V neděli večer by se tak měl stát sedmnáctým českým cyklistou v historii, který dokončí italské Giro. Připíše další kolonku do seznamu, který započal Jiří Škoda v roce 1987 a v němž je rekordmanem Pavel Padrnos s osmi dokončenými ročníky Corsa rosa.
Nechybělo mnoho a dvaadvacetiletý Karel Vacek mohl být po Svoradovi, Hruškovi, Kreuzigerovi, Černém a Hirtovi i šestým Čechem, jenž na Giru vyhraje etapu. V průběhu prvního týdne vybojoval po celém dni stráveném v úniku na apeninském Gran Sassu druhé místo.
Zatímco Jan Hirta a Josefa Černého vyštval z letošního Gira po deseti etapách covid, Vacek vydržel až do konce třítýdenního putování napříč Itálií.
Cílem sobotní horské časovky na Monte Lussari, do které jezdci vyráželi podle obráceného pořadí celkové klasifikace, projel průběžně sedmý, po odjetí všech cyklistů mu patřilo 61. místo.
Češi, kteří dokončili Giro8 Pavel Padrnos (1997 - 2001, 2005 - 2007) |
Na vrcholu na něj čekali nejen členové realizačního týmu druhodivizní stáje Corratec, ale také přítelkyně s jejich psem Dobbym, který byl po projetí strmých ramp ďábelského stoupání i prvním gratulantem. „Jejich přítomnost mi vždycky moc pomáhá,“ ujišťoval Vacek.
Nebyl jste si před závodem jistý, zda celé Giro objedete. Teď už víte, že splnění tohoto cíle je blízko. Bylo pro vás hodně důležité dokázat si, že to zvládnete?
Určitě. Přál jsem si dojet až do Říma, a to se mi plní. Povedl se mi navíc jeden únik a z něj bylo druhé místo v etapě, takže jsem určitě spokojený. Přestože jsem zároveň nemocný.
Kdy ta nemoc přišla?
Během druhého volného dne jsem si dal pauzu, opadl ze mě takový ten závodní stres a v tu chvíli se nemoc projevila. Poslední čtyři dny bojuju s chřipkou, nachlazením a zápalem průdušek, takže to není vůbec nic jednoduchého.
Přesto jste se v pátek velmi dobře držel i v královské dolomitské etapě. Až do předposledního stoupání na Tre Croci jste zůstával ve skupině favoritů a nakonec jste projel cílem na 34. místě.
Jo, to mi ukázalo, že mé tělo bylo na Giro dobře připravené, jak jsem před závodem předpokládal. Jen se stala ta nemoc, což není na takhle dlouhé Grand Tour nic moc výjimečného. Ale zvládl jsem ji překonat a zítra mě čeká Řím.
Před královskou etapou jste plánoval, že se tentokrát pokusíte co nejdéle držet s favority?
Ani ne, jel jsem prostě takový svůj standardní výkon. Samozřejmě, kdyby mi bylo trochu lépe, vydržel bych s nimi i déle.
Horská časovka na Monte Lussari pak byla tou nejtěžší, jakou jste zatím v kariéře absolvoval?
To asi ne, pro mě jsou nejtěžší naopak ty rovinaté. Ovšem rozhodně byla velice těžká - a současně dobré zakončení Grand Tour.