Stoletý Rozhlas se dívá do budoucnosti a zavazuje se k udržitelnosti. Naplňovat se ji snaží paletou opatření
Zajímáte se o to, kolik peněz se dá ušetřit úspornými opatřeními v domácnosti a jaké změny provést? Český rozhlas se k udržitelnosti zavazuje i takzvanou Strategií 27, která vede mimo jiné ke snižování emisí, úspoře energií a technologiím šetrnějším k životnímu prostředí.
Co by se dalo do budoucna udělat na střeše Českého rozhlasu na pražských Vinohradech hodnotí Karel Goláň z Fakulty architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.
„Určitě je tady nějaký potenciál pro využití obnovitelných zdrojů například solárními panely. Taky by se mohl realizovat nějaký skleník, a i ten by se dal potom opatřit například solárními panely, takže byste tu střechu využili vícekrát,“ vypočítává Karel Goláň.
Český rozhlas má vytipované dvě až tři budovy, na kterých by fotovoltaika zabudovat opravdu šla. Nicméně, třeba na pražských Vinohradech by se to muselo řešit nejprve s památkáři, a pak je tu otázka financí, ví Martina Poliaková z Oddělení strategického rozvoje.
Rozhlas v počátcích propagoval i Hurvínek, který se vydal do vzdálené budoucnosti
Číst článek
„Z 95 procent jsme financovaní z rozhlasových poplatků. Ze státního rozpočtu nemáme opravdu ani korunu, přesto se k nám tak přistupuje. Takže nedosáhneme na dotace a všechno musíme řešit z investičního rozpočtu. Rozhlasový poplatek je 45 korun a nebyl zvýšen za posledních 17 let.“
Vůle je, chybí finance
O udržitelnosti Českého rozhlasu tedy kvůli současné výši koncesionářského poplatku z části rozhodují právě finance. Některé kroky už instituce udělala, říká Pavel Matoušek z Oddělení technického provozu.
„Měníme stávající osvětlení za úsporné LED systémy. Dáváme i čidla přítomnosti, to znamená, že ani nebudete muset sáhnout na vypínač, ono se to samo rozsvítí a za vámi to zase zhasne.“
Kromě toho Český rozhlas šetří energii i tím, že má takzvaně inteligentní budovu, ve které se dá pomocí termostatů regulovat teplo a chlad podle toho, jak se dané místnosti zrovna využívají. A funguje u nás i rekuperace.
Rozhlas oslavil sté výročí dnem otevřených dveří. Do vysílacích studií se přišlo podívat přes 10 000 lidí
Číst článek
„Hlavně se jedná o studia. Využívá se jak pro chlazení, tak i pro topení. Pokud na velíně dopředu vědí, kdy tam je největší vytíženost, systém se dá dopředu přednastavit, automaticky pak už běží,“ popisuje Pavel Matoušek.
„Je schopen rozpoznat vytíženost studií, máme na dveřích magnetické kontakty. Když tam někdo je a zavře se, systém větrá na maximum nebo přednastavené požadované hodnoty,“ doplňuje.
S vodou opatrně
Kromě energie chce Český rozhlas začít šetřit i vodou, a to pomocí spořičů.
„Když jsme prováděli měření, tak jsme třeba na toaletě vybrali umyvadlovou baterii, zapli ji naplno a byl tam maximální průtok 18 litrů na minutu, se spořičem pak 4 litry za minutu,“ pokračuje Pavel Matoušek.
Voda by se ale dala udržitelněji využívat i jinými způsoby, radí Karel Goláň z Fakulty architektury.
OBRAZEM: Riegrovými sady zněl narozeninový koncert Českého rozhlasu. Přišlo na něj 20 tisíc diváků
Číst článek
„Retence a akumulace dešťových vod a jejich zpětné využití. Málo známé je téma odpadních vod, například z nich můžete zpětně využívat teplo v zimě.“
A co doprava a odpady?
K udržitelnosti Český rozhlas míří i v oblasti dopravy. Podle Pavla Matouška si instituce zapůjčila dva elektromobily, které bude až do konce roku testovat.
„Udělali jsme dvě dobíjecí místa, která máme samostatně měřená, abychom věděli, kolik nás to bude stát finančně po energetické stránce.“
Mezi další cíle Českého rozhlasu v udržitelnosti pak patří třeba snížení uhlíkové stopy nebo nižší produkce odpadů, v našem případě především papíru.
