Města netvoří developeři. Města tvoří lidé, kteří v nich žijí a sdílejí každodennost. Pražské čtvrti za svou podobu vděčí i nenápadným hrdinům své doby, kteří pro sousedy vytvoří živý záchytný bod: kde se sejít, kde se najíst, kde posedět.
Za unikátním spojením vintage butiku s kavárnou a barem v Ondříčkově ulici v Praze 3 stojí Patricia a Patrik Madarovi. Patricia je tu přes módní kousky, Patrik hlavně přes gastronomii.
„K módě mám velmi blízko, vlastně už před deseti lety jsem provozovala na Francouzské obchůdek s vintage oblečením, kde mi manžel tenkrát pomáhal,“ sděluje Patricia. Nápad rozšířit tento koncept o prostor pro socializaci přišel v roce 2017.
Zálibu ve vintage věcech si Madarovi přivezli z Londýna, kde několik let žili. V Praze tou dobou fenomén vintage a slow fashion nebyl vůbec rozšířený. „Když jsme otevřeli, mnoho lidí náš koncept nechápalo: proč by měli kupovat nošené věci? Vnímali to zkrátka jako dražší sekáč,“ vzpomíná Patricia na začátky BOHO. I proto ji těší proměna, která se u nás v posledních několika letech odehrála. „Jsem ráda, že se dnes retro kousky nepoužívají pouze v interiérech, ale i v módě. Že se Češi konečně nebrání tomu, mixovat různé styly a dávat dohromady novinky z konfekce s osobitějšími vintage prvky.“
Pro Patriciu je na vintage módě nejzajímavější myšlenka udržitelnosti a smysluplnosti spotřeby. Mít stále na vědomí, čím se obklopujeme, a do toho oblékání samozřejmě patří. „Je to moje velká vášeň – nacházet poklady a dávat věcem druhý život,“ vysvětluje. Do svého obchodu vybírá každý kousek osobně a hodně si potrpí na věci Made in Czechoslovakia – jsou extrémně vzácné, ale i tak se ještě dají najít na blešácích a v bazarech. Název obchodu je také částečně odvozen od jeho zaměření – BOHO jako bohémské, české. Nakupování kousků on-line pro Patriciu neexistuje. „Není to pro mě osobně slučitelné s myšlenkou slow fashion, ať si každý říká, co chce. Potřebuji si na tu věc sáhnout, zkusit ji.“
V období pandemie absence e-shopu Madarovým zkomplikovala podnikání, ale ani tak neslevili ze své filozofie osobního přístupu, i když už u nich lze nakupovat i on-line. „Těžko se vysvětluje, že máme pouze jeden kus od každé věci. Jen jeden originál, který se může prodat klidně tentýž den, což není s e-shopem udržitelné,“ vysvětluje Patricia. I proto do obchodu nevybírá velmi drahé kousky, které by jen visely na ramínku. „Nechci z obchodu dělat výstavu artefaktů,“ tvrdí. „Klíčovým slovem pro BOHO je dostupnost – něco výjimečného, co si ale každý bude moci dovolit.“
Svému konceptu manželé zůstali zcela věrní, i když navrhovali interiér: větší část nábytku a doplňků jsou také vintage kusy. Patrik v Londýně nasbíral zkušenosti z pohostinství a vsadil na koncept kavárny, která se večer přemění v bar. Svíčky a tlumené světlo zde dotvářejí atmosféru pohody a podnik začíná žít vlastním životem. Na BOHO je skvělé, že tady vůbec nemáte pocit, že si musíte něco dát nebo něco koupit. Majitelé se přiznávají, že sem často chodí lidé jen pro inspiraci. „Je to hodně interaktivní. Rádi si s návštěvníky jen tak povídáme. Pro nás bylo důležité vytvořit nějaký prostor, který by především nabízel atmosféru, a to se nám myslím povedlo.“ O to víc Madarovi oceňují Prahu 3 a její kosmopolitnost. Protože oba hodně cestovali a žili v zahraničí, velmi mezinárodní Ondříčkova ulice se pro ně ukázala jako skvělá volba. „Rádi se zákazníky konverzujeme v angličtině a neustále rozšiřujeme vlastní obzory.“
