Nakladatelství Dauphin přichází s velmi zajímavým titulem, který potěší nejednu hospodyňku zajímající se o praktické rady našich předků. Půvabná kniha Aleny Anežky Gajduškové Domácnosti našich babiček I může být jakýmsi návodem ke zdravému nezávislému životu, prověřenému mnoha generacemi žen a jejich snahou vést důstojný a přirozený život v souladu s přírodou a svou přirozeností.
Tato výjimečná kniha přináší ucelený soubor unikátních informací z praktického života předchozích generací, které sahají minimálně sto let do historie, mnohdy však ještě dále. Při sestavování Domácnosti našich babiček I bylo využito historických kuchařských knih, dobových živnostenských receptářů, odborných publikací i archívu rodinných, ručně psaných receptů z konce 19. a první poloviny 20. století. Publikace je rovněž bohatě doplněna fotografiemi a ilustracemi.
Knihu Domácnosti našich babiček I by měl mít doma každý, komu není lhostejné dnešní plýtvání, kdo chce žít v souladu s přírodními zákony a kdo přemýšlí nad tím, jak co nejlépe vést svou domácnost. Ne nadarmo je užitečné poslouchat rady našich předků i v dnešní době. Je to titul, který potěší hned dvakrát – jednak svými praktickými radami, jednak pohladí na duši svou grafickou úpravou.
Alena Anežka Gajdušková – Domácnosti našich babiček I
Domácnosti našich babiček I jsou knihou o paměti, o paměti našich maminek, které svým dcerám pečlivě sdělovaly tajemství vedení domácnosti, umění, které bylo základem zachování rodu. Domácnosti našich babiček I Aleny Anežky Gajduškové nám umožní cestovat časem a oživit si tak umění zanikající nebo téměř zaniklá. Domácnosti našich babiček a prababiček, které působily zdánlivou jednoduchostí a prostotou, byly výsledkem tradic a zkušeností mnoha generací. K běžnému „hospodaření“ potřebovali naši předkové málo, které čerpali ze svého okolí, z věcí blízkých a dostupných. Čas prověřil recepty a postupy, mnoho z nich nebylo dosud překonáno a ku mnoha z nich bychom se rádi vraceli. V Domácnostech našich babiček můžeme nahlédnout do starobylé kuchyně, ošatky či spíže, oživit si tradiční způsoby zpracování a uchovávání obilí, brambor, luštěnin a olejnin, domácí zpracování mléka, konzervování vajec či úpravu zeleniny i hub, a to vše bez umělých konzervantů, ledniček, mrazáků a vakuovaček.
Každá kapitola je doplněna autorkou prověřenými recepty. Součástí knihy je i »výlet« do běžného všedního dne našich prarodičů. Můžeme si tak udělat představu, jakým způsobem naše babičky a prababičky vařily, kde a jak nakupovaly, či jaké bylo tehdejší základní vybavení kuchyně.
320 stran, brožovaná
cena: 428 Kč
O autorce:
Alena Anežka Gajdušková (1971) byla skoro dvacet let majitelkou knižního antikvariátu, po celou tuto dobu sbírala různé recepty, návody a staré kuchařské knihy, a to nejzajímavější z nich sama v praxi zkoušela, ať už se jednalo o recepty na pokrmy, různou domácí drogerii či jednoduchá léčiva. Mimo psaní knih je zahradní designérkou, dále lektoruje kurzy zabývající se léčivými bylinami nebo zpracováním a uchováváním potravin tradičními metodami.
Od roku 2018 je stálým hostem pořadu České televize Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, ve kterém představuje dávno zapomenuté recepty či metody zpracování potravin. Pravidelně přispívá do čtvrtletníku Klíč k soběstačnosti, je hlavní autorkou Encyklopedie soběstačnosti I. (2016) a Encyklopedie soběstačnosti II. (2018) a dalších knih.
Více zde: http://pozemskazahrada.webnode.cz/o-nas/
Ukázka, strana 180: Základní výrobní postupy
Při výrobě veškerých mléčných výrobků je třeba úzkostlivě dbát na čistotu rukou, prostředí i pomůcek, výrobky se mohou velmi snadno kontaminovat mikroorganismy z okolního prostředí a znehodnotit se. Protože však jde o živou potravinu, nemůže nás překvapit, že se dílo občas nepodaří, i když jsme dodrželi veškeré postupy a zásady. Téměř pravidlem jsou letní bouřkové dny, kdy je i vychlazené čerstvé mléko po bouřce kyselé.
