Každý rok se ve světě vyhodí obrovské množství potravin. V Evropské unii je to podle výzkumné zprávy Evropského parlamentu přibližně 88 milionů tun, což představuje zhruba 20 % veškeré produkce. Plýtvání jídlem je problém, který škodí nejen životnímu prostředí, ale také ekonomice. Řada domácností stále nakupuje více jídla, než skutečně spotřebuje. Jedním z hlavních důvodů plýtvání je špatné plánování nákupů a nedostatečné povědomí o správném skladování potravin a jejich trvanlivosti.

Podle průzkumu provedeného Eurobarometrem si pouze 28 % Evropanů plánuje dopředu, co bude vařit. V obchodě pak pod vlivem momentálního hnutí mysli do košíku vloží i potraviny, které nespotřebují a nakonec vyhodí. Když si naplánujete jídla před nákupem, vyberete si pouze potraviny, které opravdu spotřebujete, a ušetříte si čas při bloumání mezi regály.

„Při nákupu čerstvých potravin je důležité dbát na několik faktorů. Zkontrolujte datum spotřeby a trvanlivost jednotlivých produktů a snažte se vybrat ty, které vám doma vydrží déle. Zkontrolujte si ještě v obchodě, zda obaly potravin nejsou poškozené. Při výběru masa či ryb dejte pozor na to, aby bylo uchováváno při správné teplotě, například u drůbeže by to měly být maximálně 4 stupně Celsia a u ryb jen 2 stupně Celsia,“ vysvětluje Michaela Dražanová, ředitelka Fresh Logistics ve společnosti Raben v Česku a na Slovensku.

V obchodech věnujte pozornost sezónním produktům a raději si dělejte menší nákupy podle toho, co opravdu potřebujete. Plánování vám mohou usnadnit mobilní aplikace, do nichž si lze průběžně zapisovat, co vám doma chybí a co budete k vaření potřebovat.

Jen dva z pěti Evropanů spotřebují zbytky jídel

Pokud vám při vaření přeci jen nějaké zbytky zůstanou, snažte se je využít pro přípravu dalších pokrmů. Místo toho, abyste zbylé potraviny nebo uvařená jídla jednoduše vyhodili, zkuste být kreativní a vytvořte nové chutné kombinace. Zbývající maso můžete například použít jako náplň do tortilly nebo přidat na pizzu či slaný koláč. Zbytky zeleniny mohou posloužit jako základ pro polévku nebo omáčku na těstoviny. Možností je spousta a tímto způsobem nejen ušetříte peníze, ale také můžete obohatit svůj jídelníček o nové pokrmy. Zní to jako samozřejmost, ale v průzkumu Eurobarometr uvedlo jen 42 % oslovených Evropanů, že používají k vaření zbytky z předchozích jídel.

Jen chlad nestačí, potraviny mají různé potřeby

Samostatnou kapitolou je pak správné skladování, protože to hraje klíčovou roli v prodloužení trvanlivosti potravin. Je dobré mít doma zásobu nádob s těsnicími víčky. V lednici je dobré umisťovat „blíže ke dveřím“ ty potraviny, které by se měly spotřebovat jako první, protože zastrčené v zadních řadách mohou zůstat zapomenuty.

„Různé potraviny vyžadují různé podmínky skladování. Například vejce není nutné uchovávat v lednici, stačí chladnější prostor, jako bývá ve spíži. Vadí jim spíše časté změny teplot. Maso naopak do lednice patří, nejlépe do spodních poliček a v neprodyšně uzavřeném obalu, aby se zabránilo přenosu bakterií na další potraviny. Tvrdé sýry je vhodné uchovávat ve voskovaném papíře nebo uzavíratelné krabičce, protože při ponechání ve fólii z obchodu se rychleji kazí,“ popisuje Michaela Dražanová tipy, jak trvanlivost čerstvých potravin prodloužit.

Upozornila také na to, že jako zákazníci bychom měli při nákupu mít jistotu, že čerstvé potraviny byly v požadovaném teplotním rozmezí po celou dobu přepravy od výrobce do obchodu, protože jen tak je možné zachovat jejich kvalitu a zdravotní nezávadnost.

Skvělým pomocníkem při snižování plýtvání jídlem je také mrazák. Mnoho potravin lze bez problémů zmrazit a použít později, ať už v čerstvém stavu, nebo po uvaření. Můžeme si připravit větší porce jídla, přebytky uložit do mrazáku a později je ohřát, což nám ušetří spoustu času i výdaje za energie.

Jídlo za tisíce korun ročně končí v koši

Ekonomické výhody omezení plýtvání potravinami jsou nezanedbatelné. Spolek Zachraň jídlo ve spolupráci s českými univerzitami vypočítal, že v Česku v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3 519 Kč na obyvatele. V přepočtu na čtyřčlennou rodinu je to přes 14 tisíc korun. „Kromě finančního rozměru upozorňujeme i na vliv plýtvání na změnu klimatu. OSN odhaduje, že plýtvání potravinami vytváří 8 až 10 procent celosvětových emisí skleníkových plynů,“ dodává Anna Strejcová, spoluzakladatelka spolku.

Zdroj fotografií: www.depositphotos.com