lidé zubaře nemají, mají se podle něj obracet na zdravotní pojišťovnu, která má ze zákona povinnost lékaře zajišťujícího prevenci, pacientovi obstarat. Stejné doporučení dává i ministerstvo zdravotnictví, má na to i speciální formulář Nedostupná péče na webu.
„Loni hledalo zubního lékaře 44 000 lidí u jiných pojišťoven mimo VZP, všem ho pojišťovny do roka našly,“ dodal. Pokud v některém místě reálně chybí, měla by podle něj pojišťovna přistoupit k přidělení smlouvy.
Zubních lékařů je podle něj 6 800 a zhruba 1 000 nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Z jejich peněz se platí hlavně preventivní prohlídky, na další zákroky si lidé obvykle připlácejí.
Podle Šmuclera dostane lékař za prevenci zhruba 800 korun. „Pokud by prohlídka stála 1 600 korun, tak si nedovedu představit, že by to někdo z lékařů na pojišťovnu nedělal,“ dodal Šmucler. Průměrně připadá na každého pacienta 1,3 návštěvy zubního lékaře za rok.
VIDEO: Stovky lidí stály frontu na zubaře, první čekali od půl čtvrté ráno |
Řešením je podle Šmuclera přidat na stomatologii peníze a dovolit lidem si doplatit na lepší péči, kterou si dnes platí celou. V evropském srovnání dávají země na zubní péči asi 5,1 procenta z peněz na zdravotnictví.
V Česku byl podíl v roce 2000 asi 6,3 procenta z veřejného zdravotního pojištění, loni 3,6 procenta. Pro rok 2024 je podle Šmuclera navrhované navýšení o 1,5 procenta. Náklady z veřejných zdrojů tvoří v průměru 31 procent, 59 procent jsou přímé platby pacientů.
