Syn z proletářské rodiny měl už po vyučení rukavičkářem touhu uniknout na divadelní prkna. Otcův vzdor a pokus překazit jeho umělecké ambice byl marný. Mladý Hašler se po prvních zkušenostech s kočovným divadlem uchytil ve stálém angažmá.
Talent prostě nezapřeš. Karel Hašler postupně rostl v osobnost naší kultury, která po sobě zanechala skladby, jež jsou možná slavnější než on sám. Písničky spjaté s Prahou, ale také s národem prostě v lidech silně rezonovaly mezi posluchači v hostincích a kabaretech, až se zapsaly hluboko do naší národní identity. Kdo se dnes projde po starých zámeckých schodech, či si vzpomene na tu naši písničku českou, měl by znát alespoň to nejdůležitější, co si autor těchto písní musel prožít.
Hašlerky
Na začátku 1. světové války patřil už jako ředitel divadla Rokoko k hlavním hvězdám pražského kabaretu. Tehdy také prezentoval svoje skladby, které na válku reagovaly kriticky, ale také čistě jako povzbuzení v nešťastné době.
Když válka skončila a vzniklo nové Československo, Karel Hašler čím dál častěji otáčel list svých témat z lidovek k politické satiře. Stal se z něj kritik poměrů, který svojí písní glosoval aktuální situace, a to doslova. Když se během dne nějaký politik usvědčil z korupce, už večer v kabaretu Karel Hašler věděl, jak důsledně na vše upozornit.
Popularity jeho jména v roce 1920 využil František Lhotský, který na trhu odhalil dodnes oblíbené hašlerky. Zásadní obrat v kariéře populárního Hašlera přichází se zvukovým filmem. Sám se totiž zhostil pozice režiséra, herce, hudebního skladatele i scenáristy. Film Písničkář, kde vznikla legendární Ta naše písnička česká, hovoří za vše. Práce v barrandovských ateliérech mu byla však osudná.
Hašler fašistou?
Poctivý paradox se začal psát v období po uzavření Mnichovské dohody. Tehdy se Karel Hašler často veřejně nebál odhalit svoje aktuální politické sympatie k českým fašistům. Údajně se také kriticky vyslovil vůči politikům první republiky, že stát zaprodali židům. Konkrétně prý velmi obdivoval generála Radola Gajdu, který byl velkou osobností Národní obce fašistické.
Ustanovení protektorátu však rozhodně nebylo to, co se svými sympatiemi k fašismu Karel Hašler očekával. Jako velký vlastenec se tak nebál nadále pokračovat v zavedeném trendu svých kritických písní.
Československé politiky však tentokrát nahradil fašisty a nacisty. Vstoupil tak na velmi tenký led, kdy opravdu hazardoval se životem. Karel Hašler měl v této době oficiální zákaz zpívat vlastenecké a protiněmecké písně. On byl však neústupný.
Hašler v koncentračním táboře
A tak se nakonec stalo to, co dlouho viselo ve vzduchu. Poprvé si pro Karla Hašlera přijelo gestapo během natáčení exteriérů filmu Městečko na dlani. Tvrdý výslech trval tři dny a Hašler se z něj vrátil rovnou na natáčení. Po večerech se pustil znovu do tvrdé kritiky totalitního nacistického režimu a nevybíravé parodie nemohly být přeslechnuty. Nejčastěji se spekuluje o tom, že byl udán režisérem Václavem Bínovcem.
Gestapo se na natáčení vrátilo znovu 2. září 1941 a s sebou si vzalo čtyři členy štábu. Mezi nimi byl i Karel Hašler. Tak započala beznadějná cesta konce slavného českého umělce. Nejdříve prošel tvrdými výslechy v pražské Pečkárně, následně putoval do vězení v Drážďanech a v říjnu byl odvezen do koncentračního tábora Mauthausen.
Zde prožil tragický konec svého života. Nejdříve byl zbit opilým příslušníkem SS, který mu způsobil otevřenou ránu na noze. Po těle se mu tak projevily záněty. Celkové vyčerpání a fyzický rozklad byl dokonán ve chvíli, kdy byl nahý mučen ve sprchách studenou vodou. Na následky mučení také zemřel. Karel Hašler je tak příkladem člověka, který neuměl sklopit hlavu, aby šel s tichým davem pod nátlakem utlačovatele. Místo toho byl sám sebou, což ho stálo život, ale nikterak mu to nesrazilo jeho čest.
Zdroje: redakce, csfd.cz, ceskatelevize.cz, rozhlas.cz
KAM DÁL: Manželská tragédie slavných: Zpěvák Petr Novák i jeho žena, herečka Eva Jakoubková, se těsně po padesátce otrávili.
