Na výstavišti není stále žádný pavilon, který by neměl alespoň částečné využití, říká jeho hlavní architektka
Postavit dnes výstaviště za dva roky? Technicky by to šlo, ale s přípravami to nepřipadá v úvahu, smeká před prací svých předchůdců hlavní architektka brněnského výstaviště Lenka Štěpánková. Areál právě slaví 95 let od otevření.
Brněnské výstaviště otevřelo 26. května 1928. Tehdejší Výstavu soudobé kultury si prohlédly téměř tři miliony lidí, obdivovali pavilony i obří model mamuta. Mnoho připomínek té doby stále stojí, přitom to zdaleka nejsou jen výstavní haly včetně ikonického pavilonu A nebo rozhledny. „Je to i samo urbanistické členění výstaviště. A dokonce podoba zeleně, i když se třeba aleje postupně vyměnily,“ říká hlavní architektka brněnského výstaviště Lenka Štěpánková.
Její předchůdci odvedli neopakovatelnou práci, protože od rozhodnutí o pořádání výstaviště do jeho otevření uplynuly dva roky. Dnes by takový areál neměl šanci překonat papírové přípravy.
Materiál pro část pavilonů těžili na místě
Současně ale lidé při stavbě zadělali na některé nynější problémy. Třeba materiál na stavbu pavilonu A těžili přímo na místě, v prohlubni pak vzniklo jezírko u pavilonů Brno a Morava. To je sice neopakovatelné řešení, ale současně to nebyl materiál úplně špičkové kvality, což působí problém třeba se statikou někdejšího divadla od architekta Králíka.
„Málokdo ale ví, že podobně používali místní materiál třeba při stavbě pavilonu Z na konci 50. let,“ dodává Štěpánková před víkendovými oslavami, které zpřístupní téměř celý komplex výstaviště.
Víkendové oslavy výročí výstaviště
Výročí otevření výstaviště připadá na 26. května, areál 95 let oslaví o víkendu 27. až 28. května vždy od 10. hodiny. Přístupná bude většina pavilonů, například v halách Z, F a P svou techniku předvedou hasiči, armáda a policie. U pavilonu A se uskuteční Festival chutí a v jeho útrobách umístí obří nafukovací planety brněnská hvězdárna. Hala V bude velkým sportoviště a pavilon E zase světem modelářů všeho druhu. V pavilonu Y budou probíhat ukázky různých disciplín sportovního kulečníku, připravený je i program městských firem a třeba v pavilonu B jízdy veteránů. Komentované prohlídky povedou na další místa včetně výstavištního divadla.
V sobotu večer bude i od výstaviště vidět zahajovací ohňostroj přehlídky Ignis Brunensis nad Špilberkem, věnovaný právě výstavišti. Podrobný program lze najít na webu www.bvv.cz.
To nejen slaví, ale také se začíná připravovat na sté výročí za pět let. Je tak na místě mluvit třeba o opravě některých hal. Jak ale architektka dodává – v areálu není žádná budova, která by neměla alespoň částečné využití. Dokonce se už konalo i několik akcí právě v chátrajícím divadle.
Proč výstaviště v roce 1928 vzniklo právě v Brně, když v Praze již své měli? A kde se zastavují zájemci, kteří nechtějí vidět veletrhy, ale právě výstaviště? Nejen o tom v rozhovoru v pořadu Host Dne na Moravě s Lenkou Štěpánkovou.
Související
-
Unikátní nahrávka: Gustav Brom opěvuje pavilon Z
Brněnské výstaviště zaplnil strojírenský veletrh – a Český rozhlas Brno při té příležitosti vybral dva unikáty ze svého archivu.
-
Spojení první republiky s architekturou nového tisíciletí. Jaké změny čekají brněnské výstaviště?
Jen několik desítek metrů stojí pavilony z první republiky i moderní haly nového tisíciletí. Jak se je daří propojovat jejich funkce a jsou dostatečně využité?
-
Brno víc zpřístupní veletržní areál, chce s ním kandidovat na Evropské hlavní město kultury
Brno chce areál městského výstaviště využít při kandidatuře na Evropské hlavní město kultury v roce 2028, kdy zároveň uplyne sto let od otevření veletržního areálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
