PŘÍMO Z ČENSTOCHOVÉ | Spolu. Spolu udělali z třetiligové adresy polského mistra. Velký šéf v kabině Marek Papszun a jeho prodloužená ruka (s kapitánskou páskou) na hřišti Tomáš Petrášek. V sobotu v podvečer si po zápase s Lubinem došli pro pohár pro šampiony, jejich Raków Čenstochová dokonal sedmiletý rozmach. Éra však končí, Papszun se s klubem emotivně rozloučil, na hřišti ho dokonce vyzvedl vrtulník, Petrášek váhá na rozcestí.
Úspěchy, moderna, popularita, trošku svéhlavost. Ta podobnost není jen náhodná. Marek Papszun je opravdu polským klonem Jindřicha Trpišovského. Samozřejmě, na hlavě má neustále naraženou kšiltovku, stejně jako kouč Slavie. To nelze přehlédnout.
„Pokud mě k němu přirovnáváte, je to pro mě čest,“ řekl ostatně Papszun, když se Raków před rokem poměřil se Slavií v předkole Konferenční ligy. Tehdy s odřenýma ušima prošel dál favorit z Prahy. Aktuálně je však v radostnějším rozpoložení polská strana.
Raków je přece mistr! „Šílenost,“ hlesne Tomáš Petrášek. „Ale také dokončení velkého příběhu,“ dodá.
Ano, on je společně s Papszunem jeho symbolem. V sobotu večer se však uklidí do vedlejší role. Zaprvé je zraněný, zadruhé se loučí Pan trenér. „Dneska je to jeho last dance,“ přijme Petrášek pozici v komparsu.
Sám mohl být vystrčen na výsluní, ostatně před pár dny se zdálo, že to tak bude. Veřejně ohlásil, že po sedmi letech končí, klub mu nenabídl prodloužení kontraktu. Jenže to se změnilo, najednou má na stole možnost zůstat. „Pokud odejdu, tak sem někdy zajedu na rozlučku,“ usměje se.
Jak to s ním bude, ještě přesně netuší. Možnosti jsou - a to i z Česka. Sice se jako slepá ukázala sparťanská linka, nesměle se ozval Hradec Králové (mateřský klub), Bohemians, rovněž Plzeň. Ekonomické podmínky jsou ale oproti Polsku - s výjimkou velkých S - výrazně horší.
Proto na 99 procent zůstane dvoumetrový stoper v cizině. Ozval se zájemce z Řecka, zasvištělo i laso z arabského světa. „Pokud jde o Polsko, tak myslím na angažmá v klubu, který hraje o titul. Ale v případě Arábie byste to pochopili, ne?“ zeptá se. Jasně, je mu jedenatřicet, naprosto elitní fotbal hraje až poslední tři roky, kdy s Rakówem kope Ekstraklasu.
Co tam máme dál? Velkým tématem by mohl být přesun do Lechu Poznaň, do soboty úřadujícího mistra. Další variantou je podle zákulisních zpráva Legia Varšava. Tou poslední pak setrvání v Rakówu, jež by bylo celkem překvapivé. V tuto chvíli ne nemožné. „Jsou různé cesty. Rád bych zůstal v klubech, které hrají o tituly. Peníze nejsou hlavní,“ glosuje obránce.
Na rozhodování bude ještě čas. Nyní je možnost poklonit se muži, který Petráškovi změnil život. „Byl jsem jeho první transfer,“ vzpomene si na krok před sedmi lety, kdy do třetiligové Čenstochové odešel ze Žižkova. Tehdy měl spíš myšlenky na fotbalový konec. Chystal se přijmout angažmá v Kostelci nad Orlicí v krajském přeboru.
Raków a Papszun mu změnily život.
Proto si nasadí kšiltovku, v níž nastupují i hráči základní jedenáctky na plac. Pak s plným stadionkem aplauduje trenérovi. Bez přehánění, kouč je hlavní hvězdou mančaftu. Také byl vždycky nejlépe placený, ve smlouvě měl klauzuli, která mu to zajišťovala. „Proto byl spokojený, když Lopez dostal vysoký kontrakt,“ usmívá se Petrášek.
Papszun si ho však zasloužil. Výčet úspěchů, jež si zapsal do životopisu i Petrášek, je ohromný: postupy z třetí i druhé ligy, dva triumfy v poháru, jeden v superpoháru, jako zlatá tečka titul. Papszun si balí jako král. Co Petrášek?
