‚Budu psát celý víkend.‘ Končí lhůta na sepsání připomínek k vládnímu balíčku, byla jen sedmidenní
Týden na prostudování téměř 750 stran a sepsání připomínek. Takovou lhůtu dala vláda těm, kteří mají možnost žádat úpravy reformního balíčku Fialova kabinetu. Je jich téměř 80 a patří mezi ně například zástupci obcí, odborů, zaměstnavatelů či živnostníků. Radiožurnál zjišťoval i to, jaké změny navrhují. Zazněly návrhy například na zdanění vín, odmítnutí plánu na snížení nižších sazeb DPH nebo nesouhlas se znovuzavedením nemocenského pojištění.
Víc než tři sta stran změn zákonů a skoro 350 stran zdůvodnění úprav. To jsou materiály, které ministerstvo financí tento týden zveřejnilo k úspornému balíčku, který má snížit schodek veřejných rozpočtů.
Ministerstvo financí kvůli tomu navrhuje upravit 56 zákonů a jeden nový předkládá. Vyjádřit se k návrhu má do pondělí čas skoro 80 připomínkových míst. Kromě ministerstev a dalších státních úřadů taky zástupci firem, zaměstnanců nebo obcí.
Na prostudování konsolidačního balíčku a sepsání svých připomínek dostala připomínková místa od vlády pět pracovních dnů. „Dneska asi ve čtyři hodiny odpoledne vyzvednu děti, odvezu je k babičce a pak budu psát celý víkend,“ plánovala si v pátek po poledni Ilona Masopustová ze Svazu měst a obcí. Na krátkou dobu si stěžuje většina svazů a asociací.
Týden (ne)stačí
Podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna z Pirátské strany je ale lhůta dostatečná: „Stanovil jsem pět pracovních dní, takže s víkendem sedm dní.
Lhůta je ještě dostatečně dlouhá na to připomínky zformulovat a sdělit,“ napsal Šalomoun Radiožurnálu s tím, že v minulosti se u konsolidačních balíčků žádné připomínkové řízení nekonalo.
Nejsme křiklouni, zmizela by v nenávratnu, říká šéf svazu samospráv Lukl ke zvýšení daně z nemovitosti
Číst článek
„Jedinou výjimkou byl balíček premiéra Nečase, kde bylo stanoveno připomínkové řízení na šest dní, což je obdobné jako v tomto případě,“ hájí se Šalomoun.
Vláda podle něj musela ke zkrácenému připomínkovému řízení přistoupit, aby změny stihla odeslat do sněmovny ještě před prázdninami a balíček tak mohl začít platit od začátku příštího roku.
V pátek večer byly v elektronické knihovně státu zveřejněné připomínky od osmi míst. Nejen zástupci měst a obcí plánují na podkladech pracovat celý víkend.
Finální verzi svých připomínek odevzdají poslední možný den - tedy v pondělí. Hlavní body kritiky ale už má většina svazů, asociací a komor ujasněné.
Zvýhodnění benefitů nerušte
Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace malých podnikatelů a živnostníků a Unie zaměstnavatelských svazů chtějí vládu přesvědčit, aby nerušila daňové zvýhodnění benefitů pro zaměstnance.
Co chtějí zástupci firem a zaměstnavatelů
- nerušit zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů
- nezpřísňovat zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce
- nezvyšovat odvody živnostníků, nebo jen u těch s ročním příjmem nad 2 miliony korun
- nealkoholické nápoje danit 12% sazbou DPH
- zavést spotřební daň na tichá vína
„Jsou to přes tři miliony lidí, kteří tyto benefity využívají ve sportu, ve zdraví. Ničit celý tento systém kvůli 1,4 miliardám (úspor, pozn. red.) nám nepřijde jako vhodný krok,“ vysvětluje ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Zaměstnavatelé se na obraně benefitů shodnou i s odbory. Ty by taky souhlasily s Asociací malých podnikatelů a živnostníků na zrušení stravenkového paušálu.
Paušál od roku 2021 zaměstnavatelům umožňuje dávat zaměstnancům příspěvek na stravování jako peníze, které nepodléhají odvodům a daním.
Vláda chce ale paušál ponechat a upravit ho tak, „aby ho mohly adekvátně čerpat i osoby na delších pracovních směnách“. Zrušit chce kabinet naopak daňové osvobození nadlimitních stravenek.
