Pokud by se Švédsko v blízké době nestalo členem Severoatlantické aliance, bude to problém pro alianci, ne pro Švédsko. Tak to alespoň vidí švédský poslanec za hlavní vládní Umírněnou stranu a člen vedení zahraničního výboru parlamentu Stefan Olsson. Země po ruském vpádu na Ukrajinu vehementně zbrojí a od začátku dubna ji obklopují už jen státy NATO. Severská země je proto v klidu.
Olsson má teď v popisu práce hlavně sledovat druhé, rozhodující kolo prezidentských voleb v Turecku, které proběhne tuto neděli. Právě dosavadní turecký vládce Recep Tayyip Erdogan vystavil stopku švédskému vstupu do NATO a volby by to mohly změnit.
„Buď bude mít Erdogan svoji moc pojištěnou do dalších let a bude moci ustoupit z předvolebních pozic, nebo už nebude žádný Erdogan,“ tvrdí Olsson, s nímž HN a server Aktuálně mluvily během nedávné bezpečnostní konference v Tallinnu. Druhý finalista, Kemal Kilicdaroglu, vstup Švédska do NATO podporuje. Podle expertů je ale favoritem finálového kola spíše Erdogan.
Švédsko zamýšlelo vstoupit do NATO současně s Finskem. Obě země podaly přihlášku loni na jaře a Finsku se 4. dubna letošního roku vstup podařil – stalo se 31. členem aliance.
Švédskou cestu záhy zahradil Erdogan. Tvrdí, že země nedělá dost pro potírání mezinárodního terorismu. Turecký lídr tím myslí konkrétně Kurdskou stranu pracujících (PKK), která desítky let usiluje o nezávislý Kurdistán, jenž leží částečně na území Turecka.
Mezi teroristické organizace řadí PKK také Švédsko, nijak iniciativně ale nevydávalo Kurdy na svém území ke stíhání do Turecka – navzdory žádostem Ankary. Švédsko zároveň povolilo registraci kurdských exilových stran v zemi, které Erdogan považuje za prodloužené paže PKK. Podle tvrzení Turků také nechával švédský stát bez povšimnutí fakt, že členové zhruba stotisícové kurdské komunity ve Švédsku vybírají mezi sebou peníze na činnost PKK.
Tohle všechno Erdogan ve vztahu ke Švédsku vznášel. Loni v červnu podepsaly Švédsko a Finsko s Tureckem memorandum, jak cestu do NATO řešit. Ze strany Turecka obsahuje podmínky, které mu umožní rozšíření aliance schválit. Plán NATO pořád je přivítat letos v červenci na summitu aliance ve Vilniusu dva nové členy.
Ankara ve vztahu ke Švédsku požadovala zrušení čtyřletého embarga na vývoz zbraní do Turecka a důsledné potírání finančních toků směrem k PKK ve Švédsku. Obojí bylo splněno. Vydávání zbraňových licencí bylo už loni v září opět obnoveno a před pár týdny švédský parlament odhlasoval zákon, který by měl vybavit vyšetřovatele v zemi silnějšími pravomocemi při sledování finančních aktivit PKK a dalších organizací.
Světová média z počátku roku hojně informovala o pálení koránu před tureckou ambasádou ve Stockholmu, což organizoval dánsko-švédský extremista Rasmus Paluda. Podle Olssona to ale byla jenom „epizoda“ ve vztahu s Ankarou.
„My jsme svůj domácí úkol splnili. Míč je na turecké straně hřiště,“ tvrdí Olsson. Kromě Turecka neratifikovalo švédský vstup do aliance ještě Maďarsko. Olsson se tím ale nenechává znervóznit. „Maďaři několikrát veřejně řekli, že se nebudou rozhodovat proti Turkům. Předpokládáme proto, že maďarský souhlas bude následovat po tureckém,“ pokračuje švédský politik.
Jenže co se stane, pokud Erdogan zůstane u moci a švédský vstup do NATO nadále odmítne schválit? „Bude v aliančních rukou přimět ho ke změně postoje,“ reaguje Olsson.
„Pokud v tom NATO selže, stane se z toho velký reputační problém. Bude to znamenat, že Erdogan má veto nad zásadními strategickými otázkami celé aliance. Myslím, že by to americký ministr obrany složitě vysvětloval svým voličům,“ říká Švéd. „Jsem si proto docela jistý, že v červenci jsme v NATO.“
Člen strany švédského premiéra Ulfa Kristerssona tvrdí, že ani na pozici vlády by další Erdoganovo otálení nemělo dopad, protože opozice tu nemůže na kabinet efektivně útočit. Švédsko také už schválilo navýšení armádního rozpočtu z nynějších 1,2 procenta HDP na alianční minimum dvou procent v roce 2026. A od dubna sdílí hranice jenom se členy NATO. „Jsme v klidu. Cítíme se bezpečně,“ uzavírá švédský poslanec.
