Božská Venuše

bozska_nahota-2
Milovníci výtvarného umění by si neměli nechat ujít knihu profesora klasické archeologie Jana Bažanta nazvanou Božská nahota. Uvidíte, jak se v průběhu staletí měnila podoba sochy Venuše – jednoho z nejznámějších děl starořeckého sochařství.

Afroditu, kterou Římané převzali jako Venuši, máme spojenou s „věčnou krásou“, její zobrazení jsou považována za vizualizaci „podstaty ženství“. Kniha Božská nahota. Sochy Venuše od počátku do dneška se zaměřuje na dramatické proměny v pojetí soch antické bohyně sexuality, jež byly důsledkem přehodnocení božstev, rituálů, nahoty, postavení žen a výtvarné kultury. Tak tomu bylo i v poantickém světě, který se k antickému Řecku a Římu a jeho výtvarnému umění znovu a znovu až do současnosti vrací, ale vždy z jiné pozice, s jiným cílem a s jinými výsledky. Zobrazení Afrodity (Venuše) tak neustále oscilovalo mezi dvěma protikladnými póly: fascinující božskostí, jež je z principu nezobrazitelná, a ženskostí, atraktivní o to víc, čím více naopak odpovídá naší vizuální zkušenosti.

Božská nahota

Sochy Venuše od počátku do dneška
Autor: Jan Bažant

Počet stran: 376
Vazba: vázaná
Formát: 175×245 mm
ISBN: 978-80-200-3311-6
Doporučená cena: 850 Kč

Knihu Božská nahota vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Tradice zobrazování nahé Venuše, kterou zahájil ve 4. století před KristemPraxiteles, pokračuje v omezeném měřítku i ve 20. století, ale často v radikálně pozměněné podobě. Koketní éteričnost novoklasicistních Venuší byla normou v akademickém umění až do poloviny 19. století. Pro nový obrazový typ, který jej vystřídal, jsou charakteristické dobře vyvinuté ženské tvary a postoj vyjadřující solidní morální zásady. Reprezentativní ukázkou dobové produkce je socha Afrodity z roku 1859, kterou vytvořil Georges Clère, jehož učitelem byl slavný François Rude. I Clère byl ve své době žádaný a jeho antická bohyně byla příznivě přijata. Afrodita v jeho pojetí je mladá vesničanka, antický postoj a stylizovanou anatomii nahradil cele studiem živého modelu. Bohyně drží v ruce zcela neantický atribut, obilný klas, a navíc stojí v neposečeném obilném poli. Na antickou bohyni ukazuje jenom řecký nápis „Afrodite agrias (Venkovská Afrodita)“.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Jan Bažant (1950) je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a profesorem klasické archeologie na Univerzitě Karlově. Bažantova kniha Perseus a Medúza. Reprezentace mýtu od jeho počátků po dnešek získala v roce 2018 hlavní cenu v kategorii původní vědecké nebo populárně-naučné práce Nakladatelství Academia. Ve stejném nakladatelství vyšla v roce 2022 kniha Antika po česku. Odezvy v umění 19. a 20. století, kterou napsal s Romanem Prahlem. V nakladatelství Propylaeum Univerzitní knihovny v Heidelberku vyšla v roce 2022 zkrácená anglická verze Bažantovy nejnovější knihy Statues of Venus. From Antiquity to the Present.

Zdroj informací: nakladatelství Academia


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeBožská nahota
Sochy Venuše od počátku do dneška

Bažant, Jan

Academia, 2023

Napsat komentář