V tu chvíli je úplně jedno, jestli jste David Beckham, fanoušek z Anglie nebo novinář.
Husí kůže vám naskočí úplně automaticky.
„Tohle nikde jinde nezažijete,“ vypráví mi nadšeně Brit Luke.
S formulí objel celou Evropu, ale Monako má i pro něj něco navíc. Stejně tak pro partičku Brazilců, kteří se mohou zbláznit, když v padoku uvidí svého šampiona minulosti Felipeho Massu. Nebo Japonce Noriakiho, který si právě splnil celoživotní sen – aspoň jednou vidět tohle místo, jak jím projíždí formule.
I Felipe Massa se přijel podívat na Velkou cenu Monaaka.
To máte tak. Můžete zažít unikátní britskou atmosféru v Silverstonu s šampaňským, gentlemany s klobouky a skvělými závody na místě s výjimečnou historií. Nebo exotické Abú Zabí, kde vám nic nebude chybět. Nebo živelnou Brazílii a Mexiko. Nebo zase tradiční italskou Monzu s poblázněnými tifosi.
Vyhrajte luxusní zájezd na formuli 1 do Rakouska! Doprava, hotel i vstupenka |
Každá Velká cena formule 1 vám nabídne jiný a vždycky unikátní zážitek.
Ale Monako? Speciál sám o sobě. Svatý grál.
Z mnoha důvodů, které se prostě na novinový papír nemohou vejít. Proto už kdysi i Nelson Piquet vyprávěl: „Vyhrát tady je jako vyhrát kdekoliv jinde dvakrát.“
Křičí luxusem
Jednou za rok se tenhle druhý nejmenší stát světa stane závodním okruhem a přivítá nejlepší jezdce planety a všechny celebrity, na které si vzpomenete.
Chcete vidět Leonarda DiCapria? Heidi Klum? Toma Bradyho nebo Justina Biebera? Tady tu šanci máte.
„Proč? Prostě proto, že je tady jedinečná atmosféra, má to kosmopolitní půvab. Monako doslova křičí luxusem. Je všude – kasino, jachty, auta,“ usmál se v novinářské mixzóně Christian Horner, šéf Red Bullu.
STÁNEK RED BULLU. Tady míří všichni fanoušci stáje Maxe Verstappena během Velké ceny Monaka.
Vidět tady na ulici Audi nebo Mercedes je vzácnost. Jezdí tu spíš Ferrari, Lamborghini nebo Bugatti.
Těch specialit má monacká Velká cena ale daleko víc.
Jen tady ještě drží tradici papírových bulletinů – knížeček s informacemi o Velké ceně, s rozhovory, se zajímavostmi. V digitální éře příjemný závan starých časů. Když si koupíte vstupenku, nedostanete ji do emailu v elektronické podobě, přijde vám poštou vytištěná s ochrannou známkou a speciálním kódem.
To abyste na tenhle zážitek měli vzpomínku do konce života.
„Když vstupenku nemáte, můžete to zkusit na hradním kopci, kde fanoušci sedí od brzkého rána na rybářských stoličkách. A formuli tam máte jako na dlani,“ vypráví mi nadšeně fanoušek Luke.
Pokud máte víc peněz, stačí si pronajmout byt s balkónem. Monačané budou vděční, většinou na celý týden vyráží na prázdniny a byty pronajímají. Nebo se pochopitelně dá přežívat rovnou na jachtě, těch je to v Monaku nespočet. Kdo má jachtu a není tady, jako by nebyl. Kde jinde taky najdete i několik obchodů s jachtami vedle sebe, že?
Mimochodem u výjezdu z tunelu je stále i jachtařský klub a připravený potápěč. To kdyby někdo napodobil Alberta Ascariho s Paulem Hawkinsem, kteří s formulemi skončili v moři…
Paul Hawkins. Monaco GP 1965 pic.twitter.com/qxbZfOoCsg
— Jukka Noir (@JukkaNoir) May 28, 2023
Pochopitelně narazíte i na bizarní situace, kdy se na jedné z jachet podává kaviár s pravým šampaňským, duní hudba, tančí se v plavkách a kousek vedle se fanoušci s bagetou za 9 eur mezi závody schovávají pod tribunou před pražícím sluncem.
Ale i to k Monaku patří.
Jak se sem dostat? Cest je víc. Dá se bydlet na italské straně, nebo na té francouzské poblíž Nice a jezdit do Monaka vláčkem podél nádherného azurového pobřeží. Ale můžete si i zaplatit helikoptéru z letiště v Nice přímo do Monaka. Vyjde to kolem 80 tisíc a jste tu za 10 minut.