Levnější nealko
Odbory, které přes týden představily vlastní návrh na ozdravení veřejných financí, taky odmítají celý vládní plán na sloučení dvou nižších sazeb DPH do jedné.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly není potřeba s DPH jakkoliv manipulovat.
Zástupci firem a podnikatelů dvě sazby DPH nevadí. Kritizují ale zařazení některých položek do jednotlivých sazeb.
Například ve vyšší sazbě daně z přidané hodnoty by podle svazů a asociací měly zůstat jen alkoholické nápoje. Ty nealkoholické by měly zamířit do nižší 12%, ve které jsou i potraviny.
Asociace malých podnikatelů a živnostníků by nicméně ráda udržela v nižší sazbě taky čepované pivo. Když se to nepodaří, navrhují plán B: „V případě neakceptace předchozího bodu odsunout pro uvedené ustanovení účinnost na rok 2026.”
Naopak více zdanit by někteří zástupci podniků chtěli tichá vína. Vláda nakonec couvla od návrhu uvalit na ně spotřební daň. To je ale podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáš Prouzy nespravedlnost.
„To, že se některé druhy alkoholu daní a jiné ne, nedává vůbec smysl,“ myslí si Prouza. „Podmínky by se pro všechny měly srovnat.“
Dohodáři a živnostníci
Výhrady zaměstnavatelů míří i na zpřísnění pravidel pro lidi pracující na DPP. K úpravám pravidel pro dohody o provedení práce mají připomínky i zemědělci.
Za loňský rok získal stát na daních o 90 miliard korun víc, vláda to vysvětluje hlavně oživením ekonomiky
Číst článek
Podniky je podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové často využívají k zaměstnávání sezónních pracovníků. „Nová pravidla budou znamenat více administrativní zátěže a zvýšení nákladů na práci,“ tvrdí Pánková.
Agrární komoře vadí i zvyšování daně z nemovitosti, které se dotkne i zemědělské půdy. „Znamenalo by to velkou zátěž pro všechny zemědělce, protože půda už nyní vzhledem k ceně je výrazně více zdaněná než například budovy,“ říká mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Asociací malých podnikatelů a živnostníků protestuje i proti zvýšení odvodů pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné. To má naopak podporu odborů.
Odbory ovšem nesouhlasí se znovuzavedením nemocenského pojištění i pro zaměstnance. Výtky mají svazy i k rušení některých daňových výjimek.
Unie zaměstnavatelských svazů například navrhuje, aby vláda zachovala slevu na nepracujícího manžela nebo manželku i pro lidi, jejichž partneři pečují například o těžce nemocné příbuzné.
Zatím návrh počítá, že si ji budou moct uplatnit jen ti, kteří se starají o děti do tří let.
Obavy obcí
Svazu měst a obcí a taky Sdružení místních samospráv vadí hlavně, že z výnosů některých daní mají dostávat nižší procento. Zatím jim stát posílá z výnosu například daně z příjmů fyzických i právnických osob 25,84 procent. Příští rok by to mělo být 25,72 procent a o rok později 24,47 procent.
Rušení daňových slev nebo vyšší daň z nemovitosti. Vládní strany budou opět jednat o úsporách
Číst článek
Při představování úprav v první polovině května, vláda tyto změny zamlčela. Podle ministerstva financí nebude mít současný návrh konsolidačního balíčku na rozpočty obcí a krajů žádný významný dopad.
„Opatření budou navržena tak, aby dodatečný výnos příjmových daní byl příjmem státního rozpočtu i proto, že poslední změny v rozložení výnosů ze sdílených daní byly provedeny ve prospěch samospráv, nikoliv státu,“ napsalo Radiožurnálu tiskové oddělení rezortu.
Podle ředitelky Svazu měst a obcí Radky Vladykové byly změny zavedeny kvůli výpadku příjmů, které způsobilo zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021.
Vladyková nesouhlasí ani s argumentací ministerstva, že obce dlouhodobě hospodaří přebytkově a na konci loňského roku měly na účtech zůstatky přes 260 miliard korun.
„Když z toho odečtem, kolik má na účtech hlavní město Praha, a podělíme to počtem obcí v České republice, tak obce mají rezervu zhruba na tříměsíční provoz,“ poznamenává Vladyková.
S kolegy se poslední dny snaží vypočítat, jaký bude mít balíček na obce celkový finanční dopad. Obává se například zastavení některých investic.
