Případů nákazy svrabem ubylo. I tak ale Moravskoslezský kraj patří k nejpostiženějším regionům

„Dostávají se k nám opravdu lidé spíše výjimečně, buďto jsou to už starší dementní lidé, kde není záruka, že by to doma dostatečně zvládli to promazání organismu,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Petr Kümpel, koho ve Slezské nemocnici se svrabem nejčastěji hospitalizují.

Kromě starších lidí už na oddělení měly i děti. Právě v mladší věkové skupině je těch, kteří onemocněli, vůbec nejvíc. „Největší výskyty jsou ve věkových kategoriích 15 až 19 let, 25 až 34 a následují děti. Velice rychle se šíří právě v dětských kolektivech od 5 do 9 let,“ doplňuje mluvčí Krajské hygienické stanice v Ostravě Aleš Kotrla.

Čtěte také

iROZHLAS

Věda pro děti: Co je to svrab a jak se nemoc projevuje? V Česku se teď šíří

Zmiňuje také, že z okresů jsou největší výskyty na Bruntálsku a Ostravsku. Za duben měl Moravskoslezský kraj nejvíce nakažených ze všech regionů, svrabem onemocnělo přes sto lidí.

„Imunita nás v podstatě nechrání, člověk se může svrabem nakazit během roku několikrát, takže vliv imunitního systému tady není tak významný. Kde bych ale už asi hledal příčiny, tak si myslím, že je to po dobách covidu větší uvolnění v cestování,“ říká primář Petr Kümpel. Jistí si ale lékaři tím, proč se svrab v populaci po tolika letech objevil, nejsou.

Primář zmiňuje, že onemocnění je lehce léčitelné. Důležité je, aby lidé kromě sebe ošetřili i své oblečení. „Praní je velice jednoduché, je to nad 60 stupňů, ta zákožka stoprocentně hyne, stejně tak je dobré osobní prádlo přežehlit, je to obecně pro infekční nemoci určitě pozitivní,“ doporučuje primář.

Svrab se přenáší během dotyku s nemocným nebo sdílením prádla a lůžkovin. Po vyžehlení a vyprání se ještě doporučuje nechat několik dní oblečení zvlášť v plastovém pytli. Tři dny bez hostitele totiž parazit zaručeně zahyne.