Všechno, co jste kdy chtěli vědět o dragu (ale báli jste se zeptat a v bulváru to nepsali)
Díky jednomu bulvárnímu článku se mainstreamové publikum v Česku začátkem týdne dozvědělo o existenci umělecké formy jménem drag. Té pachutě tabloidu je škoda, protože jde o něco, co s námi žije roky. „Když má někdo s dragem problém, může to být také tím, že ho drag nutí konfrontovat se s tím, v co věří,“ řekl mi Justin Dwayne Lee Johnson, ve světě dragu známý jako Alyssa Edwards.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Umění dragu je odjakživa spjato s queer místy, kluby, ballroomy, ale i s politickým bojem za rovnoprávnost a také s tradicí kabaretů, komediálních televizních a divadelních skečů a vystoupení.
Ač drag jako umělecká forma a priori nesouvisí se sexualitou, jeho moderní americká historie je spjata s trans osobami a queer místy. Projevovat se „jinak“, nosit oblečení jiné, než se sluší a patří pro náš gender, bylo dlouho potíráno a trestáno.
Drag je nejen zábava, ale nese v sobě i mnoho historických konotací, které souvisí s bojem za queer rovnoprávnost v USA: „Převážnou většinu 20. století bylo pro muže nelegální ukázat se na veřejnosti v ženských šatech, stejně jako mít sex s jiným mužem,“ připomínají ve své knize Legendary Children, která mapuje prvních deset let drag reality show RuPaul’s Drag Race, autoři Tom Fitzgerald a Lorenzo Marquez.
I malý flirt mohl podle nich vést rovnou za mříže nebo do instituce pro duševně choré, případně byl takový muž podroben
