Premiér Fiala ve studiu Blesku: Na potravinách lidé ušetří! …s vínem to jinak nešlo

Chcete opět zavést nemocenské připojištění, zvýšit odvody živnostníkům, více zdanit firmy. Je ODS ještě pravicová strana?

„Nepochybně jsme pravicová strana. Právě proto, že jsme strana, která celou dobu hájí konzervativně liberální hodnoty, tak jsme přistoupili k tomuto odvážnému kroku – dát do pořádku veřejné finance. K tomu jsme prosadili s koaličními partnery velmi rozumný a udržitelný přístup. Ta celá částka těch 148 miliard, o které snižujeme deficit do roku 2025, je tvořena z jedné třetiny na příjmové stránce, ale z dvou třetin na výdajové stránce.“

»Nechceme zvýšit celkové daňové zatížení. Lidé ví nejlépe, co s penězi udělat, a ne jim je brát a složitě přerozdělovat. « Víte, kdo to řekl?

„Vím, možná máte citát od někoho jiného, ale já jsem řekl podobná slova.“

Ano, jsou to vaše slova, která jste řekl v Blesku letos 31. ledna.

„Jsem velice rád, že je připomínáte, protože je to důkaz toho, že říkáme lidem pravdu a že děláme ty věci přesně, jak jsme slíbili.“

Takže to, že budete zvyšovat daně, znamená, že lidé vědí nejlépe, co s penězi udělat?

„Lidé vědí nejlépe, co s penězi udělat, a proto jsme také zachovali celkové daňové zatížení. Loni jsme ho snížili o 30 miliard korun, a tím jsme si vytvořili prostor pro kroky, které děláme teď. V příštím roce celkové daňové zatížení o 31 miliard v důsledku opatření stoupne, takže je to zhruba na nule. To znamená, celkové daňové zatížení občanů nezvyšujeme.“

Fiala v Blesku promluvil o pozvání k Bidenovi. A do Česka přijede Zelenskyj?

A přesto jim je vezmete?

„Nebereme. Znovu říkám, celkové daňové zatížení jsme snížili, a teď ho zvýšíme. Všichni víte, co se děje kolem nás. Když jsme tady seděli na podzim a ve všech médiích to bylo: kolik přidáte lidem, aby přežili energetické problémy, jak zachráníte průmysl? Přišli jsme s energetickými stropy, s určitými opatřeními a ta jsou nákladná. Musíme dlouhodobě zajistit, aby výdaje státu odpovídaly příjmům. Teď žijeme na dluh budoucích generací a jednáme odpovědně.“

U DPH plánujete dvě sazby, 21% a sníženou 12 %. Jenže tím podraží léky nebo některé služby.

„Toto opatření není motivováno jen vyšším příjmem, ale i zjednodušením a zpřehledněním systému. Celkově se lidem to, co zaplatí na DPH, zlevní. Proto jsme dali také do nejnižší sazby potraviny, zdravotnické pomůcky. Mimochodem dohromady léky a zdravotnické pomůcky zlevní. Je třeba se na to dívat i v této souvislosti. Můžete ukazovat jednotlivé položky, kde dojde k určitému zdražení, ale když se na to podíváte jako na celek, tak na tom lidé zaplatí méně.“

Pokud jste chtěli systém zpřehlednit, proč tam jsou některé věci nelogické? Rozdílná DPH na tiskoviny, na potraviny, kdy ČSÚ eviduje nápoje jako potraviny. Vám toto připadá logické?

„Logika je v tom, že 21 % je základní sazba. To znamená, že teoreticky je všechno v ní. My máme dvě sazby a do té druhé dáváme věci, u kterých se shodneme, že mají sociální nebo jiný význam. Je tam určitá výjimka, a to jsou knihy.“

Proč potom časopisy a noviny mají rozdílnou sazbu?

„To je dobrá otázka a chápu, že ji kladete. Ono to je jednoduché. Noviny a časopisy by teoreticky měly být v 21% sazbě. Ale u časopisů existuje spousta titulů, které plní kulturní funkci, jsou vědecké, menšin, literární, kde existuje důvod, proč mají mít sníženou sazbu. Jenomže, a já už vím, co řeknete, jsou časopisy pornografické, lifestylové a tak dál a tam ten důvod neplatí. Ale bylo by velmi obtížné to rozlišovat, musel by na to být úřad, komise, a to by bylo zavádění další byrokracie. Proto jsme přistoupili k tomuto jednoduchému řešení.“

Odbory bouří: Rodina s dítětem přijde až o 178 tisíc Kč! Zcela vymyšlené, reaguje ministerstvo

»Časopisy jsou společensky významné, proto je zařazujeme do nižší sazby DPH. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme«. Toto řekl ministr Stanjura. Vy si nemyslíte, že noviny jsou společensky významné? Zrovna teď doručují zprávy o vašem konsolidačním balíčku celkem 2,1 milionu Čechů.

„Ano, a nejenom noviny. Ty společensky významné jsou. My jsme se nicméně neshodli na tom, že tady existují důvody, aby noviny byly ve snížené sazbě, jak jsme se na tom shodli u časopisů. Vždycky musíte mít shodu všech partnerů. Chápu, že se na to ptáte, chápu, že existuje určitý tlak těch, kteří reprezentují noviny, to je logické, takových tlaků je celá řada.“

Kdo navrhl toto rozdělení?

„Za ním stojí vládní koalice. Tu logiku a postup jsem vám podrobně vysvětlil. Jsem přesvědčen, že to nebude mít vliv ani na svobodu tisku, ani na šíření informací. Lidé získávají informace nejrůznějšími způsoby, včetně tištěných novin. Ten nárůst zase není tak velký.“

Sociologové se shodují, že společnost se radikalizuje, což je přiživováno dezinformacemi. Úkolem médií, včetně tištěných novin je dezinformace vyvracet. Vy se nebojíte ještě větší radikalizace společnosti?

