Na jednom břehu Vltavy se slavil mistrovský titul, na tom druhém probíhala pompézní rozlučka s králem z Nigérie. Peter Olayinka odehrál poslední zápas za Slavii. Od příští sezony si střihne Ligu mistrů za CZ Bělehrad. Loučí se po pěti letech. Se sedmi trofejemi. Třikrát se stal ligovým šampionem, třikrát triumfoval v ligovém poháru a jednou v československém Superpoháru. Zahrál si Ligu mistrů, čtvrtfinále Evropské i Konferenční ligy. Z českého prostředí odchází velký borec.
Rozlučka začala už před zápasem se Slováckem (4:0). Olayinka vystoupil z řady, od slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka dostal dres s číslem devět, zasklené tablo s fotografiemi lemující kariéru ve Slavii a za pomocí 3D tiskárny speciální pohár složený z třiaosmdesáti dílků nazvaný Olayinka Cup. Proč z tolika? 50 branek + 26 asistencí + 7 trofejí. V součtu 83!
„Loučení je emotivní, hodně emotivní. Strávil jsem ve Slavii pěkných pár let. Pět úžasných sezon. Tenhle den je ale pro mě poslední… Ale je to fotbal, součást práce. Jsem šťastný za to, co jsem tady dokázal. Mám na co vzpomínat. A mám ještě jedno přání. Loučit se na hřišti,“ říkal před střetem se Slováckem.
To se Olayinkovi splnilo. Nastoupil v základní sestavě. S kapitánskou páskou na paži. Chtěl vstřelit gól. Dvě velké šance měl. V druhém poločase bylo na spoluhráčích vidět, jak se Nigerijci snaží chystat palebné pozice, ale jednapadesátou slávistickou trefu nepřidal.
V osmasedmdesáté minutě odcházel ze zeleného pódia. Eden bouřil vestoje. Tleskal. Skandoval jméno nesmírně oblíbeného hráče.
„Když jsem do Slavie přišel, tak jsem říkal, že můj cíl je být součástí týmu, být prospěšný. Stál jsem hodně peněz (zhruba 80 milionů), musel jsem to splatit. A taky jsem chtěl slavit úspěchy, abych tu za sebou něco zanechal, aby se o mně po odchodu mluvilo hezky,“ líčil Olayinka.
Slavii opouští extrémně důležitý hráč. Nositel kvality, energie, maximálně poctivého přístupu k povinnostem.
„Znamenal DNA Slavie, DNA našeho stylu,“ vyhrkl první větu trenér Jindřich Trpišovský, když na tiskové konferenci dostal otázky na Olayinkův odchod. „Byl prvním větším příchodem pod naším realizačním týmem, hodně jsme o něj stáli. Nakonec odchází se sedmi trofejemi. Pamatuji si Olieho první gól proti Interu, rozhodl zápas s Leverkusenem, ale snad ještě důležitější bylo jeho propojení s klubem. Jak mu na Slavii záleželo, jak pomáhal k adaptaci novým hráčům. Dýchal pro Slavii od první do poslední minuty. Neodchází se mu lehce, my ztrácíme excelentního hráče.“
Po zápase dostal Olayinka na hlavu papírovou bíločervenou korunu. Tribuny znovu skandovaly jeho jméno.
Odchází vážně jako král.
A Slavia ví, že typologicky za něj nemá náhradu… „Ani není na obzoru,“ sykl Trpišovský. „Podobného hráče sháníme tři roky, ještě se nám to nepovedlo. Nejblíže k němu má Ivan Schranz. Každopádně podobného budeme hledat i dál. Bohužel nejsme jediní. Pokud se to nepovede, poradíme si personálním přeskupením, či úpravou rozestavení,“ dodal Trpišovský.
Dnešním dnem začíná slávistická éra bez Petera Olayinky.