Pochopitelně se tu odehrávají i jedny z největších party vůbec.
„Po závodě je vždycky obrovská party, dost náročná. Nepamatuju si, že bych se dostal někdy do postele před sedmou hodinou ráno,“ smál se v podcastu EisKing F1 Josef Král.
Party probíhají ve městě, ale i privátně na jachtách. Kdysi z jedné z nich spadl do moře i Kimi Räikkönen.
Orgasmus pro oči
Polovina pilotů současné formule tady bydlí. Vedle mnoha hvězd ze sportovního světa, nebo i toho uměleckého. Potkat v obchodě tady můžete šampiona Tour Tadeje Pogačara, tenistu Novaka Djokoviče nebo Bono Voxe z U2.
Chodí spolu hrát tenis, jiní zase jezdí na kole, další spolu hrají fotbal.
„I já tady bydlím, ale zažít atmosféru závodního víkendu je prostě speciální. Každý rok se na to těším, každý rok mě z toho mrazí,“ přiznal Lewis Hamilton.
Lewis Hamilton se v Monaku nezapomněl podepsat svým fanouškům.
Kanály tady musí být přivařené kvůli vztlakové síle, které formule vyvíjí. A kontrolují se ještě večer před závodem. Tribuny se začínají skládat šest týdnů před Velkou cenou a tři týdny po ní se zase rozkládají.
Burácení motorů pak slyšíte i uprostřed města, i když už pochopitelně není tak silné jako v dobách deseti nebo dvanáctiválců.
A zmínky, že samotný závod je pak vlastně nudný?
Možná je, ale sledovat ty dvě hodiny kroužení v televizi je přece stokrát nudnější. Na místě nemáte čas se nudit. U většiny tribun už máte obrazovky, takže máte podobný přehled jako doma na gauči.
A když se ohlédnete a podíváte kolem sebe? Magičtější obrázek na žádném jiném okruhu mít prostě nebudete.
Jachty a monacké knížectví během Velké ceny formule 1.
Po jedné ruce přístav s blankytně modrým mořem a s milionem jachet, po druhé nádherné scenérie Monaka vybudovaného ve skále.
A k tomu formule, který máte vyloženě na dotek.
Orgasmus pro oči, bez přehánění.
Ultimátní výzva i pro piloty
I proto si piloti výhry v Monaku cení víc než triumfu kdekoliv jinde.
Zvlášť, když pro ně je řízení monopostu v úzkých uličkách největší výzvou ze všech. Frekvence řazení je tady šílená.
„V podstatě pořád děláte jen cvak, cvak, cvak na jednu i na druhou stranu. K tomu musíte komunikovat s týmem, sledovat informace od závodních maršálů, vlajky. Náročnost je úplně jinde než na jakémkoliv jiném okruhu,“ tvrdí Král.
A těch zatáček? Po závodě si prý připadáte jako kdybyste měl z rukou vánočku.
„Musíte si tady hrozně moc věřit, ale zase ne příliš. Musíte spoléhat na rytmus a nesnažit se být až maximálně rychlí. V ten moment máte z monopostu kajak, protože vám upadnou kolečka. Musíte kolo za kolem rytmicky zrychlovat,“ popisuje český závodník.
Nizozemský pilot Max Verstappen slaví vítězství na Velké ceně Monaka.
A že se tady nepředjíždí? No, nepředjíždí, se současnými monoposty, které mnozí přirovnávají k autobusům nebo tramvajím, je prostě nereálné předjíždět. Ví to všichni. Jezdci, šéfové týmu, FIA, fanoušci.
Nelson Piquet už dříve říkal: „Jezdit po Monaku je jako jezdit na kole po obývacím pokoji.“
Možná se změní trať, postaví umělý ostrov, kde vybudují novou dlouhou rovinku, aby se šance pro předjíždění zvětšila. Nebo taky ne a okruh zůstane víceméně stejný jako v roce 1929, kdy se tady jelo poprvé.
Monako není o předjíždění, ani pro piloty ne, okruh samotný je ultimátní výzvou, kterou chtějí pokořit.
Proto tady vždycky kralovali velcí šampioni minulosti – často díky povedené kvalifikaci. Monako milovali mistři volantu jako Ayrton Senna, Juan Manuel Fangio, Graham Hill nebo Michael Schumacher.
A fanoušci ho milují stejně. Pro tu pitoresknost, nevšednost a životní zážitek.
Opravdu takové je.