„Musíme postupovat tak, aby se společnost neradikalizovala. Vždy jsem uznával roli svobodných médií, také jsem vždy bojoval proti jakýmkoliv zásahům a pokusům je ovlivňovat. Lidé mají možnost získávat informace nejrůznějšími způsoby. Ano, naším společným úkolem, myslím politiků i seriózních novinářů, je podávat lidem pravdivé informace. Oni si pak s nimi určitě dokážou poradit. Dezinformační scénu vůbec nepodceňuji.“

Havlíček o balíčku vlády: Poprava v přímém přenosu a tvrdá rána pro OSVČ. Česko to do formy nedostane

Věříte obchodníkům, že snížení DPH na potraviny promítnou v cenách?

„Vyjádřili se tak skoro všichnim řetězce i Svaz obchodu a cestovního ruchu, že to snížení je takové, že bude promítnuto do cen potravin. Je potřeba říct, že i díky tlaku, který vyvíjíme na všechny, kteří tvoří řetězec od producenta až po prodejce, ceny potravin v posledním měsíci začaly klesat. A to docela výrazně. To je dobrá zpráva a i to bude mít pozitivní vliv na inflaci.“

Čtenáře také zajímalo, proč se nezavádí daň na tichá vína?

„Víno je zdaněné jako jakýkoliv jiný alkohol, spadá do 21 procentní sazby DPH. Bavíme se o spotřební dani. A to je něco jiného a je to něco navíc. U vína je spotřební daň na šumivé víno a je samozřejmě spotřební daň na jiné typy alkoholu. U tichého vína spotřební daň nebyla nebo měla nulovou sazbu. Tak je to ve většině zemí Evropské unie a je to ve všech státech kolem nás s výjimkou Polska, takže my jsme se nakonec rozhodli tuto daň nezavádět.“

V Evropě má spotřební daň většina států.

„Ne, nemá, většina států a hlavně těch, které produkují víno, abych byl korektní. Hlavně ji nemají státy kolem nás, se kterými jsou naši vinaři v určité konkurenci: Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, což tedy není sousední stát, ale máme ho blízko. Uznávám, že argumenty pro zavedení spotřební daně na víno byly silné, stejně jako ty, proč ji nezavést. Nakonec jsme se z důvodů, o kterých mluvím, rozhodli, že tu daň nezavedeme.“

Na druhé straně zvedáte spotřební daň z lihu o 10 % s argumentem, že jde o ochranu veřejného zdraví. Víno je také alkoholický nápoj. Vám to nepřipadá, že si protiřečíte?

„Ne, protože je to praxe, která je i v řadě zemí Evropy a není náhodná. Má své dobré důvody i vzhledem k charakteru těch nápojů, k jejich škodlivosti a dalším věcem. Ano, u lihu stejně jako u dalších věcí, které mají vliv na zdraví, zvedáme spotřební daň. A myslím, že se to setkává s celkem obecným souhlasem.“

Zaměstnanci, živnostníci, důchodci či majitelé firem: Kdo a jak odskáče úsporný balíček?

Chcete balíčkem přinést úsporu 145 miliard za dva roky. Na dotacích to má být 54 miliard. Objevují se ale analýzy, že některé rezorty to nezvládnou. Nepřepočítali jste se tedy?

„Nepřepočítali, my tu částku prostě ušetřit musíme. Tady se řadu let rozvíjel obchod s dotacemi a zvykli si na to všichni. Musíme si položit otázku, kdo to podnikání s dotacemi platí? Jsou to občané ze svých daní, a to není správné, proto do toho musíme zasáhnout. A kdybychom jen řekli: tak nám navrhněte, které dotace jsou zbytečné, tak řeknu přesně, co se stane. Odpověď bude nula, všechny jsou důležité, všechny je třeba zachovat. Proto jsme po dohodě s jednotlivými ministerstvy stanovili částku 54 miliard a ty částky na ministerstvech a teď se musí naplnit.“

Podle vašich plánů mají rezorty snížit provozní výdaje o 5 %. Kde se má šetřit?

„Abychom vůbec dosáhli toho zeštíhlení státu, tak se to nedá dělat ze strany rezortů. Když se zeptáte rezortů, tak všechny řeknou, že nemůžou nikde ušetřit. Proto se musí stanovit politicky ten cíl 5 % provozních výdajů. A je na každém, jak toho dosáhne. Někde stačí jednoduchá opatření, někde k tomu přispěje digitalizace, někde bude potřeba něco redukovat. A je potřeba, abychom celkově snížili objem mzdových prostředků o 2 %.“

Takže to znamená, že budete propouštět nebo sahat lidem na peníze?

„Ne nutně, dokonce si myslím, že propouštění bude spíš výjimečné. Na většině rezortů toho lze dosáhnout tím, že nebudou obsazována neobsazená místa, a tím, že tam, kde někdo odchází, tak že se ta místa nebudou nově naplňovat. Někde – a to bych si přál – to bude znamenat i zrušení některých oddělení, kde zjistíme, že nejsou potřeba. My půjdeme dál, chceme i rušit zbytečné agendy, a to vůbec není jednoduché, protože k tomu je většinou nutný legislativní proces. Ten stát ne, že by stát měl být slabší, to jsem nikdy neřekl, má být silný, ale štíhlý a efektivní.“

CELÝ ZÁZNAM Petr Fiala ve studiu Blesku: O slibech, daních a penězích Čechů