Hlavní obsah

„Všehorůst“ skončil. Hodnota mladých tech-firem se od vstupu na burzu snížila

Foto: Shutterstock.com

Hodnota 50 největších technologických společností, které od roku 2020 vstoupily na burzu prostřednictvím IPO, zaznamenala významný pokles.

Reklama

Tržní kapitalizace mladých technologických firem se propadla a jejich akcie se obchodují pod úrovní, na které byly při vstupu na burzu. Podle analýz je to důsledek přemrštěných ocenění firem i levných peněz z doby „předcovidové“.

Článek

Tržní kapitalizace 50 největších technologických společností, které od roku 2020 vstoupily na burzu prostřednictvím primární veřejné nabídky (IPO), zaznamenala zásadní pokles.

Podle zprávy výzkumné společnosti CB Insights z poloviny března se ukázalo, že tržní hodnota těchto předních technologických firem se od roku 2020 v součtu snížila téměř o polovinu proti té původní, která činila 1,086 bilionu dolarů (téměř 24 bilionů korun).

Primární úpis akcií – Initial public offering (IPO)

  • IPO je termín pro primární veřejnou nabídku akcií spojenou se vstupem na burzovní trh.
  • Jde o vstup společnosti na burzu, díky kterému se začnou poprvé veřejně obchodovat akcie společnosti na trhu cenných papírů.
  • Důvodem k provedení IPO může být navýšení kapitálu, prodej části akcií v držení původních vlastníků, nebo kombinace obou uvedených procesů.

Zdroj: Fio banka

Podrobnější čísla dále ukazují, že z 20 největších technologických IPO v USA od roku 2020 se hned 18 firem v současnosti obchoduje pod svou hodnotou při vstupu na burzu. V souhrnu se jejich tržní kapitalizace propadla bezmála o 470 miliard dolarů. Z těch největších firem tak aktuálně najdeme pouze dvě, jejichž tržní hodnota od vstupu na burzu vzrostla. Jsou jimi Palantir a Mobileye.

Některé propady jsou přitom opravdu dramatické. Například výrobce elektromobilů Rivian zaznamenal pokles tržní hodnoty téměř o 75 miliard dolarů od svého IPO, což představuje 85procentní sešup.

K poklesům hodnot přispělo několik faktorů, mezi něž patří například „přemrštěná“ ocenění firem z období před vstupem na burzu, která jim dávali venture kapitalisté – tedy investoři poskytující finance startupům a mladým technologickým společnostem výměnou za podíl.

Během procesu IPO tito investoři často hodnotu společnosti přepálí a vyženou do takových hodnot, že cena akcie je velmi „drahá“ ve srovnání s její reálnou hodnotou. Nadhodnocená firma je často navíc podpořena nadšením a „humbukem“ skrz Wall Street, což dále pomáhá šponovat její hodnotu výše.

Nicméně se vstupem na burzu se firmy střetávají s realitou a zpětná vazba od reálného burzovního trhu netrvá dlouho. Účastníci trhu, kam patří velké fondy i investoři, často na přemrštěné tržní hodnoty firem reagují tím, že přehodnocují reálnou hodnotu daného podniku, očekávání ohledně budoucího růstu firmy, ziskovosti i její pozice na trhu. V mnoha případech je tak tržní hodnota firmy ve skutečnosti menší, a akcie tudíž mají tendenci oslabovat i ke své férové hodnotě.

Levné peníze, nízké úroky a „všehorůst“

Příběh každé firmy vstupující na burzu je jiný a následný vývoj akcií konkrétních firem je individuální. Přesto se podle analytika Jiřího Tylečka z brokerské společnosti XTB lehce najdou společné faktory jevu, kdy ceny akcií mladých firem mnohdy zůstávají pod úrovněmi, které měly při vstupu na burzu.

„IPO probíhaly v minulých letech v časech hospodářského růstu a levných peněz, kterých bylo více než kvalitních investičních příležitostí. Máme za sebou několikaleté období ‚všehorůstu‘, které motivovalo k investicím a spekulacím. IPO byly brány jako příležitosti, jak přijít levně k podílu na budoucím úspěšném byznysu, který měl často za tehdejších ekonomických podmínek dobrou šanci na expanzi,“ říká Tyleček pro SZ Byznys.

V rámci IPO vstoupilo na trh Start pražské burzy od roku 2020 celkem osm společností, z nich polovina zaznamenala nárůst tržní kapitalizace. Nejvýraznějším růstem hodnoty se může pochlubit softwarová firma eMan specializující se na vývoj mobilních a webových aplikací a integrovaných řešení. Její hodnota od vstupu na burzu vzrostla o dvě třetiny na 166,6 milionu korun.

Naopak největší pokles tržní hodnoty zaznamenává jedna z největších restauratérských sítí v Česku Coloseum. Od svého loňského červencového vstupu na burzu se její tržní kapitalizace snížila o téměř čtvrtinu na 163 milionů korun.

Portfolio manažer Erste Asset Management ČR Jan Hájek k tomu dodává, že období od roku 2020 do 2021 bylo specifické tím, že mezi investory převládal velmi silný optimismus, navíc podpořený extrémně nízkými úrokovými sazbami, ohledně společností z digitálních segmentů.

„S návratem ekonomik do normálního fungování po vyřešení problému s koronavirem se ukázalo, že spousta předpokladů ohledně budoucího růstu a ziskovosti, na základě kterých se tyto společnosti obchodovaly, bylo přehnaně optimistických. Kvůli tomu, že se tyto odhady nenaplnily, a také kvůli následnému růstu úrokových sazeb v ekonomikách došlo i k poklesu ocenění těchto společností na mnohem rozumnější úrovně,“ vysvětluje redakci SZ Byznys Hájek, který ve skupině Erste řídí akciový fond Top Stocks.

Analytik Tyleček dodává, že růst cen na akciových trzích lákal v minulosti také spoustu spekulantů, kteří se primárně nezajímali o ohodnocení firem, ale spíše sázeli na cenový růst.

„Po vzestupu úrokových sazeb se spousta v minulosti životaschopných myšlenek, na kterých byly postaveny nové byznysy, ukázala být minimálně nejistá. Levný kapitál byl živou vodou, která držela nad vodou i méně úspěšné projekty. Tyto doby však skončily a nyní, za časů nejistého ekonomického vývoje a drahých peněz, je IPO trh v podstatě mrtvý, minimálně ve srovnání s obdobím před covidem,“ shrnuje na závěr.

Reklama

Doporučované