Kolik dětí se na žádnou střední školu nedostalo bez digitalizace zápisu nevidíme, říká pražský radní
Rodiče dětí, které neuspěly v prvním kole přijímaček, si často stěžují na nedostatek možností, jak situaci řešit. Kritici dodávají, že do uváděné volné kapacity škol se započítávají i nematuritní obory a soukromé školy. „Já si myslím, že se nakonec dostanou na školy, na které mají předpoklady,“ tvrdí pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Celý proces by podle něj vyřešila digitalizace, ke které by mohlo dojít v příštím roce.
Souhlasíte s tím, že kvůli enormně silnému populačnímu ročníku se mnoho deváťáků nedostalo nebo nedostane na školy, na které mají předpoklady?
Já si myslím, že se nakonec dostanou na školy, na které mají předpoklady. Bohužel ale tím, že ten zápis není digitalizován, tak to potrvá – a stále trvá.
Výstavba nové školy je pro kraje příliš nákladná. Kdyby existoval státní fond pro školskou infrastrukturu, vznikaly by průběžně, míní Klecanda
I když říkáte, že míst pro deváťáky je dost, tak třeba včerejší host tohoto pořadu, Tomáš Feřtek z EDUin řekl, že čísla, která vy uvádíte, zahrnují všechny, i ty nematuritní tříleté učební obory. Zároveň si myslí, že není politicky taktické říkat vystresovaným rodičům, kteří stojí ty dlouhé fronty na jakoukoli školu, že je míst dostatek.
Tak já nevím, co je taktičtější, jestli říkat, že je těch míst nedostatek a stresovat ty rodiče ještě víc...
No, říkat pravdu.
Já jsem přesvědčený, že pravda je, že těch míst je dost. Kdybych vzal Prahu jako samostatný ostrov, tak máme 17 100 míst, z toho 12 533 v maturitních oborech a žáků v Praze, včetně žáků z Ukrajiny je 11 600.
Když si vezmeme čísla ze středních Čech, tak je tam opět o hodně víc míst než žáků. Samozřejmě tím, že žáci přecházejí mezi Prahou a středními Čechami a tím, že dávají dvě přihlášky, to v tuto chvíli vypadá, že se nedostali nikam, ale je to tím zdlouhavým systémem.
My uvidíme, jestli to doopravdy tak, že se nedostali nikam, potom vypíšeme další kola a máme dohodu s ministerstvem, aby se nestalo, že žáci nikde nebudou, takže případně otevřeme narychlo ještě nějaké další ročníky, další třídy v jednotlivých gymnáziích a středních školách.
Nedůstojná nejistota přijímaček. V dětech vytváříme pocit, že na ně společnost kašle, varuje expert Feřtek
Číst článek
Jenže to potřebujeme udělat až tehdy, až budeme doopravdy vědět, že jsou ta místa, která jsou vypisovaná, reálně obsazená, což v tuto chvíli stále nejsou.
Diplomaticky jsme pominuli tu poznámku nematuritních tříletých učebních oborech, které jsou taky započítány do těch míst, o kterých mluvíte, že jich je dostatek. A třeba podle Jana Čižinského z Prahy sobě se do těch uvedených čísel započítávají i soukromé školy, na které zase každý nemá.
Mezi soukromými školami jsou velké rozdíly, započítávají se tam jak církevní, tak soukromé školy. Je to otázka. Já vím o hromadě rodičů, co říkali, že chtějí právě jenom na soukromou školu kvůli tomu, že tam bude těch 22 míst.
Myslím si, že není úplně fér je tam nezapočítávat, protože máte rodiče, kteří chtějí dát dítě třeba pouze na PORG nebo na nějakou jinou školu. Já si myslím, že je fér je tam započítávat, jinak bychom museli zase odečíst všechny děti, co chtějí na tu soukromou.
Nutná digitalizace
Zdůrazňujete potřebu digitalizace přijímaček? Co všechno by to vyřešilo?
Já si myslím, že by vyřešila hlavně to, co se děje teď: že na mnohých školách máme kapacitu a mnohé děti si myslí, že se nikam nedostaly. Zároveň bychom pak velmi rychle věděli, kolik těch dětí se doopravdy nikam nedostalo a mohli bychom si spočítat, jestli jsou kapacity v požadovaných oborech a systému vzdělání dostatečné, anebo ne.
Takhle čekáme pomalu dva měsíce, než to víme. Už loni to vypadalo, že to nedopadne, nakonec to dopadlo dobře. Letos je to velká otázka. Ta digitalizace by to vyřešila.
Musíme změnit strukturu středních škol, vypisují se obory jako prodavačka, přibližuje sociolog Prokop
Číst článek
Zároveň, kdybychom tam dali prioritizaci, že si rodič vyplní ne dvě školy, ale třeba tři až čtyři, tak nedochází k tomu taktizování, ke kterému dochází dnes.
Říká se, že někteří rodiče dávají dítě na školu, kam ho dát nechtějí, což mi přijde podivné a myslím si, že i když rodič vyplní dvě školy, tak jedna je prioritní, druhá méně, ale ne že by tam dával dítěti školu, kterou jako nechce.
Prioritizace by přesně vyřešila to, že bychom věděli, že děti preferují tuto školu na prvním místě, tuto na druhou, toto na třetím. Poté, co by byly vyhlášeny výsledky, tak by okamžitě věděly: ano, nedostal jsem se na první školu, ale dostal jsem se na tu školu na třetím místě.
Vyřešilo by to i ten chaos se zápisovými lístky, kdy teď rodiče obíhají školy, berou je zpět z jedné, dávají je na druhou a podobně.
Co pro rychlé zavedení digitalizace můžete udělat vy?
Oslovoval jsem různá sdružení, která programují – spolek Otevřená města a podobně – a ptal jsem se, jak rychle jsou schopni to naprogramovat. Ta programátorská část je řádově na měsíc až dva, potom řekněme měsíc testování, takže stihnout se to dá.
No a teď se snažím, aby to prošlo i legislativou. My všichni radní pro školství jsme na Asociaci krajů říkali, že digitalizaci chceme, zároveň jsme se o tom vyjadřovali i včera na Ministerstvu školství, respektive na Úřadu vlády, kde byla velká diskuse.
Myslím si, že té digitalizaci jsou všichni nakloněni, napříč politickým spektrem, takže doufám, že digitalizace už v příštím roce bude.