Chybějící výpočty
„Doufáme, že nám ta rizika a obavy stát vyvrátí,“ poznamenává Vladyková nad tabulkou, do které se snaží zaznamenat změny v příjmech a výdajích obcí, které vládní balíček přinese.
V důvodové zprávě ministerstva financí takové výpočty totiž chybí. Na otázku, jak resort došel k tvrzení, že balíček nebude mít na rozpočty obcí významný dopad, už ministerstvo Radiožurnálu neodpovědělo.
Hlavní připomínky obcí
- změny rozpočtového určení daní z příjmů fyzických a právnických osob
- sdílení příjmů ze zvýšené daně z nemovitosti se státem
- změny v rozdělení příjmů z daně z hazardu
Menší část z výnosů některých daní mají dostat i kraje. Podíl by se jim měl snížit ze současných 9,78 procent na 9,27 v roce 2025.
S tím nesouhlasí například Olomoucký kraj, který odpor ke změně rozpočtového určení daní poslal jakou svou jedinou připomínku už v pátek. „Úpravou koeficientu by došlo ke snížení daňových příjmů krajů,“ uvádí.
Svaz měst a obcí i Sdružení místních samospráv nesouhlasí ani s tím, aby část zvýšené daně z nemovitostí šla státu. Doteď to byl totiž příjem výhradně pro obce.
Těm vadí i změny v rozdělení daní z hazardu. Výnos daně z internetových her by totiž nově měl směřovat čistě do státní pokladny. Podle obcí se jim ale negativní dopady těchto her nevyhýbají.
Změny až ve sněmovně
Na připomínkách chce do pondělí pracovat i většina ministerstev. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky z KDU-ČSL by ale měla posílat jen návrhy na technické a legislativní úpravy.
„My si tu interní debatu mezi resorty a politickými stranami umíme zvládnout bez toho, abychom toto formálně uplatňovali,“ odpověděl Jurečka na dotaz Radiožurnálu.
Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až dvojnásobně, říká Stanjura. Podle Bartoše ve vládě zatím není shoda
Číst článek
Případné větší úpravy chce koalice podle Jurečky udělat až při projednávání ve sněmovně před druhým čtením.
Například náměstkyně ministra Šárka Jelínková (KDU-ČSL) už v týdnu mluvila o rozšíření slevy na nepracují manželku nebo manžela o lidi, kteří pečují o děti případně i dospělé s postižením.
Podle Jelínkové je to spíše priorita lidovců než ministerstva. Ještě proto budou rozhodovat, jestli úpravy pošlou v připomínkách nebo ji předloží až ve sněmovně jako pozměňovací návrh. „Chceme o tom vyjednávat i politicky s ostatními stranami,“ napsala Jelínková Radiožurnálu.
Zásadní omezení diplomacie
Ministerstvo zahraničí se už nicméně vyhranilo proti škrtům peněz na provoz a platy zaměstnanců. Podle české diplomacie by to znamenalo zásadní omezení chodu ministerstva. Do problémů by se mohla dostat i česká velvyslanectví v zahraničí.
„Negativní dopad do udržení stávající sítě zastupitelských úřadů a na její rozvoj,“ píše resort v podkladech ke svým připomínkám. Škrty by podle ministerstva mohly mít „dopad do úrovně zajištění komplexní bezpečnosti (politické, diplomatické, osob a majetku České republiky).“
Naopak třeba ministerstvo kultury podle odpovědi Radiožurnálu žádné připomínky posílat neplánuje. Resorty spravedlnosti a místního rozvoje se chtějí držet jen dílčích doporučení na úpravy legislativně-technické povahy.
„Ministerstvo spravedlnosti žádné zásadní připomínky uplatňovat nebude,“ napsal Radiožurnálu mluvčí Vladimír Řepka. „Za naší stranu považujeme návrh za kvalitně připravený.“
Požadované snížení výdajů na provoz o pět procent a na mzdy o dvě procenta už v týdnu odmítly při diskuzi na sněmovním rozpočtovém výboru kanceláře sněmovny, senátu nebo veřejného ochránce práv.
„Tomuto požadavku my prostě nemůžeme vyhovět,“ řekl ombudsman Stanislav Křeček s tím, že například kvůli chystanému zřízení dětského ombudsmana bude naopak potřeba prostředky navýšit.