Tvaroh
Zbude-li nám mléko, necháme ho v kuchyni v teple zkysat, a když se přirozeně srazí, uděláme z něj syreček nebo tvaroh. Rychlý postup je, když hrnec s kyselým mlékem necháme na mírném plameni nebo kraji plotny ohřát na 30–40 °C. Kyselé mléko začne po zahřátí vytvářet hroudy a sraženiny. Necháme je přibližně 15 minut stát, aby se kyselé mléko prohřálo a vysráželo. Pak je nalijeme do jemného cedníku nebo plachetky odkapat, a tím získáme tvaroh, který použijeme na pomazánky nebo do moučníků, buchet a koláčů. Pomaleji tvaroh získáme, pokud studené, kyselé a sražené mléko necháme odkapat v plachetce. To trvá přibližně dvanáct hodin, dobré je tvaroh v plachetce při odkapu postupně zatížit. Výsledkem je velmi jemný, měkký tvaroh vhodný na pomazánky, do tvarohových těst a jako náplň do buchet. Syrovátku, která zbude, můžeme vypít. Má příjemnou nakyslou chuť a vysoký obsah vitamínů a minerálních látek. V kuchyni se používá na zadělávání těst, i chlebového, lze z ní vyrobit některý ze syrovátkových sýrů (ricotta, mysost).
Tvrdý tvaroh
Vyrobíme ho tak, že mléko zahřejeme na vyšší teplotu, zhruba 60 °C i více, ale důležité je nevařit. Díky vysoké teplotě se vytvoří hrudky tvarohu, které z horké syrovátky vybíráme jemným sítkem. Nakonec zbylý obsah hrnce taktéž přelijeme přes sítko, dokonale tak oddělíme zbytky tvarohu od syrovátky. Po vychladnutí je syrovátka vhodná k dalšímu využití v kuchyni. Tvrdý tvaroh má drobivou konzistenci a je vhodný k posypu pokrmů.
Čerstvý sýr
Pasterované mléko vychladíme na teplotu 30–33 °C, případně syrové mléko na tuto teplotu zahřejeme, přidáme 1 % smetanové kultury, náhradou je zakysaná smetana ve stejném množství, a necháme mléko nezakryté prokysat přibližně půl až tři čtvrtě hodiny. Do 10 l mléka přidáme 1–2 ml chloridu vápenatého, tento přídavek není nezbytně nutný, a zamícháme. Množství 2–4 ml syřidla rozředíme v půl decilitru vlažné vody a za stálého míchání přidáme do mléka a necháme v úplném klidu srážet 30–45 minut. Veškeré časy je třeba dodržet, s prodlevou může sýřenina ztrácet pevnost, špatně se s ní pracuje a snižuje se výtěžnost. Po uplynutí této doby sýřeninu nakrájíme dlouhým nožem na kostičky o rozměrech asi 2×2 cm a necháme uvolňovat syrovátku 5–10 minut. Pak kostky rozkrájíme na drobno nožem nebo rozdrobíme cukrářskou metlou. V tuto chvíli by rozdrobená sýřenina měla mít velikost obilného zrna. Necháme několik minut odstát a směs přelijeme do forem nebo do plachetky. Sýřeniny dáváme do plachetky tolik, aby se dala dobře zavázat a zavěsit, formičky mají mít kopeček. Syrovátka odtéká, po 45 minutách plachetky nebo formičky otočíme, pak po hodině a znovu po dvou hodinách. Nakonec je necháme stát při teplotě 12–15 °C do druhého dne. Hotové sýry vyklopíme a podle potřeby solíme v solné lázni (300 g soli na 2 litry vody) 15–20 minut, ne déle! Nasolené sýry vyjmeme, necháme okapat a uschováme v chladničce nebo studené místnosti. Hotové sýry můžeme obalit v koření nebo nakrájených bylinkách. Trvanlivost čerstvých sýrů je týden ode dne výroby.
Foto: Nakladatelství Dauphin
