The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍN
Německá vláda zvažuje změnu klíčového cíle pro budování armády. Německé ministerstvo obrany zvažuje revizi současných vojenských personálních cílů stanovených předchozí vládou. Domnívá se totiž, že jich nemusí dosáhnout, a to i navzdory příslibu současné trojkoalice zvýšit investice do armády.
Vláda plánuje v letech 2021 až 2031 rozšířit armádu ze současných 183 000 vojáků na 203 000, podle cíle stanoveného předchozí vládou v roce 2021.
„Netroufám si předpovídat, jestli se nám podaří dosáhnout našeho cíle,“ řekl německý ministr obrany Boris Pistorius, když ve čtvrtek (1. června) navštívil kancelář generálního štábu. „Uděláme vše, co můžeme, ale potenciálně budeme muset čísla přehodnotit, buď směrem nahoru, nebo dolů,“ dodal.
Pochybnosti o cílech se však objevily již dříve. Christine Lambrecht, Pistoriusova předchůdkyně ve stejné vládě, označila plán za „ambiciózní“, zatímco parlamentní ombudsmanka pro ozbrojené síly Eva Högl ho v dubnu označila za „nedosažitelný“. (Nick Alipour | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Zpráva parlamentu poukazuje na vztahy krajní pravice s Ruskem. Krajně pravicová strana Marine Le Pen si vytvořila speciální vztah s ruským režimem. Postupně se sblížili v politice, geopolitice a hodnotách, zní z parlamentu.
Vyšetřovací výbor pro zahraniční vměšování do francouzského politického, hospodářského a finančního života se začal dívat na ruské kontakty Le Pen a její strany Národní sdružení (Rassemblement National, RN) v září loňského roku.
Zpráva, kterou ve čtvrtek (1. června) předložila k hlasování členům výboru zpravodajka Constance Le Grip, má být zveřejněna v pondělí (5. června). Podle informací médií zpráva podrobně popisuje vazby mezi Ruskem a krajně pravicovou stranou a její „konvergenci“ s pozicemi Kremlu.
Podle zprávy je Rassemblement National v „úplném souladu s ruskou rétorikou“. Postoj Le Pen a její strany ke Krymu je v souladu s postojem Ruska, řekla Le Grip a poukázala na to, že Le Pen nazvala Krym „ruským“ navzdory západnímu konsenzu v této otázce. (Davide Basso | EURACTIV.fr)
VÍDEŇ
Rakouská krajní pravice vyzývá vládu, aby podpořila Maďarsko. Rakouská krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ) vyzvala svou vládu, aby bránila Maďarsko poté, co zákonodárci EU v Evropském parlamentu zpochybnili schopnost Maďarska vést předsednictví Rady EU. Europoslanci všech ostatních rakouských stran, včetně vládních, nicméně hlasovali pro usnesení.
Evropský parlament ve čtvrtek (1. června) zpochybnil, zda je Maďarsko schopno převzít šestiměsíční rotující předsednictví v Radě EU ve druhé polovině příštího roku, s odkazem na obavy ohledně právního státu a zhoršující se demokracie. Pro FPÖ se však Maďarsko stalo obětí „establishmentu EU“.
„Toto je zbabělý a nespravedlivý útok ze strany establishmentu EU proti nepohodlnému členskému státu, který neříká ,ano a amen‘ všemu, co přichází z Bruselu, a jehož premiér dbá v první řadě na blaho svého vlastního lidu,“ uvedl v prohlášení šéf FPÖ Herbert Kickl. „Očekávám, že rakouská spolková vláda převezme iniciativu na všech možných úrovních k ochraně naší sousední země před EU,“ dodal. (Oliver Noyan | EURACTIV.de)
BRATISLAVA
Slovenský výrobce elektřiny žaluje stát kvůli historické ztrátě. Výrobce elektřiny Slovenské elektrárne zaznamenal druhou nejvyšší ztrátu za posledních deset let a žaluje stát za to, že prodával zákazníkům levnou elektřinu.
Největší slovenský výrobce elektřiny, Slovenské elektrárne, zakončil své roční účty za rok 2022 v mínusu 217 milionů eur. Jen jedna slovenská společnost měla za posledních deset let horší finanční rok, a to košické slévárny US Steel v roce 2013 se ztrátou 370 milionů eur. Je to zároveň první ztráta firmy za posledních deset let, uvedl Denník N.
Společnost tvrdí, že jedním z důvodů této ztráty je loňské memorandum, které nutilo firmy prodávat elektřinu domácnostem se slevou. Slovenské elektrárne nyní kvůli tomu stát zažalovaly.
„Společnost podala správní žalobu proti výše uvedeným rozhodnutím Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, zejména z důvodu nepřiměřenosti povinnosti uložené v obecném hospodářském zájmu,“ napsala společnost ve své účetní závěrce za rok 2022. Slovenský stát má ve společnosti 34procentní podíl. (Barbara Zmušková | EURACTIV.sk)
SOFIE
Bulharsko je blízko zvolení proevropské vlády. Bulharsko se blíží k ukončení dva a půl roku trvající politické krize, protože jednání mezi dvěma hlavními politickými silami v zemi, stranou GERB a koalicí „Změna pokračuje – Demokratické Bulharsko“ (PP-DB), jsou blízko k dohodě o sestavení vlády. O nové vládě by měl parlament hlasovat nejpozději ve středu (7. června).
Rozhovory mezi GERB a PP-DB pokračovaly ve čtvrtek (1. června) celý den. Očekává se, že půjde o první vládu s „rotační výměnou premiérů“ v historii bulharské politiky. Plánovaný „politický horizont“ vlády je 18 měsíců. Během prvních devíti měsíců bude předsedou vlády zástupce „Změny pokračuje“ profesor Nikolaj Denkov, který byl už čtyřikrát ministr školství. Následovat ho bude bývalá eurokomisařka Mariya Gabriel, která je zástupkyní GERB.
Vládnoucí strany vkládají do Gabriel, která bude po celou dobu vlády zastávat i pozici ministryně zahraničí, naději na vyjednávání o vstupu Bulharska do eurozóny a Schengenu. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.